Бабуся
Baboussia
Granny
Obsahy(1)
Tragikomický příběh stařenky Tusji, která ve svém pokročilém věku zůstane bez opory svých nejbližších. Poté, co odkáže dům vnukům, je odvezena k sestře Anně, kde však najde azyl jen do chvíle, než si Anna zlomí krček. Problémy s nalezením nového domova se bezprizorné Tusje vracejí. Ve výstižných zkratkách sledujeme portréty jejích příbuzných, z nichž jeden je povaleč a opilec, druhý bezohledný zbohatlík. Jistou naději slibuje neteř Líza, která pracuje v Moskvě jako úspěšná novinářka, ale i pro ni by stařenka byla zátěží. Tusja se nastěhuje k vnukovi, kterého poznamenala válka v Čečensku a sám je v nesnázích. Jeho dcera Olja ztratila při výbuchu řeč. Ještě než hrdinka odejde do mrazivé noci, uskuteční zázrak, který celé vyprávění z posttotalitního Ruska posouvá k žánru pohádky. Režisérka filmu nezastírá, že film natočila z potřeby osobního pokání. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (67)
Sociálně kritický film, agitační, nicméně podle všeho realistický. --- Popisovaná eroze rodinných vazeb má dvě roviny: všelidskou a specificky ruskou. Pokud jde o tu první, známe ji také. Já jsem ještě měl takovou babičku. Naši mě k ní mohli zavézt kdykoli, bez ohlášení, vždy jsem byl s radostí přijat a mohl jsem pobýt jakkoli dlouho. Samozřejmě, bez stížností, bez nároků na vděk či cokoli. To byla poslední generace takových babiček. Jejich potomci už takoví nebyli. Babičky skončily v domovech důchodců, i ta moje. A dnes požádat babičky aby přijaly vnoučata není nikdy samozřejmé a nezřídka vyloučené. Rodinné vazby nahradila sociální síť. --- Ruská společnost dospěla do podobného stadia, s některými rozdíly. Ruské hospodářství je nevýkonné, takže sociální síť je podvyživená. Pokud nějaké peníze jsou (z ropy), utratí se za stíhačky a jaderné ponorky. A kdo četl Čechova a Gorkého, ví dobře, jak se to má se "širokou ruskou duší" - sobectví a krutost vládly v Rusku vždy, slušnost a pilná práce se nikdy nevyplácely. --- Zde máme prostinký příběh míněný jako sonda do průměrné ruské reality. Nové vydání Čechova/Gorkého. Vždycky se našli Rusové, kteří to viděli, popsali a zaplakali. A nikdy se nic nezměnilo. ()
Moc hezký, smutný a citlivě natočený příběh jedné staré babičky, která na sklonku života stěží hledá oporu u svých nejbližších. Babiččiny trable dojímají a navíc film celkem působivě naťukává reálie nelehkého života v Rusku, se všemi jeho propastnými sociálními rozdíly a životní skepsí. Co mimo zdařilého scenáře rozhodně potěší, jsou velmi kvalitní herecké výkony všech zúčastněných, včetně naturščiků, kteří působí velmi přirozeně. Tenhle nenápadný, ale o to více silný film, mně chytil za srdce a to mi k plnému bodovému ohodnocení bohatě stačí. ()
Uff, měl jsem slzy na krajíčku:-) Milý, smutný a citlivě natočený film upozorňující na problémy současného Ruska (alkoholismus, obrovské sociální rozdíly mezi lidmi, důsledky války v Čečensku) ale i na rysy lidské povahy, které se vyskytují nejen v Rusku, ale všude na světě (zištnost, nevděk...). Byl jsem velice mile překvapen a dávám 5 hvězd. ()
Další výborný ruský film, který bych však v žádném případě nenazval tragikomedií (viz MFF Karlovy Vary). Jde o smutné drama všedního života. A opět, neobyčejně zajímavý průhled do ruské společnosti 90.let, nejprve na venkov (kde jako by se zastavila naše vesnice v 50.letech) a poté i v městě "Nových Rusů". Film, který jde na hlubinu, který tne do živého v mezilidských vztazích. Úloha sebeobětující se a milující ženy, z níž se stala "babusja", kterou nikdo nechce...Ne náhodou je tvůrcem tohoto empatického pohledu žena. ()
"A to je čo?".., to sú domy nových Rusov...Takých ako my?"...Nie, to nie je príbeh o ruských zbohatlíkoch, toto je dosť krutý príbeh, ktorý by kľudne mohol byť aj o tvojej "bábuške". Film ma chytil od prvej minúty a nepustil až do samého záveru, dokonca som zhltol aj záverečné titulky so skvelou ruskou a smutnou piesňou. Obsadenie je perfektné a bábuška je tak sympatická , že by ju prichýlil takmer každý (len vlastná rodina nie...). Nenávidím ruskú politiku, ale milujem ruský národ a tento film je tak ruský, ako len môže byť. V prvej polovici filmu sa nájde miesto aj pre humor, hlavne v spojení s alkoholom, no neskôr sa film nesie v čoraz smutnejšom tóne, až príde záver a scéna s posledným jablkom, kde bábuška povie: "Dasvidania Olinka...", kde už mi zovrelo hrdlo. Aj u nás sa zvykne hovoriť, že za dobré nič dobré nečakaj, ale tu to tvorcovia priviedli až na hranu. Babusja?...100%! ()
Reklama