Letící šíp

Lehce nadprůměrný western, který bych však nedoporučoval divákům, kteří mají v rámci tohoto žánru jen základní "divácké vzdělání", tzn. viděli snad jen Leonovu dolarovou trilogii, Tenkrát na západě a Sedm statečných, příp. vinnetouovky. :) Letící šíp je dle mého názoru záležitostí pro skalní fanoušky westernů. Námět příběhu je zajímavý, zpracování není z nejhorších a výsledek tedy dokáže potěšit. Sám si umím představit, že bych si Fullerův film ve vzdálenější budoucnosti ještě zopakoval. (23.03.2020)

Rozporuplná podívaná, protože na každou dobrou scénu připadají dvě nepovedné. Steiger ukazuje svůj potenciál, ale Fuller mu dal do pusy mnoho neuvěřitelných a hloupých monologů, za které jsem se sám při sledování styděl. Nebyl z autorů, který by v mé paměti kdy zanechal jakoukoliv stopu. A udělat z Bronsona indiána s takhle stupidní parukou by mělo být považováno za zločin proti lidskosti! :> (18.09.2016)

Jeden dosti starý western s klasickou tehdejší průpravou. Staré dobré časy. Pánové Steiger a Bronson na počátcích svých hvězdných kariér před kamerou. Film o muži, který v neklidných dobách Občanské války ranou osudu a zlověstného "šípového běhu", kterým si krutě hrají indiánští válečnící s bílými zajatci, se ocitne v indiánském táboře a je jeho obyvateli vlídně přijat do svých řad také proto, že si jej za muže vyhlédne indiánská žena. Ovšem vše se komplikuje, když do kraje přijíždí pluk "Seveřanů" k podpisu nové smlouvy indiánů s americkou vládou stran půdního vyrovnání aj... (08.01.2010)

Slabý western, kde hlavní hrdina mění strany častěji než koně, je sice plus že zvítězí indiáni vedení Bronsonem, ale i tak se nijak oslnivý děj nedostavil. Řekněte mi někdo, kde v té vyprahlé pustině sehnali ty stromy na stavbu opevnění tábora. Jinak je zajímavé podívat se na Steigera s vlasy a Bronsona v době kdy evidentně intenzivně posiloval. (16.10.2012)

Filmy Samuela Fullera mají společný jakýsi nepříjemný podtón - na základě standardních holywoodských schemat se postupně buduje něco tak trochu jiného, někdy lehce podvratného. Vždy se však jedná o naprosto autorský počin, který se vymyká běžné produkci doby (byť s ní má mnoho styčných bodů). V tomto případě je onou podivností, nezvyklostí, sám hlavní hrdina. Zapřísáhlý Jižan má odpor k vítezství Grantovy armády. Film začíná dechberoucí scénou, v níž Rod Steiger z úkrytu střelí nic netušícího jezdce na koni jen proto, že má modrou uniformu. Přitom válka už v podstatě skončila - jedná se tedy jen o akt nechuti a pohrdání vůči vítězné armádě. Na pozadí úvodních titulků pak Steigerova postava oloupí sestřeleného vojáka, a na bezvládném těle sní ukradené jídlo. Z nekompromisního začátku pak film trochu ustupuje a nabízí příběh vzdáleně podobný Tanci s vlky. Pár úsměvných scén poplatných filmům 50.let (hlavně ty milostné), ale nenaruší jednoznačné Fullerovo volání po Americe bez rasových a jiných předsudků. Prostředky, které k tomu volí jsou často originální a narušují mnoho zažitých představ, ať už o westernu jako žánru nebo o americké demokracii. (07.07.2011)