Režie:
Vladimír DrhaScénář:
Martin ŠafránekHudba:
Emil ViklickýHrají:
Jiří Štěpnička, Barbora Seidlová, Dagmar Bláhová, Václav Mareš, Jan Plouhar, Zdenka Procházková, Jan Maléř, Kateřina Burianová, Václav Helšus, Ivan Řezáč, Luděk Nešleha, Eva Tauchenová (více)Obsahy(1)
Architektu Václavu Holarovi se právě přehoupla padesátka. Má ženu, práci, odrostlého syna. Je poměrně dobře situovaný a poměrně úspěšný. Život se mu celkem vydařil - a tak je poměrně spokojený. Vše plyne v jasných, lety zkušeností dobře vytyčených kolejích. Vše si už umí představit, se vším počítá. Jen s Emilií ne. Je mladá a jemu se zdá i hezká. Fuj, je to tak banální - zná to. Nic dobrého z toho nekouká. Hlavně aby se nic nestalo! Pak by se totiž mohl dozvědět věci, které se dozvědět nechce, protože by k nim musel zaujmout určitý postoj a vyvodit z něj důsledky - a to je nepohodlné... Pak by se totiž mohly udát věci, po kterých netouží, protože by to pro něj mohlo být bolestivé, a co víc, mohl by v jejich světle - nedej bože - vypadat směšně (oficiální text distributora)
(více)Recenze (12)
No, tohle se může stát každému. Ale ztratit práci, zjistit, že syn není vlastně synem a pak se celé dny nudit a nechat živit svojí mladou přítelkyní a ještě bydlet v bytě s jejím bývalým (nepostřehl jsem, kdo to vlastně byl), který neustále sedí u počítače a vymýšlí debilní hudbu, je docela síla. Ale za tu šílenou matku, která se panu Štěpničkovi neustále zjevovala a konečnou scénu s odtaženou knihovnou dávám s klidem 3*. ()
Slarque vystihl moment s věkem velmi dobře. Tohle se těžko chápe, pokud člověku není přes padesát. Nicméně mi ta krize přijde popsaná dobře a ta prázdnota mi ve filmu přijde schválně, jelikož film především o prázdnotě je. Musím říci, že Štěpničkův hrdina mi přišel především zábavný, pak teprve k politování. Novějším českým filmům je tady na databázi třeba obecně k hodnocení přihodit 20 procent, pak to sedí. Tak činím i já...70% ()
Úsměvná komedie o druhé míze. Naštěstí si včas uvědomí, kde je jeho místo, snaží se vrátit vše do starých kolejí, ale zdá se, že je pozdě. Výborné výkony paní Burianové-Rajmontové(stále s úsměvem vzpomínám na její "krevní obraz" z Básníků), slečny Barbory Seidlové(vynikají a ještě krásná, nebezpečná kombinace) a paní Bláhové. Pan Štěpnička se po jejich bocích udržel a nezklamal. ()
...ani "životně moudré", ani moc vtipné či černohumorné, prostě průměr. I když závěr z odsunutou knihovnou nebyl špatný... ()
Poslání tohoto snímku mi zůstalo až do konce utajeno. Měla to být psychologická studie typického případu faunova velmi pozdního odpoledne? Možná, ale jako psychologický mi tenhle film nepřipadal. Spíše jako vrcholná konstrukce pana scénáristy, který chtěl napsat co možná nejpůsobivější příběh. Což však bohužel vyústilo do doslovné konverzačky, kde se všechny důležité psychologické prvky vyjadřují buď slovy nebo obrazem (příšerný motiv matky), nic nezůstává viset mezi aktéry a divákem. Takže veškeré drama nakonec utáhne výtečný Štepnička, byť některé repliky nezachrání ani jeho výkon. Ostaní herci beznadějně tonou v televizácky plochých charakterech beze špetky logiky a přesvědčivosti. A jako vrchol všeho přichází pak konec, který zase svědčí spíše o tom, že Drha točil na zakázku "Klubu žen odložených po padesátce" jakýsi výstražný spot proti mužskému přechodu. Výsledek? Neslaná nemastná televizní inscenace, která je natolik zinscenovaná, že veškerý psychologický podtext bere roha a mizí v dáli. ()
Reklama