Donnie Darko

Společně s filmy Wese Andersona asi nejzajímavější žánrový mix, který jsem kdy viděl. Zároveň jeden z nejsilnějších zážitků, které jsem si kdy z filmu odnesl... Zkombinovat teenagerovský snímek s prvky hororu - to už tady samozřejmě bylo mnohokrát. Připsat do toho motivy z psychologického dramatu by se ještě nemuselo jevit tak revoluční, ale potom vše postavit na hlavu a zapojit sci-fi a možnou interpretační linii cestování včase a přidat do scénáře prvky nezávislého americké filmařiny (zj. většina vedlejších postav je adekvátně netypická a charizmatická) - to byl experiment vskutku nevšední a podle mě zde leží základní kameny kultovního postu, který dnes snímku náleží. Všechno do sebe zapadne, celý film bezvadně šlape ať už v oblasti stylistické (velice svěží režie a kamera), herecké (Jake a Maggie Gyllenhaal, Drew Barrymore, Holmes Osborně, Jena Malone,...), hudební a vůbec... chemické. Nejsem s to přesně popsat, čím na mě film tak silně zapůsobil. Ale vím, že v tom nejsem sám... a co na tom záleží, že pořád přesně nevím, co se s Donniem vlastně dělo. P.S. Hodnotím režisérský sestřih, který mi přišel o hodně ucelenější a přesvědčivější než klasická kinoverze: 100% (19.06.2006)

Když jsem Donnieho viděl poprvé, na chvíli jsem podlehl dojmu, že ten film se v osmdesátých letech nejen odehrává, ale že byl tehdy i natočen! Dokonce jsem to musel pauznout, a podívat se na csfd, abych zjistil pravdu... Pak už jsem mohl zas dělat chytrého. :-) (Popravdě, tipoval jsem to tak na začátek 90. let.) V každém případě jde o perfektní, emocemi nabitý snímek, na kterém se mi líbí spousta věcí: Pasáže natočené jako videoklipy, skvěle vybraná dobová muzika (Tears For Fears, Echo and the Bunnymen, Duran Duran a další), skryté či naprosto otevřené odkazy na tehdejší literární a filmové horrory (Kingovo To, Raimiho Evil Dead), mysteriozní i romantická linie příběhu, Donnieho rodina, kterou si člověk prostě zamiluje (oblíbil jsem si zejména otce a sestru), sympatická Drew Barrymore (jedna z těch, díky nimž film vůbec vznikl), nezvyklá, ale parádní role Patricka Swayzeho, tancující třpytivá děvčátka, Halloween, politické debaty u rodinné večeře (Dukakis nebo Bush?), vtip i sentiment... Je toho opravdu hodně. Jen se stále držím původní verze, a té novější se vyhýbám. Bojím se, aby v ní Donnie Darko nebyl moc doslovný, a neztratil tak na své nevšední tajemnosti. [Edit po letech: Vyvarujte se director's cutu! Je to "Donnie Darko pro blbé". Oproti famózní kinoverzi tak za tři hvězdičky.] (20.09.2007)

Zajímavé, zvláštní a dost dobré, tak by se dal označit tenhle film. Donnie je neobyčejný chlapec, velmi inteligentní a nekonvenční a zároveň duševně nemocný. Při sezeních s psychiatričkou jsem neustále trpěla pocitem, že si jen dělá srandu. Obsazení dvou herců mě obzvlášť zaujalo: Drew Barrymore jako velmi sympatická učitelku (napadne vás představa, kéž by takoví byli všichni učitelé) a Patrick Swayze v zajímavé roli jednoho z těch nechutných demagogů, co vnucují ostatním svou vizi světa. Oba možné konce jsou dobré a těžko říct, který je lepší nebo v tomto případě možná horší. (23.08.2005)

Z Donnieho nejsem tak nadšená, jak jsem si podle zdejších reakcí a doporučení mých známých myslela, že budu. Zajímavě a hlavně inteligentně vystavěný příběh, který je přes svojí zdánlivou chaotičnost na konci vcelku uspokojivě uzavřen (i když smysl toho všeho si musí domyslet každý sám - jde jen o rozpravu o osudu, psychickou chorobu nebo krutou realitu a pak tedy i opravdové sci-fi?) je propracovaný do nejmenšího detailu, postavy jsou skvěle napsané i zahrané (hlavně někteří členové učitelského sboru se tak přibližují realitě, že z toho nejednomu školákovi pořádně zamrazí), navíc Donniemu jsem fandila jako už hodně dlouho žádné filmové postavě (člověk, který se nebojí říct, co si myslí, přestože z toho může mít třeba i pořádný průšvih, má vždy zajištěné moje sympatie). Ale přes všechno, co jsem tady teď vyjmenovala, ve mě zůstal trochu prázdný dojem a neuspokojení... Možná by mi k umocnění dojmu pomohla režisérská verze, třeba se ke mě jednou dostane, pokud jo, určitě se na ní ráda podívám. (28.06.2007)

„Děti, fikce je pravda uvnitř lži, a pravda o této fikci je jednoduchá: kouzla existují.“ Toť věnování z úvodu knihy Stephena Kinga, kterou v úvodu četla paní Darko a taky ten možná nejlépe pasující klíč ke Kellyho filmu. Taky se vám při závěrečných titulcích zdálo, že stojí pan režisér vedle vás a sází vám přes ucho do hlavy brouka? Davča Lynch z něj musí mít radost - jen snění nahradil paralelní vesmír a resetovaný život. Mimochodem, vždycky jsem si přál takovou učitelku literatury, jakou je tady Drew Barrymore.. (18.12.2010)