Reklama

Reklama

Harold a Maude

  • USA Harold and Maude (více)
Trailer

Obsahy(1)

Život, láska a smrt v kultovním americkém filmu... Americký scenárista a režisér Colin Higgins (1941–1988) absolvoval filmovou fakultu Kalifornské univerzity (UCLA) scénářem, který nazval Harold a Maude. Dílo mladého autora zakoupila společnost Paramount, která ovšem nevyhověla Higginsově požadavku snímek také režírovat a angažovala přece jen o něco zkušenějšího Hala Ashbyho, jenž byl renomovaným střihačem (Oscar za V žáru noci) a měl už také za sebou první režijní zkušenost (Pan domácí, 1970). Křehký příběh zasmušilého mladíka Harolda (Bud Cort), který tráví většinu času na cizích pohřbech, a života plné osmdesátnice Maude (Ruth Gordonová) byl na hony vzdálen běžné hollywoodské představě o diváckém filmu, což se samozřejmě projevilo v jeho nedostatečném marketingu, když byl před Vánoci 1971 uveden do kin. Film divácky propadl a příliš vlídně se k němu nezachovala ani odborná kritika, která ho většinou nepochopila. Např. recenzent známého týdeníku Variety ho označil za nevkusnou komedii a svůj článek zahájil slovy: „Harold a Maude má v sobě rozvernost hořícího sirotčince.“ Žánrově těžko zařaditelný snímek, který osciluje mezi černou komedií, sociální satirou a milostným příběhem, si své diváky našel až s časovým odstupem díky jevištní dramatizaci (která se hrála i u nás) a uvedení v televizi. Režisér Hal Ashby (1929–1988), jehož počtem nepříliš rozsáhlé dílo (dvanáct filmů pro kina a jeden pro televizi) obsahuje takové klenoty jako Poslední eskorta (1973), Šampón (1975), Cesta ke slávě (1976), Návrat domů (1978) nebo Byl jsem při tom (1979), do titulních rolí obsadil Buda Corta (představitel titulního hrdiny z Altmanova Brewstera McClouda) a Ruth Gordonovou (laureátka Oscara za vedlejší roli sousedky v Polanského hororu Rosemary má děťátko), kteří podávají životní herecké výkony. Film, který vznikal pod zřetelným vlivem bouřlivých dobových událostí (vietnamská válka, masakr na univerzitě Kent State), v sobě obsahuje značný odpor vůči autoritám, zejména těm v uniformě (postavy strýčka–vojáka či policisty na motorce), a stejně jako např. Bezstarostná jízda je především příběhem o svobodě. Atmosféru snímku působivě dokreslují písně Cata Stevense. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (379)

veru_needy 

všechny recenze uživatele

Harold je mladý muž, který se už jako dospělý narodil. Tak trochu zvláštní osobnost, samotář se sebevražednými sklony. Nejlépe se cítí na pohřbeh a nebo se smyčkou kolem krku. Zachrání ho energická stařenka Maude, se ktorou se seznamuje na pohřbu (no kde jinde) a nekonečný shluk zábavných situací a zážitků může začít. Dva excentrici představují dokonalý model protikladů, co se přitahují. Přátelský vztah pomalu přerůstá v něco víc, ale to v tomto snímku vůbec není podstatné, protože na to film neklade až takový důraz. A i když v roce 1971 byl tento film asi hodně silná káva právě kvůli tomuto nekonvenčnímu vztahu, dnes už je spíše vnímaný jako 'oslava života' aneb 'najdi něco, co tě v životě dělá šťastným a drž se toho'. Mě se tento originální a netradiční strašně smutný a zároveň pozitivní snímek velice líbil a úžasný soundtrack je jen sladká tečka za něčím, co prostě baví. Tyhle lehce nerealistické filmy o podivínech, kteří působí opravdověji než většina lidí, to já prostě můžu. - "I haven't lived, I've died a few times. I decided right then that I enjoy being dead." ()

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Harold tráví čas na pohřbech, u demolic domů a jediná jeho zábava a taky truc matce je inscenování vlastních sebevražd. Jednoho dne se - na pohřbu - seznámí s osmdesátiletou Maude, která je naopak života plná a aniž by ho poučovala a moralizovala, jak to s chutí dělá jeho matka, strýc zelený mozek a psychiatr, nakazí ho silou Eboly životem. Nic pro ni není tabu - pózuje sochaři, tančí, sbírá věci s příběhy, krade (vlastně ne - bere si u chodníku !) auta .... prostě dělá si co chce, protože život je na stání na stopce moc krátký. Nádherná záležitost, která mě jen utvrdila v pocitu, že věk není omezující veličina .... ve štěstí. ()

Reklama

Mahalik 

všechny recenze uživatele

Entrée Ruth Gordonové nemá v tomhle filmu obdoby. Osmdesátiletá babča sedící v povzdálí na obrovskym šutru (či co to bylo) si nehorázně pšíkne. Utře si nos, strčí si do pusy obrovský jablko a s výrazem, který zdůrazňuje její bohémovost si začne ve vzduchu šoupat nohama a upravovat účes. Tahle ženská -ač ve věku, kdy její vrstevnice sestavují fotoalba s názvem "Já a můj život v obrazech" - nic neřeší. Policajti za prdelí či krádež motorky, všechno má na háku. Nehraje si na dvacítku, ale zároveň ze sebe nedělá chudáčka. Je odhodláná svůj život dožít v co největším adrenalinu. S pocitem štěstí. A Ruth? Ta pro mě nebyla v tu chvíli ničím jiným než tou Maude. Postavou, kterou budu ještě dlouhou dobu mít v hlavě zafixovanou jako inspirativní. Tenhle film vám připomene, že život asi vážně stojí za to..... ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Tento film patří k těm, které ve své době narušily jedno z mnoha společenských tabu ve víru partnerských vztahů, což bude zřejmě tím hlavním důvodem, proč je zpětně tolik oslavován. Nenudil jsem se, čas mi u Harolda a Maude celkem slušně utekl, ale o nadšení zdaleka taky mluvit nemohu. Líbí se mi ústřední myšlenka smyslu života i oslavy jakéhosi štěstí a lásky bez bariér, ale ze samotného provedení jsem zůstal poněkud rozpačitý. Chvílemi se film díky kameře tváří jako realismus, snaží se hrát na tematicky důležité drama a daří se mu vytvářet pěkná atmosféra i díky hudbě. Vedle toho sklouzává nejednou do absurdní černohumorné stylizace (což by mi nevadilo, spočátku mě Haroldovy experimenty s inscenovanými sebevraždami bavily), občas mu nejsou cizí ani různé úchylné momenty (což mi nesedlo, viz. třeba milostnou scénu s probodáváním se nožem, ač dokážu se částečně přes to přenést). Zároveň však tvůrci dokážou mezi tím vygradovat vztah mezi čerstvě dospělým klukem a vitální babičkou do fraškovitých situací, které jakoby vypadly spíše z nějaké Troškovy crazy komedie. Sorry, ale scéna s 80-tiletou bábou v akci na ukradené policejní motorce už byl i pro mě děsný bizár... Velké splynutí dvou vzájemně zcela odlišných duší má tady leccos do sebe, byť na můj vkus jde o až příliš extrémní a těžce uvěřitelný vztah, ale humor kolem něj mi tady ne vždy zcela seděl a výsledek mi připadá mimo herecké výkony trochu průměrný a nevyrovnaný. [60%] ()

Madison 

všechny recenze uživatele

Strašne preceňovaný film, ktorého kvality v žiadnom prípade nezhadzujem, no považovať ho za umelecké veľdielo len vďaka úprimne klíčiacej láske 80ročnej babky-extrovertky a 20ročného morbídneho pošuka, sa mi zdá trošku prehnané. 3* dávam za perfektné bizarné samovraždy sršiace čiernym humorom presne tak, ako to milujem - samovraždy obesením, utopením, zastrelením či bodnutím, ma veľmi pobavili a bolo mi ľúto, že ich vo filme nebolo viac. Scény s Haroldovou matkou či samotný pochmúrny zámok bol skvelý, obaja hlavní predstavitelia hrajú vynikajúco, ale inak je to len neskutočne nadhodnotená aj keď úprimná komická drámička o tom, že láska kvitne v každom veku. Stručné, jasné, výstižné. ()

Galerie (48)

Zajímavosti (20)

  • Ve všech záběrech, kde Maude (Ruth Gordon) řídí, bylo auto vlečeno. Důvodem bylo, že se Ruth Gordon nikdy nenaučila řídit. (Zdroj: ČSFD)
  • Henry Dieckoff, jenž se objevil jako komorník v Rose Court Mansion, které sloužilo jako sídlo Chasenových, byl skutečný komorník tohoto zámečku. Nikdy jindy se před kamerou neobjevil. (Kulmon)

Související novinky

Ben Affleck zpátky u režie

Ben Affleck zpátky u režie

09.08.2020

Herec, režisér a oscarový scenárista Ben Affleck (Město, Argo) se po čtyřech letech vrátí za kameru. Napíše a natočí snímek The Big Goodbye, jenž bude vyprávět o pozadí vzniku snímku Čínská čtvrť… (více)

Reklama

Reklama