Návrat domů

Film vznikl ve stejném roce jako můj oblíbený Lovec jelenů. Obojí je sice z Vietnamu, ale pokaždé jinak. Návrat domů je film o válce bez války. Těžce psychologické drama jde až na kost všem osudům postižených lidí a kruté neochotě státu veřejně zaujmout postoj. Film lemuje vynikající soundtrack s největšími hity šedesátek od Beatles po Rolling Stones a hlavně vynikající herecké výkony. Voight i Fonda excelují, oba získali své Oscary zaslouženě. Společně s Půlnočním kovbojem je tohle nejlepší Voightův film. V závěru potom předvádí výborný výkon i Bruce Dern, který ale přece jen zaostává (a asi zaslouženě prohrál Oscara s Walkenem). Režie už mi nepřijde tak precizní, místy jsou tam taková lehce hluchá místa, proto dávám velmi solidní a lepší čtyři hvězdy, procentuelně 80%. (01.02.2010)

Tohle snad ani není protiválečné drama. To je příběh vyprávěný tak prostě, jako když člověk dýchá a přitom je to protiválečnější než všechny ty výbuchy a napalmy a nohy utrhané v přímém přenosu. Jenom kluci, kteří přišli o svůj bývalý život a iluze a nechtějí už umírat a zabíjet. Atmosféra doby je skvěle vytvořena písněmi a Jon Voight mi nikdy předtím ani potom nepřipadal tak sexy jako tady v roli Luka. Jeden z filmů, na který nikdy nezapomenu. (19.01.2010)

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 24.7.1988 - réžia českého znenia (ČST Praha) = OLGA WALLÓ (30.5.2009) Namiesto toho aby ČT tento film odvysielala s pôvodným dabingom v primetime pre všetkých divákov, šupla ho do predpolnočného času s titulkami na ČT 2, pre zopár antidabingových "intelektuálov". Ale ja nie som koncesionár ČT, tak "ať"... (16.9.2009) (30.05.2009)

Pátou hvězdu dávám za poselství. Takovéto filmy by se měly točit i dnes. Traumata z beznadějných a nespravedlivých válek na Blízkém Východě si vojáci nesou po celý život, stejně jako bylo u Vietnamu. A je tomu tak u všech dobyvačných a okupačních válek, které po světě vedou USA. Irák, Libye, Sýrie, Kuvajt, Afghánistán, minimálně tyto války. Ale jsou jich desítky, ne-li stovky. (13.04.2018)

Pozdní plod amerického občanského radikalismu, který začal beatnictvím a skončil sílícím nesouhlasem s nikdy oficiálně nevyhlášenou vietnamskou válkou (konflikt si vyžádal životy zhruba 2 mil. Vietnamců, nesmírné materiální škody způsobené "humanitárním" bombardováním nejen severního Vietnamu i dlouhodobé důsledky zmrzačení několika milionů nevinných, zpravidla ještě nenarozených vietnamských dětí použitím chemických látek typu Agent Orange nikdy nebyly Vietnamu kompenzovány; rozporuplnost americké tehdejší politiky vyvrcholila faktickou podporou krvavého polpotovského extrémisticky levicového režimu v Kambodži a nesmyslnou kritikou vietnamské obranné války, která zachránila statisíce khmérských životů v roce natočení NÁVRATU), řadí toto pozoruhodné dílo k filmům typu Formanových VLASŮ. Silný zážitek, který jsem si před lety z tohoto filmu odnesl, je podpořen jak skvělými hereckými výkony obou protagonistů, Fondové i Voighta, invalidy i jeho trochu nečekané partnerky, tak vyčerpávajícím a strhujícím popisem doby, která už byla tak trochu minulostí. Hořkost, kterou z filmu cítíme, najdeme dnes v dokumentárních Mooreových dílech typu FAHRENHEIT 9/11; je oprávněná, pocit z nesmyslně utracených mladých lidských životů vyznívá jako nesmlouvavá obžaloba především johnsonovského a nixonovského "watergatského" prezidentství. NÁVRAT nepochybně patří k filmům, které svou katarzí oslovují i naši současnost. A zřejmě nejen ji. (29.04.2008)