Režie:
Francis Ford CoppolaScénář:
Francis Ford CoppolaHudba:
David ShireHrají:
Gene Hackman, John Cazale, Allen Garfield, Frederic Forrest, Cindy Williams, Elizabeth MacRae, Teri Garr, Harrison Ford, Robert Duvall, Michael Higgins (více)Obsahy(1)
Záhadné drama Francise Forda Coppoly zkoumá morální hodnoty soukromí. V hlavní roli se představí Gene Hackman jako Harry Caul, expert na bezpečnost a dohled. Jeho každodenní práce, odposlech, se změní v noční můru, ve které Harry stále slyší něco, co jej ruší v nahrávání mladého páru v parku. Začíná se obávat toho, že by nahrávka mohla být zneužita. Postupně se zaplétá do labyrintu tajemství a vražd. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (315)
3,5*/5... Conversation je pre mňa film dvoch polovíc. Tá prvá, ktorá nás zoznamuje s Hackmanovou postavou je síce nevyhnutná, ale neskutočne natiahnutá a nudná. Tá druhá naopak predstavuje Coppolu vo vrcholnej forme 70tych rokov... skvelá "moralitka", paranoia a psychologický boj so sebou samým, Hackman opäť exceluje. Chladné, bizarné a miestami poriadne mrazivé. Film zanechá dobrý dojem, ale tá "prezývaná" prvá polovica mu v mojich očiach veľmi nepomohla :) ()
Scénář: Francis Ford Coppola .. Otravně monotónní thriller. Hackmanova postava je silně odosobnělá, tatáž atmosféra prostupuje celým filmem a tklivá režie tomu nijak nepomáhá. Mimo závěrečné psychotické deprese hlavního hrdiny, která vykresluje to, kam až dotáhnout vlastní posedlost prací, se jedná o nikterak zajímavý produkt doby, který neharmonicky prokládá neustále omílanou zvukovou nahrávku s postupným psychickým rozpoložením samotářského čmuchala. V Blowup tohle možná fungovalo s rozborem fotografie, jenže zde je tento způsob přinejmenším otravný a otupuje možnost, abych si Conversation nějak intenzivně vychutnal. Jestli zvuk, tak sáhněte radši po Blow Out. ()
Odposlouchávat a být odposloucháván... Velmi pomalu gradující a vtahující diváka do děje, tím víc ale stupňující napětí získává na intenzitě a na sugestivnosti. Zpočátku banální odposlouchávání zdánlivě nezajímavého rozhovoru dvou lidí v parku se pomalu, ale jistě zvrtává v pořádný thriller. Harry Caul (ten-který-odposlouchával) se musí rozhodnout mezi etikou a profesí a snaží se přijít celé té stále zamotanější záhadě na kloub a zabránit důsledkům, které z ní plynou. Gene Hackman je ve své roli famózní stejně jako Francis Ford Coppola na režisérské židli. Ocenila bych sice o něco méně scén z Harryho života (o 15 minut kratší stopáž by tak vytvořila naprosto neskutečný výsledek), ale žádné dílo nemůže být dokonalé, takže i přes to dávám zasloužený plný počet. ()
Úvod in medias res - emócie, výborná zvukovka, zaujímavý námet. Film však veľmi rýchlo zlyhal a moje prvotné nadšenie sa zrútilo....akonáhle som sa nechala sprevádzať nezaujímavými, rozvláčnymi a málo podstatnými scénami z Harryho osobného života. Monotónna atmosféra začínala liezť krkom a pokiaľ začnete myslieť na záver, už je zle. Oceňujem ambície, originálnosť, postupnosť, ale prikláňam sa k menšej húfe Coppolovsky sklamaných. ()
Začal bych hlavolamem: jak je možné, že nám pohled do slunečních paprsků či svařovacího oblouku trvale poškozuje zrak, zatímco když se díváme na totéž v kině, třeba Sunshine se velkorysými záběry na slunce vyloženě pyšnil, oči zůstávají v bezpečí. Zjevně to má co do činění s tím, že na oko působí mnohem větší rozsah elektromagnetického spektra a v mnohem větší intenzitě, než jaký zachycují filmové kamery. Z čehož je celkem evidentní, proč nemůže film nikdy zcela odrážet skutečný svět, ačkoliv je o tom spousta tvůrců a ještě větší množství diváků odjakživa přesvědčena. Nikoliv však Coppola, neboť Rozhovor pojednává v zásadě o tom, proč není radno věřit svým očím a je lepší se spoléhat na sluch. Dokonce v tom spočívá obrovské morální poučení plynoucí z celého příběhu, neboť Gene Hackman tu nehraje nějakého ztroskotance či losera, jak se může na první pohled zdát, nýbrž naopak muže věřícího správně až do poslední chvíle ve vlastní sluch a nejmodernější zvukové vybavení, které používá pro svoji práci. Úplný závěr, kde hlavní hrdina sloupne tapety ve svém bytě, lze chápat i jako metaforu sloupávání falešných vizuálních mediálních fasád kolem, zatímco hrou na saxofon stvrzuje příklon ke sluchu a ke zvuku. Hrdina nosí rovněž brýle, což jen posiluje jeho nedůvěru ve zrak. Rozhovoru tato nedůvěra velmi prospívá i po umělecké stránce, neboť namísto poněkud otřepaných halucinací a divokých snů zprostředkovává stísněnou paranoidní atmosféru nepřímo a náznaky. Bývá-li tedy Rozhovor chápán jako kopie Zvětšeniny, je třeba k tomu dodat, že Antonioni řekl pouze jednu část pravdy (s obrazy je něco v nepořádku), ale dořekl to až Coppola. ()
Galerie (53)
Zajímavosti (24)
- Jack Tarr Hotel, místo ošklivé vraždy odehrávající se v pokoji 773 je dnes Cathedral Hill Hotel na Van Ness Avenue v Geary. (Kulmon)
- Gene Hackman později hrál podobnou roli ve filmu Nepřítel státu. (Kulmon)
- Aby Gene Hackman podtrhl ošoupaný zevnějšek své postavy, nechal si narůst patetický knír, nosil laciné brýle a jeho oblečení bylo deset let z módy. (Terva)
Reklama