Rambo: První krev

"Don't push it, or I'll give you war you won't believe. Let it go." Melancholický chlapácký doják o traumatizované mašině na zabíjení a její těžké cestě domů. Nemluvný, skoro autistický hrdina, který přepíná z melancholického váguse do soustředěného válečníka, ješitný šerif, otcovský vojenský velitel a nehostinný horský terén ideální pro partyzánskou válku. Vyvážená kombinace akčního filmu a hořkého dramatu s dojemným huhňavým závěrem. (14.03.2013)

To byly časy prvních videí a na nich Rambo. Tenkrát, neznaje problematiku navrátilců z Vietnamské války, byl pro mě Rambo prostě borcem, který dokázal zvládnout celou eskadru a udělat pořádnou čáru přes rozpočet nafoukanému šerifovi Teaselovi. A to jsem tehdy nevěděl, jaký kvalitní snímek sleduji. "First blood" není ani tak akční film, jako spíše psychologické dobrodružné drama o muži, který byl ve válce někdo a teď nedostane ani místo blbýho hlídače. Všechno je natočené realisticky, opravdově. Béčkař Ted Kotcheff natočil nestárnoucí snímek, daleko přesahující jeho ostatní počiny. Svůj herecký výkon nepřekonal jak Sylvester Stallone (kdo si myslí, že neumí hrát, ať se podívá na jeho konečný monolog), tak i Brian Dennehy. (13.02.2005)

A je tu další neohrožený hrdina!! Omšelý outsider, kterému nechybí čest a odvaha, se nechá arogantními vidláckými policisty vyprovokovat, což promění místní stereotypní venkovský život v otevřenou válku. Traumatické vzpomínky v něm probudí stroj na zabíjení, který nemá slabých míst. Nevšedně populární Stallone ukazuje, jak je možné zpracovat trauma z Vietnamu a polonahého neurotika v dalších letech napodobovala celá plejáda slabších snímků. K legendární postavě dotýkající se nesmrtelnosti je třeba přičíst i nezapomenutelnou hudbu Jerryho Goldsmithe. (20.05.2009)

Něco tak skvělého jsem nečekal. Rambo není bezduchý a tupý akčňák. Vše má alespoň sebemenší dávku reality a uvěřitelnosti a to dává tomuto filmu punc dokonalosti. Kostra příběhu je jednoduchá, jenže tento film vyniká v detailech. Výborné exteriéry v drsných horských oblastech, sugestivní a strhující hudba Jerryho Goldsmitha, syrovost a realističnost ať už akčních scén, či těch komorních. (05.07.2005)

I naproti mému hodnocení musím Rambovi udělit kritiku. Nějak jsem si neustále říkala "tohle že má být ten slavný, neporazitelný a chladný Rambo?" Představovala jsem si ho asi jinak. Film uplynul hrozně rychle a já měla pocit, že kromě neustálého pátrání policie v lesích, pár elitních hlášek, poutavých dialogů, akčních scén a charismatu Stalloneho, jsem se toho o moc více nedočkala. Tyto mé dojmy nejspíše pramení z toho, že jsem si jej představovala o mnohem více drsnějšího. A některé scény, zvláště ta plačící na konci, tomu rozhodně nepomohly. Toť můj subjektivní dojem. Ano, Rambo je kult a klasika. Bohužel ne tak, jak jsem si představovala. (17.04.2010)