Před soumrakem

S Linklaterovou filmovou trilogií to mám naopak, než většina ostatních diváků. První díl mě minul, druhý jsem vzal na milost, ale žádné velké okouzlení jsem v něm nenašel, a teprve poslední část mě opravdu zaujala. S výjimkou úvodní scény v knihkupectví se dá Před soumrakem považovat za nekonečný dialog dvou lidí, kde se během 80 minut pouze několikrát vymění kulisy. Vždycky jsem měl rád dialogové filmy, tady ale cítím, že Linklater testuje hranice mé trpělivosti. Tak obsahově banální jako v jedničce už promluvy dvojice, co k sobě hledá cestu, nejsou, ale že bych v nich shledával bůh ví, jakou hloubku, to ani náhodou. Celkový dojem: 55 %. (29.04.2018)

Asi před tejdnem jsem viděl první díl a jak jsem psal v komentáři, že se mi to sice moc nelíbilo, ale mam nějaký nutkání se podívat na pokračování, tak jsem to fakt udělal. Žádný velký překvapení se nekonalo, protože oba filmy jsou si dost podobný. Prostě další nekonečnej rozhovor. Proti prvnímu dílu už hlavní postavy tolik nefilozofujou. Tohle pro změnu vypadá jak přednáška někde na sjezdu progresivních levičáků. Výhoda je v tom, že ty kecy posloucháte jenom 80 minut. Zvláštní je, že na konci mě hned napadlo, že bych se podíval i na ten poslední díl. Buď ty filmy obsahujou nějaký podprahový signály, nebo se u mě projevujou nějaký sklony k sebepoškozování... Hodnotim to stejně jako první díl. (05.03.2014)

Zatímco příběh z první části jsem hlavním hrdinům vysloveně záviděl a přišel mně velkolepě romantický, z tohoto příběhu pro mně zmizelo kouzlo prvního setkání a stala se z něj realistická slovní show. Jistě romantiku v sobě příběh má pořád, ale už ne tu pohádkovou. Dialogy byly dobrý, mně osobně neseděli obsahově, ale z hlediska vnějšku je beru. Víc se mně líbila některá gesta a pohledy než samotná pointa ke který jsem tentokrát značně skeptický, ale z opačného konce než u prvního dílu, který brnká líbivou melodii všem romantickým snílkům, tady už je to jen melodie pro romantiky, snílkům odzvonilo. (14.09.2014)

Osmdesát minut ne ani tak sledujeme, jako spíš posloucháme dialog dvou dávných přátel (menší pozornost věnována mizanscéně je tou oblastí, ve které Linklater za Rohmerem nejvýrazněji zaostává). Je to konverzace dvou inteligentních lidí, kteří se pěknou řádku let neviděli, tudíž si mají co vyprávět – pravda, na rozdíl od jiných zapomínají mlčet (mlčení při vycházení schodů přitom vydává za tolik slov), ale buďme milostiví a přičtěme to na vrub omezenému rozpočtu, tedy i délce. Jesse a Celine opět čelí času, nově ale mají na co (společného) vzpomínat. Knižním zadaptováním se z jejich vídeňského setkání stalo romantické klišé. První i poslední opravdová láska. Přiblížili se ideál (nebo tak alespoň podle paměti soudí), jehož nedosažitelnost formovala následujících devět let jejich životů. S krátícím se časem do jejich konverzace proniká více hořkosti. Více výčitek a úvah, jak mohlo být všechno jinak. Filmu velmi prospívá, že se oproti Před úsvitem nezdržuje vedlejšími postavami, hrdinové si mají dost co říct sami mezi sebou. Jestliže svižně plynoucí povídání, které mnohé jistě přiměje ke zhodnocení vlastního života, zanechává veskrze příjemný dojem, dokonale nenucené zakončení, uspokojivé pro diváka (který si může domyslet vlastní verzi) a ohleduplné k postavám (kterým je ponecháno právo na tajemství), filmu dodává nadreálných kvalit. Podobný pocit "přesahu" jsem měl z finále Zeleného paprsku. 85% (07.01.2007)

Po dobrom hodnotení a chválospevoch som sa to rozhodol zhliadnuť, napriek neskorým hodinám a na moje počudovanie ma to nijako nechytilo. Od romantiky to má podľa mňa dosť ďaleko, aj keď pár momentov, lepšie povedané dialógov by ušlo. Najväčší problém tohto filmu je, že je nenormálne ukecaný. Celý film je jeden nikdy nekončiaci dialóg a hlavný hrdinovia za 80 minút predebatovali a rozobrali toľko tém, čo som ja nestihol za jedenásť rokov manželstva. Hóódne by som z dialógov ubral a v duchu som si počas filmu vravel, aby už aspoň na chvíľu zavreli zobáky. Romantika je Tatinic, romantika je Farebný závoj alebo Pokánie. Toto bohužiaľ nervy žrúca talkshow s jemným nádychom romantiky. Niekto to tu nazval rozhlasovou hrou a myslím, že to tento film dokonale vystihuje. Nemusíte ho vidieť, stačí ho počuť, a to je na romantiku fakt málo. Slabé tri hviezdikčy. Film 50%. (11.04.2010)