Apokalypsa

„Každý má svoj bod zlomu.“ Šialený (za takých podmienok aj vznikajúci) vojnový pekelný epos. Videl som to v originálnom znení s titulkami v obéznom 202 minútovom (!) režisérskom kolose. V porovnaní s „len“ 153-minútovou kinoverziou uvidíme napr. fascinujúcu, zahmlenú francúzsku farmu. Veľdielo s uchvacujúcou, hypnotickou a každého a všetko pohlcujúcou atmosférou, dokonalými hereckými výkonmi, úžasným soundtrackom a neskutočne realistickou výpravou. Scenár je drsný, ponúka výraznú sebareflexiu. Nudili ma azda len pasáže s Duvallom, ale zas bez nich by možno nebolo dostatočne hodnoverne ukázané, ako niektorým ľuďom vo vojne je*e. Hoci býva ako literárny predobraz uvádzaná Conradova kniha Srdce temnoty, po dejovej stránke v skutočnosti nemá s filmom temer nič spoločné (wtf?). "V tejto vojne je všetko... akési domotané." (25.06.2005)

Tohle není film o válce, to je drásavé vyhřeznutí pekla lidské duše do kulis Vietnamu. Podobně jako Conradův Marlow v Srdci temnoty, i Coppolův Wilard se po řece pouští do cesty očistcem, aby na jejím konci našel peklo. Apokalypsa je koncipována jako sled různorodých historek, které z rozdílných úhlů nasvěcují hrůzu. Hrůza je klíčové slovo filmu. Je jedno, jestli se jedná o hrůzu z pohledu tomíků, rákosníků, nebo Francouzů... je to tatáž hrůza, kterou Kurtz ztělesnil ve svém apokalyptickém a pohansky brutálním ležení. Je to tatáž hrůza, která Willarda stravuje od počátku... Prázdnota. Odlidštěnost. Coppolův film je natočený v takřka cynickém tónu. Absurdita mnohdy svojí silou evokuje Hellerovu Hlavu XXII... Gradace, navzdory stopáži, úžasná... Nenašel jsem slabé místo. Každý záběr, každá promluva, každý zvuk tvoří na zakrváceném plátně vietnamské džungle strhující obraz hrůzy – utrpení, ztráty lidskosti, ztráty sebe sama. Zdráhám se napsat, že Apokalypsa je metaforou. Ne, je děsivě doslovná a explicitní. Je přímým obrazem, který zasahuje všemi použitými prostředky. Filmovým mistrovstvím po všech stránkách. Co do sugestivity neznám silnější válečné dílo. Herci působí neuvěřitelně naturalistickým dojmem – šílený Brando, šílející Sheen... jakoby i je peklo pohltilo. Apokalypsa je mistrovská i v tom smyslu, že ač říká mnohé o podstatě vietnamského konfliktu, její dopad je univerzální. Prozrazuje něco z temnoty lidské duše... A co se často zmiňované nedořečenosti zápletky týče... lze doříci něco, co stále trvá? Coppolova Apokalypsa nekončí titulky... ve filmové světě možná. (04.02.2005)

2003: Apokalypsu jsem viděl poprvé až v Redux verzi, ale hlavní přidané scény jsem poznal - nejsou sice nezajímavé, ale docela běh filmu zdržují, aniž by děj nějak zvlášť obohatily. A přidat k už i tak dlouhému filmu dalších 53 minut je opravdu moc. Myslím, že by se režisérům tohle "přepisování historie" mělo zakázat. Původní verzi bych pět hvězdiček dal. 2020: Final Cut má tři hodiny, což je podle mne pořád ještě moc. Celá pasáž z francouzské plantáže tam být nemusela. A ten Brando mě už tentokrát vážně moc nebere. (03.10.2020)

Jediněčný film nejen díky způsobu jakým je natočen, ale i průběhem natáčení a celkově jeho historií. Při čtení zajímavostí jsem byl chvílemi i zděšen. Například: Dennis Hopper dával na place plný průchod své závislosti na drogách a alkoholu. Předčítal mi z Bible a řezal k tomu tlusté špalky hašiše: řekl Laurence Fishbourne, kterému tehdy bylo 14 let !! Nebo samotný režisér prodělal během natáčení epileptický záchvat a pod vlivem drog nadiktoval pokyny, aby v případě jeho smrti dokončil film George Lucas !! Nemluvě o tom, že Americká armáda nechtěla film financovat a neposkytla žádné prostředky, režisér si je musel propůjčit od diktátora Filipín, kde se film natáčel, Fernanda Marcose. Docela nářez, co tento film měl za sebou a nejlepší na tom je, že mrtvoly, kterých je ve filmu nepřeberné množství nejsou jen figuríny...Jestli to byla Apokalypsa tak nejen pro samotné vojáky v té době, ale i pro filmový štáb jako takový. Musím podotknout, že téměř každá scéna je tak nádherně kamerou nasnímaná, a sledovat vzlet vrtulníku za východu slunce je tak oslnivý a symbolický, že se Vám až zachvěje žaludek. . (23.12.2006)

Mimořádně silný film který na vás obrovsky zapůsobí. Je to vlastně taková velice netradiční road movie. Ze začátku spíše humorné scény (plukovník blázen do surfování, tygr) ale jakmile plavba pokračuje a všech se začíná zmocňovat čím dál větší šílenství začne to být velice sugestivní a opravdu síla. Opravdu jsem jen seděl jako přikovaný, protože takováhle anarchie a nihilismus se jen tak nevidí. Kurtzův tábor je už kapitola sama pro sebe. Marlon Brando je vidět jen pár minut a to většinou jen kousek hlavy, ale vyznění jeho hereckýho výkonu pomáhá genius loci jeho tábora, kde jsou všude hlavy napíchaný na kůlech atd. Jediná snad trochu slabší část je ta s francouzema. Jediný atmosférou srovnatelný film s tímto je Aguirre, hněv boží. (21.01.2005)