Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jeden z nejambicióznějších experimentů 80. let, kterým se u diváků i kritiky proslavil tvůrce i u nás známých filmů. Podobně jako později v Medvědovi se ve filmu vůbec nemluví (když si odmyslíme umělou "řeč" pralidí a jeho gestické vyjadřování). Ve jménu symbolické zkratky Annaud konfrontuje typy člověka, vzdálené 10 000 let (australopitekus žije s neandrtálcem a mají za sousedy obyvatelé z dob neolitu), nechce být archeologickou rekonstrukcí. Strastiplná cesta trojice pravěkých lidí za získáním ohně není jen snahou o přežití, ale i cestou za "polidštěním". Trojice hrdinů začíná chápat pojmy jako láska, přátelství či smích. Vedle velkorysé režie (technicky obtížný film byl natočen za pouhých 13 týdnů) patří ke kladům díla výrazná patetická hudba, krásná kamera (kanadské, skotské a keňské exteriéry) a starostlivě vybraní herci. Film byl natočen podle románu J. H. Rosnyho a z oscarového klání roku 1983 neodešel nadarmo - získal Oscara za masky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (248)

anais 

všechny recenze uživatele

Fascinující. Nic jiného se o téměř němém putování pravěkých lovců za ohněm říci nedá. A není to jako by ožily obrazy Zdeňka Buriana – to spíš skutečné jeskynní malby pravěkých lovců, se svou primitivností, brutálností i subjektivním pohledem na svět. Jak jinak mohl člověk z počátku vnímat třeba mamuty, ze kterých z blízka vidíme jen obrovské chlupaté hlavy s dlouhými zahnutými kly, než jako jemu nepochopitelná mocná božstva? Právě to mám na Boji o oheň rád – tu posvátnou úctu k přírodě, tu radost z prvního rozdělaného ohně, kterou film dokáže v divákovi navodit. ()

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Kdo se chce něco (vlastně všechno) dozvědět o Době ledové, musí vidět Boj o oheň. Není to nic strhujícího, ale je to tak výjimečné, že jsem celou dobu nedokázal odtrhnout oči od obrazovky. Pro dějepisáře splněný sen. Jediný další film, který nabízí tolik informací o tomhle období, je RRRrrrr!!!, ale to je poněkud jiný žánr. 90% ()

Reklama

tahit 

všechny recenze uživatele

Poprvé jsem viděl tento film jako turista na desetidenním zájezdu po Francii s cestovní kanceláří Čedok, celá naše výprava, po celou pobytu majíc vyvalené oči, plné dojmů, jako by spatřila jiný svět, dostala na celý den volno. Při toulkách po městě Clermont–Ferrand, který je postaven na sopečných pahorcích v ji těsné blízkost leží městečko Volvic s vynikajícím pramenem kvalitní vody. Tady sem zahlédl zvláštní netradiční upoutávku o tomto filmu, neandrtálce jak pije z pramene minerální vodu z Volvicu. Nejdřív jsem si myslel, že koukám na nějakou scénu potulného divadla, potom mi to nějak došlo, že se jedná o reklamu na nový film ˇ“Boj o oheň“ tehdy jsem vůbec Francouzského filmového režiséra Jacques Annaud vůbec neznal. Předpokládal jsem, že návštěva tohoto filmu, je ztrátu vzácného času na západě. Rozhodl jsem pro film a nelitoval. Po zhlednutí jsem byl tak vyveden z míry, že jsem v hlavě měl jenom film. Pro mě osobně tehdy, asi největší filmový zážitek. Zcela jiný film než jsem dosud viděl, od první okamžiku mě to chytlo, perfektní akustika sálu, excelentní obrazově i atmosféricky fascinující zážitek. Výrazná hudba, překrásná kamera a nádherné exteriéry. Ještě maličkost o cestování na západ v Československém socialismu. Kvůli složitým byrokratickým systémům jsme za doby totality mohli cestovat maximálně do nějakého socialistického státu. Dostat se na Západ bylo takřka nemožné, maximálně šlo použít oficiální cestovní kancelář (Čedok a CKM) nebylo to taky lehké, nebo takřka nulová možnost vycestovat individuálně na devizový příslib. Ale to bylo hodně složité! Pokud si chtěl dostat devizový příslib, tak jsi musel vyplnit žádost ve státní bance. Se žádostí musel souhlasit zaměstnavatel, dále zvláštní odděleni, asi STB, dále vojenská správa a policie. Žádost se dávala do konce ledna či února, do března banka rozhodla, komu příslib udělí. Poslední slovo měla policie. Tam se muselo žádat zase pro změnu o výjezdní doložku. Abych ji dostal, potřeboval sem znovu souhlas od zaměstnavatele a vojáku. Moře razítek a nervu a nakonec to stejně bylo zamítnuto, no hrůza. Přesto mnoho lidí se sentimentem vzpomíná na zlaté časy komunismu, kteří především ústně, vytvářeli ideu demokracie, no, upřímně řečeno, chybí Vám to? Komu se stýská, doporučuji navštívit baštu komunistu třeba severní Koreu. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $12,5miliónaTržby USA $67,400,000Tržby Celosvetovo $-║ V celku prínosový film ale určite má ešte nejaké tie rezervy, čo by sa dali vylepšiť. Z technického hľadiska boli najvydarenejšie tvory mamuty z toho čo bolo vo filme predvedené, levy až tak moc do koncepcie nezapadli, aj keď snaha bola, taktiež masky ľudí boli buď presvedčivo spracované ako pri útoku kmeňa podobného takmer opiciam alebo niekedy len dosť zjednodušene ako u kmeňa hľadajúceho oheň. /55%/ ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Až na dokonale bílý a rovný chrup, kterému se jen těžko věří navzdory tomu, že cukr a sladkosti nepatřily do běžné potravy našich předků, musím ze všeho nejvíc pochválit bezesporu naprosto úžasné masky. O dané době je málo informací a ještě méně filmů, proto mě tento experimentální snímek velmi potěšil. Více by se mi určitě líbilo, kdyby se snímek držel více slabých historických pramenů. Mám pocit, že se sem tvůrci zbytečně pokusili napasovat až moc různých témat, jako je první střet s mamuty, či objev misionářského sexu či lásky jako takové. Hodně dobrá však byla linka kolem ohně. Ten úžas v očích, když viděl hlavní hrdina poprvé někoho rozdělávat oheň mi uvízne v hlavě na hodně dlouho. [80 %] ()

Galerie (57)

Zajímavosti (10)

  • Stádo mamutů byli ve skutečnosti nalíčení cirkusoví sloni. V detailnějších záběrech, v nichž otevírají tlamu, můžeme zahlédnout pahýly jejich skutečných klů. (Landauer)
  • Autorem neartikulované řeči neandrtálců je světoznámý lingvista a spisovatel Anthony Burgess (Mechanický pomeranč). Řeč kmene Ivaků byla poskládána z dialektů indiánských kmenů obývajících severní oblasti Kanady. (Freemind)
  • Kulhavá (a do jisté míry "boční") chůze, kterou se lidé v tomto filmu pohybují, vypadá velmi efektně (pravděpodobně je inspirovaná pohybem šimpanzů), vědci však dnes soudí, že už Homo erectus měl moderní pružnou chůzi (byl přizpůsoben doslova vytrvalostnímu běhu). (Jirka_Šč)

Související novinky

Na ohnivé kometě v Era ART klubu

Na ohnivé kometě v Era ART klubu

14.03.2015

V pražském Era ART klubu právě probíhá pravidelná úterní „jízda" Na ohnivé kometě! Od 3. března do 28. dubna zde můžete zhlédnout výjimečné sci-fi a fantasy snímky doprovázené následnou diskuzí se… (více)

Reklama

Reklama