Režie:
Ján RoháčScénář:
Jan JílekKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Luboš FišerHrají:
Slávka Budínová, Jana Šulcová, Rudolf Hrušínský, Antonie Hegerlíková, Jaroslav Moučka, Josef Somr, Václav Lohniský, Věra Tichánková, Jan Skopeček, Jiří Štěpnička, Alena Kreuzmannová, Božena Fixová (více)Obsahy(1)
V malé vesničce Bohdalov se odehrává tragický příběh osmnáctileté Michaely (J. Šulcová) a její matky Marie (S. Budínová). Jedna je na začátku své životní pouti a druhá prožívá poslední dny života… Další osobou příběhu je František (R. Hrušínský). Ten dělí svou lásku již mnoho let mezi svoji ženu (A. Hegerlíková) a milenku Marii, která je vděčná za každé jeho pohlazení. Když se tajné scházení provalí, žárlivá Františkova žena ukáže, jak se bojuje za manžela. Michaela zpočátku odmítá nadbíhání vesnického neotesaného chlapíka Slávka (J. Štěpnička), kterému ale nakonec podléhá… (Česká televize)
(více)Recenze (48)
Počáteční lehký humor, který nás přivítá v jedné malé vesnici s několika desítkami chalup, stodol a chlívů, se postupně mění v excelentní psychologické drámo, opravdu skvěle sepsané, veškeré dialogy i hlas svědomí našich postav, sehrané a nasnímané také úžasně, plus Luboš Fišer, že ano? Každý si zde určitě najde svého herce, ústřední ženská dvojice bezpochyby vévodí, ale co zde předvádí Antonie Hegerlíková, byl pro mne tak trochu šok, v tom nejlepším slova smyslu, zvlášť ta přímá konfrontace se sokyní... ()
Perfektní ztvárnění krutosti stárnutí, strachu ze samoty a velkých rozhodnutí. Čas omlel všechny hrany, málokdo už dovede stát zpříma a jít za svým. Nic už není černé či bílé, jsou jen odstíny šedi. Těžko volit, když vysvobozujeme ze samoty jednu ženu, zároveň odsuzujeme k beznaději tu, jež opouštíme. Kde hledat viníky lidského zblbnutí? Nemám tušení...90% ()
Vesnické drama. Příběh jakoby od Sigrid Undsetové, protože hrdinkami jsou ženy, jejímž charakterům nesahají ty mužské ani po kotníky. Za povšimnutí stojí reálie socialistické vesnice (kozín, předseda a účetní stále namol), kde se stále ještě drží některé náboženské zvyklosti, i když povětšinou jen zásluhou několika svíčkových babek (večerní klekání, obřady kolem pohřbu). ()
Taková vesnická balada s pochmurnou atmosférou a výbornými hereckými výkony. Jen ten vypravěč, který četl každý záchvěv vnitřních myšlenek a viděl všem postavám až na dno duše, mi jaksi neseděl. Bylo to dost dlouhé a beznadějné podívání! Co zbylo z víry, kdysi zde naplno žité jako v mnoha jiných českých a moravských vesnicích? Snad jen ty svaté obrázky nad manželskou postelí! Ta duchovní zbídačelost vesnice jistě odpovídala realitě po více než dvacetiletém budování socialismu. Film sice ukazuje bezútěšnost a vyprázdněnost vesnického života 70. let minulého století, ale o příčinách cudně mlčí. Ba právě naopak: Snaží se nám namluvit, že každý, kdo má co do činění s vírou, je více či méně pošuk a směšná karikatura. Pro tohle "ujetí" nemohu hodnotit více než 3 *. ()
Naprosto skvělá záležitost, o které jsem dodneška neměl potuchy. Film používá všechny znaky české nové vlny od způsobu snímání přes věrohodnost scénáře a civilnost dialogů. Šlapetova kamera předznamenává pozdější filmařské hnutí Dogma. Film mě doslova zdrtil determinací osudů obou ženských hrdinek v příběhu z malé vesnice, ve které jsou muži jen smutnou stafáží. ()
Galerie (8)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (1)
- Filmový Bohdalov je vesnice Bedrč u Benešova. Hřbitov je pak v nedalekých Kozmicích. (rakovnik)
Reklama