Waterloo

Najprv by som chcel zdôrazniť, že film je z roku 1970, preto má aj taký štýl, aký má. Veľa rozhovorov, uvažovaní a dlhých zamyslených pohľadov a preto tak vyzerala aj prvá hodina. Nuž áno, nebola to zrovna zábava, ale tie postavy a udalosti boli zahrané až neuveriteľne presvedčivo. Druhá polovica filmu bola v znamení samotnej bitky, ktorá naozaj vyšla. Niečo tak monumentálne, veľkolepé, technicky a filmársky zaujímavo spracované, prekonáva filmy svojej doby. Strategicky zaujímavé a ten komparz prekonáva snáď všetko dovtedy. Ak to porovnám napríklad s viac ako štvorhodinovou epopejou o bitke pri Gettysburgu z roku 1993, tak toto to jednoznačne prekonalo, na to, že je to o približne 23 rokov staršie. Samozrejme, ak by to bolo z tejto doby, keď už je filmárčina vyzretá, nenechal by som na tom nitku suchú a klesol by som možno až na dve hviezdy, najmä pre spomínanú prvú hodinu. Najviac ma tu zaujali tie letecké pohľady, či zábery pri jazde na koni. Bondarčukovo veľdielo, za ktoré si zaslúži klobúk dole. Tiež je zaujímavé, že pre medzinárodné pochopenie, všetci hovorili anglicky, na dnešnú dobu, by som už privítal vlastné jazyky a titulky k tomu, lebo aby Francúzi a Nemci hovorili anglicky v takomto filme, to je pre mňa neprijateľné. Naozaj z tohto filmu robí veľdielo, len rok vzniku, ktorý ospravedlňuje metódy vtedy používané. (09.11.2012)

Prvá polovica filmu nás len pripravuje na to, čo sa bude diať v druhej. Prvá polovica opisuje v skrátenej forme Napoleónove vyhnanstvo, jeho návrat a opätovné zasadnutie na trón. V tejto časti sa len objasňujú udalosti, ktoré predchádzali práve konečnej bitke pri Waterloo. Akonáhle sa začalo s bojom rozbil som si sánku o podlahu. Film má už pár rokov, ale tak kvalitne natočené bojové scény ma skoro donútili prehodnotiť svoje predchádzajúce hodnotenia historických filmov na ODPAD!. Toľko komparzu, tak realistické zábery, skutočné bojové formácie a reči typu "...máme k dispozícii 140 000 vojakov, odhadujem že padne 40 000..." to všetko robí tento film úžasným zážitkom. Rod Steiger však nedokázal vo mne navodiť pocit vodcovstva, naproti tomu z Christophera Plummera ako Wellingtona vyžarovala charizma na kilometre. Toto je Historický Veľkofilm. (21.04.2010)

Obrovské, krásné, historicky epické a příjemně vyvážené. Takové filmy se dnes zkrátka už netočí a točit nebudou. Překvapením je, že v Napoleonově štábu nezasedá černošský generál a žena bojovnice, dokonce "nechápu", proč Napoleon nemá svého intimního přítele ... že by to byl skutečný historický velkofilm? (20.07.2020)

Velkofilm podle mých představ, jmenuje se Waterloo, a je skutečně o Waterloo (ne žádný příběh, na jehož pozadí by se bitva odehrávala). Zvláště potěšující je, že film působí přesvědčivě i po více než 30 letech, na rozdíl od mnoha jiných z té doby a koneckonců i dnešních. Velkolepé, skvěle zrežírované a nasnímané, poměrně věrné, technicky precizní a zahrané. Zvláště mě překvapil skvělý zvuk, nevím, nakolik to je práce při převodu na dvd, ale působí velmi dynamicky. Autoři dnešních velkofilmů by si měli vzít z Bondarčuka poučení, jak natočit BITVU. (26.07.2006)

„Next to a battle lost, the saddest thing is a battle won..“ Bondarčukova velkolepě pojatá rekonstrukce jedné z nejslavnějších bitev historie působí i téměř po půlstoletí velmi čerstvě. Tisícovky komparzistů, kouřové clony při palbě artilerií, kavalérie v akci (zpomalený záběr skotské jízdy je přímo úchvatný) a nad tím vším taktické pokyny, štiplavé glosy a vnitřní monology dvou velkých vojevůdců (Plummer jako Arthur Wellesley neskutečně ruluje), které jako by dokreslovaly, že pokud nejste vůdce, jako jednotlivec nic neznamenáte.. Při tom všem válečném běsnění si nelze nevzpomenout na bitvu o dřevěný most u Sad Hill, Blonďáka a jeho „I've never seen so many men wasted so badly.“ Ideální by bylo, kdyby si Napoleon a vévoda z Wellingtonu sedli pod dozorem písaře a státního notáře ke stolku někde na dvorku sídla Hougoumont, postavili před sebe přesýpací hodiny nastavené na 30 vteřin a soutěžili v tom, kdo první nebude schopen říct nějaký vzletný citát, jizlivý bonmot či vojevůdcovské moudro. Vítěz bere vše, poražený prohrál napoleonské války. Sice by to trvalo několik dní a Rimmer by neměl u čeho vlhnout, ale představte si to množství ušetřených lidských i koňských životů, střeliva, fešných uniforem, slz matek a manželek a ještě by z toho byla pěkná kniha citátů.. (07.08.2017)