Harold a Maude

Podobnost s Nicholsovým Absolventem je nasnadě (téměř nikým nepochopený jedinec, kýčovitá hudební složka apod.). Zhýralý mladík Harold hledající smysl života ve světě, kde mu nikdo nerozumí, tápe, neví kudy kam. Utíká pryč do světa zinscenovaných sebevražd. Děsivé výjevy, které kontrastují se silným nezájmem Haroldovy matky, jež synovy eskapády dobře zná, působí značně komickým dojmem a nesčetněkrát jsem se přistihl se zvláštním úšklebkem na tváři... Naopak Maude, velmi čilá, vitální, až infantilní stařenka, je Haroldův pravý opak. Užívá si zbytku života plnými doušky a nechává svého přítele alespoň částečně nahlédnout pod pokličku a přičichnout vůni života, toho opravdového. Raný Ashbyho film, jenž byl ve své době jedněmi nadšeně přijímán a druhými zatracován, představuje jeden z vrcholů autorovy dráhy, skrytý klenot Nového Hollywoodu. (04.11.2007)

Spouští se titulky, hraje nezapomenutelná hudba a mně se chce žít, chce se mi zpívat a chce se mi dělat všechno, co mě napadne a všechno, co jsem v životě nedělal včetně přesazování stromků nebo hraní na benjo, protože to všechno mi teď přijde neodolatelné, sladké a směrodatné. Ashby navíc geniálně rozděluje emoce do dvou zcela odlišných, ale významově stejně silných linií. V domě, kde se odehrávají neodolatelné sebevražedné pokusy a názorové konflikty s matkou divák neví, kdy se přestat smát, zatímco když je Harold s Maude, dostal jsem kromě smíchu i melancholickou a velmi silnou romantiku, která je ve své věrohodnosti o to naléhavější. A ve chvíli, kdy titulky pokračují a já téměř nevidím skrz slzy, které jsou důsledkem všech možných emocí, přichází na pódium o 35 let starší Harold - Bud Cort - a já vím, že na tuhle chvíli nikdy nezapomenu. (04.07.2007)

Deti z dobrých rodín, ktoré majú všetko a sú týrané nudným životom mi lezú na nervy. Ale. Nie tak skvelý Harold. Teda, trochu na začiatku. Ale kto by odolal jeho pokusom o fingované samovraždy a záľube v pohreboch a pohrebných autách...Prišlo mi, že celý film stál (našťastie nepadal) na hlavnej postave, ktorú Bud Cort zahral naozaj neodolateľne (najlepšia scéna, jeho pohľad do kamery - teda na diváka - s matkou v pozadí). Zaručený záchvat smiechu. Vlastne skoro všetci v Nostalgii sa na tom filme nahlas zabávali, čo bolo veľmi fajn. Inak, to, že osemdesiatročná (ničím sa neobmedzujúca) žena musí ukázať štyri razy mladšiemu chalanovi že na tom zlom nudnom svete je okrem pohrebov a demolácie domov zopár ďalších pekných vecí, kvôli ktorým sa oplatí žiť - me likey the idea. PS - Nina likes Harold. A lot. Obviously. (FK Nostalgia) (06.12.2010)

Najoriginálnejšia romantika všetkých čias. Bezpochyby. To sa stane, ak dáte dokopy pár, ktorý by sa v skutočnosti nikdy nemohol dať dokopy. Musíte dať ale príbehu aj potrebnú civilnú uveriteľnosť prostredníctvom dobre napísaných postáv a pridať jemný čierny humor. Nie je to vôbec jednoduché, ale ak sa vám to podarí, máte vyhraté. Ako Hal Ashby. Ono je to vlastne viac o priateľstve dvoch osamelých duší, ktorí si na základe odlišných generačných životných skúseností majú čo povedať. Dnes by to dopadlo ako lacná komédia robiaca si srandu zo staroby. Na druhý krát pridávam poslednú hviezdu, film sa mi dostal viac pod kožu a ešte viac do srdca. (05.06.2012)

Každý so správnym a triezvym úsudkom musí povedať, že čistá myšlinka filmu nie je to pravé, čo sa podpísalo pod jednoznačné hodnotenia. To by svet vyzeral poriadne zvrátene. Ide o formu, akou sa táto myšlienka stane prístupná pre každého a že každý si z nej môže (a aj by si mal) trošku načerpať. Veľmi láskavý, srdečný a čo je lepšie aj smutný a trpký film o živote a o jeho vychutnávaní, prežívaní, dožívaní. No a tie všetky nápady najrôznejších zvrátených samovrážd a samodeštrukčných šialenstiev nemali chybu! Jednoducho, podobných filmov nikdy nie je dosť. 90%. (27.11.2007)