Režie:
Věra JordánováScénář:
Kateřina KrejčíKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
Milena Steinmasslová, Kateřina Rusinová, David Vejražka, Květa Fialová, Rudolf Vodrážka, Miroslav Masopust, Petr Svárovský, Ludmila Vostrčilová, Věra Koktová, Zdeňka Balounová (více)Obsahy(1)
Romantická pohádka, ve které zvítězí přes všechny úklady láska nad zlobou a touhou po moci. Mladá královna (M. Steinmasslová) se zamiluje do prince (D. Vejražka), zakletého v pavouka, a je za to potrestána. Ze zakletí musí princi i královně pomoci její malá sestřička (K. Urbancová) svou čistou láskou a neohroženou oddaností. Pohádku o dvou sestrách, které se musí vypořádat se smrtí otce a se záchranou zakletého krále, natočila v roce 1986 režisérka Věra Jordánová. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Hodně slabá televizní pohádka, na které se dají pochválit tak jedině tmavé vlasy Mileny Steinmasslové. Ona coby bruneta byla fakt čubka. Jinak to ostatní v celé této pohádce je hrůza. Hrad je tu postavený z papíru, zřejmě byl zrovna v ABC. Pavouk je plyšovej a hodně se podobá tomu z RAKETY NA MĚSÍC a podobně laděných amerických béček 50. let. Jeho smaragdové oči vypadají jako kamínky ze štěstíčka z poutě. Ovšem to nejhorší je samotná pavučina a z ní se pokoušející se dostat ta zrzka. To byly fakt otřesné triky! V tu chvíli jsem si říkal, že režisérka s trikaři musela v tu chvíli být na LSD. [454. hodnocení, 28. komentář, 58%] ()
Pohádku jsem viděla poprvé snad až letos a mile mě překvapila zrzka Kateřina Urbancová jako malá zvědavá holka. Nadprůměrná studiová pohádka. ()
Československá televizní pohádka o královně Anně (M. Steinmasslová), jež se zamilovala do prince Jana, zakletého do pavouka se smaragdovými očima, nechutné svítící obludy. Z tohoto docela děsivého stvoření se každou půlnoc na hodinu do lidské podoby, avšak s pitomým výrazem ve tváři, proměňoval D. Vejražka. Láska mohla být naplněna a prokletí zlomeno, kdyby nebylo zvědavosti královniny mladší sestry, zrzavé princezny Kláry v podání dětské herečky, v současnosti lékařky K. Urbancové. Zásadní význam v pohádce mají tajné, zapečetěné nechvalně proslulé prostory zvané Galerie portrétů s podivnými našeptávačkami, jež měli na svědomí nevysvětlený a nešťastný skon otce obou královských sester a jež se při prvním vstoupení mladé zrzavé princezny do těchto tajemných komnat podíleli na nejzajímavějším momentu celé pohádky. Hlavní záporná postava celé pohádky K. Fialová v roli Pavoučí královny se vyskytovala v tomto souboru podivných, vykřikujících osob a pokusila se zničit vztah mezi zamilovanými, krále Jana natrvalo proměnit na odporného členovce a královnu Annu uvrhnout do neštěstí. V malé roli královského rádce ve velmi bizarním netopýřím kostýmu se ukázal M. Masopust. Pochopitelně v krátkém, pouze šestatřicetiminutovém, studiově jednoduchém, ale díky tajuplné Galerii portrétů docela dobře působícím filmu V. Jordánové všechno dopadne dle pohádkové tradice. ()
Pěkná pohádka, kde mladší sestřička zachrání celé království. Ale hlavně oceňuji loutkové zpracování toho pavouka. Mě samotné by dělalo problém vycpat ponožku vatou a přišít mu nohy. Ale za pomocí někoho bych to asi zvládla. ()
No, nic moc, taková studiová blbinka, naštěstí milosrdně krátká. Nevím jak děti, ale mne to bavilo jen tak na jedno oko. Spíše jsem poslouchal, než koukal. ()
Taková pohádková povídka. Od sedmatřiceti minutového díla nelze očekávat, že bude lepší než kdejaká povídka od Bakalářů. Dalo by se to rozvést ve stylu kdo a proč byly zakleté ty báby, co princezně radily. Je to prostě taková průměrná pohádka, nad kterou se nedá zlomit hůl ale ani to není na juchání. ()
Síň portrétů a princ zakletý do pavouka, k tomu šílenství královny, smrt krále při potopení lodi...no zvláštní pohádka, ale o to snáz zapamatovatelná. ()
Jak já se bála (vážně nenávidím pavouky) a jak já se na tu pohádku pokaždé ráda podívala... (4* jsou za to, že ve mě doteďka vyvolává motýly v žaludku) ()
Snad nejpodivnější pohádka s temnou hudbou a ošklivým pavoukem, jako malá jsem se jí vážně bála. Doteď ve mě vyvolává smíšené pocity, nijak jí nevyhledávám. ()
Velmi zvláštní pohádka, na kterou se nezapomíná. Ještě dnes, když si na ni vzpomenu, tak mi přejde mráz po zádech... ()
Tajemná pohádka, kterou jsem moc nepochopil, je založena spíše na tajemných faktech které jsou v pohádce dány aniž by měli vlastní příběhovou logiku, Kateřinu Rusínovou jsem jako TV hvězdu dětské tvorby moc nemusel, viz. pohádka “O čarovné kostičce”. Celkově je pohádka s psychopatickou rádkyní Květou Fialovou, hysterická s né příliš povedená, pěkné jsou jen kulisy, hudba a zde sympatický David Vejražka se sametovým hlasem Pavouka se smaragdovýma očima. Pohádka nás učí bránit se manipulaci. ()