Apokalypsa

Redux verze mě definitivně přesvědčila o totálním nasazení pěti hvězd a ještě něčeho navíc. Apokalypsa je název naprosto na místě...atmosféra naprosté psychedelické deprese, ani špetka pozitivních emocí, když nepočítám Satisfaction od Rolling Stones...výjimečné věci prostě musí vznikat za výjimečných okolností. Přes to všechno - dokonalost neexistuje;) (02.06.2005)

[196-minútová ‚director's cut redux‘ verzia] Apocalypse Now útočí – v snahe (ne)zaujať – na zmysly veľmi pozoruhodnými scénami. Náročné nakrúcanie vo filipínskej džungli je takmer také slávne ako sám film a viedlo k obrovskému nárastu rozpočtu, ako aj k fyzickým a psychickým zrúteniam. Coppola zaisto dosiahol svoj cieľ vyvolať u diváka „pocit hrôzy, šialenstva, zmyselnosti a morálnej dilemy vojny vo Vietname“. Úvodná scéna dokonale ilustruje/demonštruje Coppolovo skĺbenie zvuku a obrazu pomocou prelínačky z vrtule helikoptéry na stropný elektrický ventilátor nad Willardom. Brilantná kamera, strih a zvuková post-úprava (ktorú mal na starosti Walter Murch) vytvorili z bombardovania dediny za tónov Wagnerovej hudby (Jazda Valkýr) jednu z nájslávnejších a najpozoruhodnejších scén vo svetovej kinematografii. Po vyhubení dediny sa Duvall zaskvie pamätnou vetou: „Milujem vôňu napalmu hneď zrána.“ ___ V auguste roku 2001 bola uvedená zreštaurovaná a zmodernizovaná verzia filmu z roku 1979, Apocalypse Now Redux, vrátane predtým nezverejneného 49-minútového materiálu, zlepšení v technikolore a šesťkanálovej zvukovej stopy. 90% (07.07.2013)

Tak tak, mám za sebou redux verzi (3hod16min) a můžu upřímně říct, že se mi to zdálo zbytečně moc dlouhé. Nemohu dát plný počet hvězd, ale nevylučuji, že když film uvidím po delší době podruhé, hvězdu možná přidám. Apocalypse Now je doopravdy výjimečný film, kamera je bezchybná a dokáže i z pořádně hnusných věcí udělat něco lahodného pro oči. Herecky je film na nejvyšší možné úrovni, Francis Ford Coppola vyždímal z herců jejich naprosté maximum. Velký filmový zážitek. (07.11.2010)

Mimořádně silný film který na vás obrovsky zapůsobí. Je to vlastně taková velice netradiční road movie. Ze začátku spíše humorné scény (plukovník blázen do surfování, tygr) ale jakmile plavba pokračuje a všech se začíná zmocňovat čím dál větší šílenství začne to být velice sugestivní a opravdu síla. Opravdu jsem jen seděl jako přikovaný, protože takováhle anarchie a nihilismus se jen tak nevidí. Kurtzův tábor je už kapitola sama pro sebe. Marlon Brando je vidět jen pár minut a to většinou jen kousek hlavy, ale vyznění jeho hereckýho výkonu pomáhá genius loci jeho tábora, kde jsou všude hlavy napíchaný na kůlech atd. Jediná snad trochu slabší část je ta s francouzema. Jediný atmosférou srovnatelný film s tímto je Aguirre, hněv boží. (21.01.2005)

(1001) -"Are my methods unsound?" -"I don't see any method at all, sir." Líbila se mi všudypřítomná bílá či barevná mlha a také myšlenka, že jde pouze o všeobjímající chaos. A dokud byli chlapci ve člunu, tak jsem byla vlastně spokojená a říkala si, že předsudky a obavy, s jakými jsem se k Apokalypse odhodlávala, nebyly oprávněné. (#teamfullmetaljacket #teamnelíbísemikmotr) Nicméně příjezd do brandovesnice byl pro mě extrémním zklamáním po tak rozmáchlé přípravě a nedokázal lépe a jinak do slov a obrazů přeložit či transformovat peklo, kterému jsme byli svědky během cesty proti proudu. Například vypravěčův voice-over na řece dával smysl, tam si prohlížel vojenské záznamy o plukovníkovi a dával nám tím najevo, co si o něm myslí a jak se vyvíjí jeho vztah k němu a k úkolu, protože plukovník sám nebyl přítomen a čas konat byl ještě daleko. Po příjezdu do vesnice už není potřeba mluvit, protože vše bylo řečeno a na všechny jeho nejhorší strachy se můžeme podívat očima, on ale v komentáři pokračuje a neříká nic nového, opakuje ty stejné teze a navíc ještě vysvětluje plukovníkovy promluvy, což je v tu chvíli otravné, nadbytečné a antiklimaktické. Také tím, že se ve vesnici střídá den a noc a den a noc a den a noc, film úplně přichází o momentum, které si do té doby budoval nestálým postupem vpřed za tímto jedním cílem... aby byl najednou rozmělněn do mnoha nenavazujících scén odělených stmívačkami?! Intenzita se rozplývá a pointu mám hledat ve zfetované mánii Dennise Hoppera a improvizační manýře Marlona Branda? Plukovník Kurz by měl říkat něco, co ještě nebylo řečeno, a nebo preferovaněji mlčet, ale klidně bych tam i viděla jeho osmnáctiminutový monolog a po něm aby došlo k finálnímu střetu, ale ne tuhletu rozmašírovanou nijakost poskládanou z náhodných "zajímavých" ala rebelský-výkřik hlášek. A nebo aby kamera prostě zůstala ve člunu a dívala se do džungle, zatímco Martin Sheen se vylodí a odejde vykonat své dílo. Celá ta návštěva vesnice je prostě redundantní a nesvědčí o ničem moc jiném než o Brandově neochotě spolupracovat s vypointovaným scénářem. A to mi zkrátka ke katarzi nestačí. We have met the enemy and he is us. (25.02.2019)