Milujte svého zabijáka

Jmenuje se Chuck Barris. Psal popové hity, byl TV producentem, zahltil éter ohlupující infantilní zábavou. Jako by tušil, kolik američanů je schopno ze sebe v TV udělat pitomce. A pak dostane nabídku:,,Naučím vás 30 způsobů, jak zabít člověka“. Když jste mladí, jsou vaše možnosti nekonečné. Můžete se stát kýmkoliv..... . Sympatická D.Barrymore a herecký koncert S.Rockwella. Klobouk dolů! Film si od počátku drží svoje tempo. Není nijak zběsilé, je takové ....vypravěčské, že pomalu vstřebáváte informace o lásce, šílenství, pocitech zabijáka. Rozhodně se nudit nebudete, nikdo po vás nebude chtít, aby jste se rozhodli co je dobře a co ne. Kdo je dobro a kdo zlo. (28.08.2006)

Rockwell dokazuje, že umí hrát nejenom excentriky a padouchy a i ve vážnějších polohách je přesvědčivý. Navzdory jeho přesvědčivému výkonu a překvapivě invenční Clooneyho režii film působí trochu zmateným dojmem, přestože se dá v případě Kaufmana mluvit o relativně "normálním" scenáři. Škoda, že mně příběh dějově, ani emocionálně neoslovil tak, abych měl chuť si ho znova někdy pustit, Jednou a dost. Ale na debut velmi pozoruhodné, Georgi. (29.10.2005)

Asi "nejnormálnější" počin Charlieho Kaufmana, nové hvězdy zaoceánské scénáristiky. Ten miluje bratry Coeny i Marxovy, Monty Pythony, ale i Davida Lynche - je Žid, neurotický jako Woody Allen a po jeho scénáři sáhla někdejší televizní hvězda George Clooney, kterému posloužil jako černočerný debut. Ale postupně. Plachý introvert Kaufman použil mystifikační autobiografii Chucka Barrise, chlápka, který z povrchu zemského vymazal třiatřicet lidských osudů, zplodil řadu dementních show, miloval dobývání ženských klínů.. Clooney srší nápady, Barrisův život bilancuje tak, že cítíme, že prošel režiemi Soderbergha a bratry Coenovými. Kolegialita se projevila i při výběru herců (Matt Damon a Brad Pitt si střihli bláznivé miniroličky), kdy vedle vedlejších rolí femme fatale Julie Roberts a hipísácké přítelkyně Drew Barrymoore se stalo obrovským trumfem uvedení Sama Rockwella do světa velkých hlavních rolí. Jeho rejstřík je obdivuhodný, dokazuje, že je přesvědčivý i v dramatických polohách - i když člověk nezapomene na jeho veselé kreace v Život v sedmém nebi či v Zelené míly. Kamera je jinak prošpikovaná řadou filtrů, řadou zajímavých řešení nás překvapuje i samotný režisér!! (19.02.2006)

Mám dojem, že za takovou prvotinu by se nemusel stydět ani lecjaký ''profláklejší'' režisér.. Nebýt ale výsledné roztěkanosti (nevím, zda to byla vina spíše scénáře, nebo režie), mohlo to vyjít daleko lépe. Jako první Clooneyho (režijní) dílo jsem viděl vlastně zatím to poslední a musim říct, že jeho debut zabodoval lépe. Jestli si budu Rockwellův osobitý projev s nějakým filmem v budoucnu spojovat, bude to právě se ''zpovědí nebezpečné mysli'' - 70%. (06.02.2012)

Řekla bych, že s filmem je to jako s jídlem. Když přidáte jednu ingredienci navíc, a to platí i pro něco hodně delikatesního, tak docela dobře uvaříte blaf. Takhle jsem to viděla celý film - že se tam těch chutí pere nějak moc. Na druhé straně za něco, co má takovou invenci, mi přijdou 3* málo, ale pokud si odmyslím Sama Rockwella - herce, který není manekýn, ale hrát sakra umí - tak ........ no raději si ho odmýšlet nebudu. (06.02.2006)