Gambler

Anderson natočil ako jeden zo svojich prvých filmov povedzme že typického predstaviteľa americkej nezávislej produkcie. Prekvapiho ho neodmietli veľké hviezdy, takže sa film dostal do širšieho povedomia divákov. Ťažko hladať v trilerovom scenári realistickosť, je to žánrový film, ktorý zrejme hľadal inšpiráciu aj u Tarantina. No a taktiež nie je tak preafektovaný, ako Magnolia. Videl som ho dvakrát. (20.05.2012)

Holt ne všechny staré hříchy jdou odčinit. Své by o tom mohl vyprávět stárnoucí hazardní hráč Sydney, který coby „náhodný“ kolemjdoucí pomůže loserovi Johnovi, který se topí v nejčernější mizérii. Až posléze vyjde najevo, proč se o smolaře a tragického snílka tak stará a proč je vstřícný prakticky při kterékoliv příležitosti. Celovečerní debut Paula Thomase Andersona je minimalistickým kusem, který to měl směrem k divákům těžké – Anderson šel urputně proti produkční společnosti, která jeho práci přestříhala, zatímco on svou verzi na vlastní pěst poslal výběrové komisi MFF v Cannes. A zřejmě odtud pramení jeho lpění na absolutní tvůrčí kontrole. Každopádně to, že umí hrdiny zabořené v životní mizérii, už nějakou dobu víme. Zároveň je vláčí podivnými náhodami a absurdními situacemi, u kterých se (neznalý) divák může cítit, že se právě probudil po nějakém bouřlivém večírku. Škoda, že tentokrát neudržel divákovu pozornost až do konce, výsledek trpí jakousi nedotažeností. Herecky ale rozhodně vydařené. (04.04.2022)

Andersonovi se kolem poloviny filmu začne rozpadat dramatická struktura ( podobně jako u Boogie Nights, to byl ale film s mnohem atraktivnějším tématem :)), efektní zkratkovitost a švih ustupuje zbytečně dlouhým sekvencím a celý film se rozbředává. I díky postavám, do kterých "není vidět" a tak působí odcizeně. Formální stránka u Andersona tradičně povedená a poslední třetina ( feeling a Sam Jackson tu hraje snad nachlup to samé ) jako by byla vytržená z Jackie Brown, podobnost musí vidět i slepý. Jenže ve skutečnosti je to naopak. Jackie Brown se odkazuje na Tvrdou osmu, ta vznikla o rok dřív. Jako debut určitě stojí za pozornost a Andersonův styl tu vidět určitě je. (01.05.2007)

Na úvod - tvrdá osma je , ak vám v kasíne na oboch kockách padnú dve štvorky. Sydney (starší pán) z ničoho nič osloví spustnutého Johna a nezištne mu ponúkne pomoc v jeho životnej mizérii. Vytiahne ho zo spodných poschodí poklesnutia mysle a obaja si nachádzajú cestu k sebe. Ale že to nebola len taká obyčajná nezištnosť, sa dozviete až v závere ..... (24.08.2003)

Debut režiséra, který později natočil filmy jako Boogie Nights a There Will Be Blood (na film Magnolia se už delší dobu chystám) se opravdu povedl. Je zde poznat, že film natáčí někdo, kdo je u kamery poprvé (většinou je totiž kamera staticky umístěna, takže vidíme o něco delší scény) ale to mi vůbec nevadilo, protože Paul umí vyprávět nevšední příběhy. Například tenhle má poselství NÁZNAK SPOILERU!!! "nikdo nic nedělá jen tak" KONEC NÁZNAKU!. Navíc už tenkrát měl Paul čich na skvělý casting (Philip Baker Hall byl opravdu skvělý, Samuel tradičně parádní, Reilly správný ňouma, kterého je třeba postrčit a Paltrow taky nebyla k zahození). Navíc ta pointa je podaná skvěle, takže hlavně za ní neváhám a dávám tvrdou osmdesátku. 80 %. (26.07.2011)