Sbohem Kryštůfku Robine

Vážně krásný příběh. Respektive natolik zajímavý, že je v něm všechno. Jak štěstí, tak zlo. Nicméně mě nejvíc zaujal Domhnall Gleeson jelikož je to tak rozporuplná osoba, že jsem ho chvíli nesnášela a chvíli jsem ho měla ráda. Nevím, ale podle mě se tady převedl dokonce více než ve Star Wars. A Margot Robbie byla za krásnou třešničku na dortu, jako vždy. (14.01.2018)

Už od dětství miluji Medvídka Pú a proto jsem se na tenhle film moc těšila. Domhnall Gleeson se po Králíčku Petrovi konečně vrhnul na něco vážnějšího a normálního a vyplatilo se to. Celkově postava A.A.Milnea je dost podivínská a Domhnall se na to vážně hodil. Nejlepší roli měl ale Will Tilston o němž ten film vlastně je, jak se dokázal zžít s knižní postavou svého já a měl to vážně těžké. Margot Robbie mi byla silně protivná, ale taková zřejmě byla její role, příběhově to bylo skvělé, bavilo mě to, poplakala jsem si, zasmála jsem se. Zajímavé zákulisí legendárního příběhu. (30.10.2018)

Začátek byl děsivě nudný a utahaný. Pomalé nimrání se v traumatu hlavního představitele Milnea, ještě pomalejší rozvíjení vztahu mezi ním a jeho synem, zkrátka nezáživná podívaná, kterou jsem hodlal dokoukat už jen z povinnosti. V půlce, kdy se film láme a zaměřuje se na rostoucí slávu a na to, jak může nedobrovolné vtržení do světa populárních autorů zničit dětství, jsem najednou sledoval výtečný životopisný snímek, kde emoce fungovaly na 200 % a u jehož finále jsem pocítil velký knedlík v krku a nepopsatelnou, upřímnou radost z toho, jak to celé dopadlo. Nikdy jsem se o problematiku Medvídka Pú nezajímal, maximálně si přečetl v dětství Příběh Tygra (a natolik mě zaujal, že si jej dodnes pamatuju), takže celý životní příběh pro mě byl něčím novým a neotřelým. Nebýt té první slabší hodiny, hodnotil bych mnohem líp. (06.06.2020)

Medvídka Pů jsem měl rád (kdo ne), ale je to tak dávno, co jsem jej viděl, až jsem si říkal, že by bylo fajn zavzpomínat na dobu, kdy jsem byl ještě na střední škole...no, ale Kryštůfek Robin mě nenadchl...docela jsem se nudil, táhlo se to jako prasátkův balonek a herecké obsazení mě nikterak neoslnilo. (05.06.2018)

Tak, vážení přátelé, to bychom tedy měli: Konečně vím, proč jsem nikdy neměla ráda Medvídka Pú ... ani ostatní hrdiny stejnojmenné dětské knížky. A to jsem se seznámila jen s úryvky ... v rámci povinné školní docházky. Obzvláště Prasátko mě iritovalo už pouhým svým vzezřením. Ta zvířátka prostě NEŠLA K SOBĚ, každé vypadalo ÚPLNĚ JINAK. Krom toho se projevovala vesměs divně ... HODNĚ divně - a Kryštůfek Robin jakoby tam byl navíc ... jakoby ani nepatřil do jejich zvířátkového světa. Jak jinak, když ve skutečnosti to byli SAMÍ PLYŠÁCI ! Nicméně ... film sám o sobě je velice vypovídající - a taky velice skličující. Je smutné, pokud si dítě vytvoří daleko užší vztah ke své chůvě nežli ke svým rodičům, kteří evidentně nerozumějí jeho potřebám. Povrchní matka, která si přála holčičku ... a traumatizovaný otec, kterého pronásleduje první světová. Dva intelektuálové z vyšších kruhů, z nichž každý preferuje naprosto odlišný způsob života - a kteří jsou ve své podstatě nezpůsobilí k výchově svého dítěte. A dětská knížka, která sice v první fázi napomůže vztahu otce a syna, ale ve všech dalších fázích ho nelítostně rozbíjí ... vlastně svým způsobem vezme těžké břemeno a přemístí ho z dospělého rodiče na malé dítě. Jak říkám ... nikdy jsem neměla ráda Medvídka Pú - myslím, že měl zůstat Eduardem ... v privátním vlastnictví malého Christophera Robina ... 4,5* (22.06.2020)