Režie:
Miroslav SobotaScénář:
Michaela ČernáKamera:
Peter BeňaHudba:
Václav ZahradníkHrají:
Jan Čenský, Jitka Schneiderová, Blažena Holišová, Bořivoj Navrátil, Josef Somr, Radim Kalvoda, Vilém Udatný, Kateřina Březinová, Martin Štěpánek, Jaroslava Obermaierová, Jiří Pomeje (více)Obsahy(1)
Šermířská pohádka plná intrik, soubojů a lásky... Komtesa Alexandra není jako jiné princezny. Nečeká v koutku, až jí štěstí spadne do klína a na bílém koni pro ni přijede krásný princ. Je tvrdohlavá, statečná, miluje šerm a jízdu na koni. Když ji otec (M. Štěpánek) nutí do sňatku s Arnoštkem (R. Kalvoda), uteče z domova v převleku za chlapce. Vydá se lesem za starou čarodějnicí (B. Holišová) s prosbou, aby se podívala do její budoucnosti. Bude ji to však něco stát. Ztratí své krásné vlasy, ale dostane kouzelnou mast. V převleku odejde do světa, kde potká mladého Valentina (V. Udatný), který se právě vrací domů z války… (Česká televize)
(více)Recenze (41)
S oficiálním textem distributora bych tak úplně nesouhlasil. Nouze o humor tedy byla. Originální byla jen princezna s krátkými vlasy - to se nevidí. Slabší byly i kostýmy. Naopak šermířské souboje bych hodnotil velmi pozitivně a na vysoké úrovni. I exteriéry byly docela pohledné, za to interiéry nejspíš studia nic moc. ()
V této pohádce vyniká čarodějnice Marrrruna, že to až r zadrnčí. Saša nejede bojovat s lapky, ale utíká před sňatkem s princem salónním typem Arnoštkem a cestou potkává Valentina (Vilém Udatný), který byl zavražděn v Patláviii nebo Matlávii … Dobrá ruka, viděl jsem tě při práci (komentář prince, jak Kryštof šermuje) … Když člověk ví, tak vidí ()
Sympatická pohádka jako stvořená k oddechu po nedělním obědě. Navíc je zajímavá tím, že v ní nejsou jen černobílé postavy a má mnohonásobně zajímavější zápletku než většina nových pohádek (včetně pokračování Zvonící a Zázračné meče, ty bych si klidně nechala ujít). Vlastně je to celkem slušná fantasy. ()
Princezna je zelený mozek s úchylkou na zbraně, a tak uteče, ostříhá si vlasy a předstírá, že je kluk. Na útěku potká prince vracejícího se do sousedního království, ve kterém se jeho strýc snaží uchvátit trůn. Dobro vítězí, zlo je poraženo. Klišé jako prase, každopádně znám i horší pohádky. Proč se to ale jmenuje "Zkřížené MEČE", když mají všichni KORDY, to by mě fakt zajímalo.xD ()
Dávám plný počet, protože Zkřížené meče jsou pro mě příkladem toho, jak vypadá krátká, nízkorozpočtová televizní pohádka, když se všechny její elementy povedou. Souhlasím sice s některými komentáři v tom, že herecké výkony se hodí spíš pro divadelní prkna a šermířské souboje by mohly vypadat lépe (ale zase - kdyby byly ostřejší, už by to nebyla pohádka pro děti. Kromě toho jejich neumělost má své důvody: ve dvou šermuje hraběnka Saša, která je začátečnice, ve dvou žoldák Hugo, který si rád přihne a šermuje proto většinou v podnapilém stavu.) Ale jinak je všechno tak, jak má být: příběh výborně spojuje klasické téma s novými motivy, zaujme a ubíhá tím správným tempem. "Princezna" je roztomilá a jako kluk správná a sympatická, princ charismatický, kostýmy krásné a historicky věrné (začátek 17. století), hudba nenápadná, ale pěkná, interiéry autentické, herci perfektně se hodící pro svou roli. To jsou objektivní důvody, a teď moje osobní důvody: Kateřina Březinová a Vilém Udatný tu vytvořili dobrý pár, kterému divák uvěří kamarádství i lásku a který mně osobně prostě tak nějak sedne. Líbí se mi, že se tu na rozdíl od většiny pohádek nejedná jen o lyrickou lásku, ale že se hlavní hrdinové nejdříve stanou dobrými přáteli. Také jsem z celého filmu měla dojem, že si herci své role užívali (zvláště Jan Čenský oproti některým svým princům tu měl grády), natáčení je bavilo a dobře se jim spolupracovalo. Rodina hraběte ze Salmu nejsou jen tři lidé, ale opravdu rodina. No a s gustem komediálně zahraní hrabě Arnoštek, čarodějnice Maruna a král Josef jsou už jen takovou třešinkou na dortu. ()
Reklama