Podivná pohostinnost

Moc dobře si pamatuji, jak jsem se cítila, když jsem četla předlohu k tomuto filmu - jednoduše, strašně. Ian McEwan je můj nejmilejší autor, ale úplně si nelibuji v jeho nejznámějších knihách, kterou je např. Betonová zahrada, spíš se mi líbí "odlehčené" verze jeho tvorby, ne úplné začátky. Tam samozřejmě Cizinci ve městě nepatří, ti jsou také děsiví, nechutní, ponuří a docela mě překvapilo a potěšilo, jak film předloze odpovídal. Správně je použit minulý čas, protože stejně se nakonec našlo pár zcela zásadních odchylek. SPOILER V knize např. čin zůstane nepotrestán a po jeho provedení i cosi pokračuje, což jej činí o trochu děsivějším, byť je to v knize popsáno jako náznak (směsice těl na podlaze) SPOILER. A hlavní věc, ve filmu je děj umístěn do Benátek. Nepamatuji si, že by v knize bylo přímo určené, ve kterém městě pár tráví svou dovolenou. Tím je konstantní ztracenost a malátnost jich obou ještě podtržena. Bloudí ve městě beze jména a bloudí i sami se sebou a v sobě. Musím říct, že filmové zpracování je ale i přes pár nepřesností (pořád nechápu, proč to nemůže být jako přes kopírák s knihou) velice zdařilé a že se opravdu povedlo. (16.09.2022)

V tomto erotickém thrilleru bude mladý anglický pár na dovolené v Benátkách podléhat svádění záhadného, staršího páru. Mary a Colin přijeli do Itálie, aby si vyjasnili budoucnost jejich vztahu, který se potýká s problémy. Brzy se seznámí s Robertem, záhadným majitelem pitoreskního baru. Ten je velkoryse rozmazluje spoustou vína a baví barvitými historkami ze svého dětství, které strávil s brutálním, dominantním otcem. O něco později, opilí a ztracení v labyrintu starobylého města, se pár znovu setkává s Robertem, který je ubytuje ve své velkolepé vile. Seznámí se také s jeho ženou Caroline , která trpí strašlivými bolestmi zad a zjevnou emocionální nestabilitou. Colina a Mary tento okouzlující starší pár fascinuje, a i když je zneklidňují jejich zjevné problémy, postupně se zapojují do jejich emocionálních a sexuálních her, které však náhle vyústí v násilí. Paul Schrader natočil tento snímek podle scénáře Harolda Pintera, jenž je adaptací románu Iana McEwana. Natasha Richardson si do té doby zahrála například ve Schraderově filmu Patty Hearst, jenž je portrétem dědičky novinového deníku, z níž se stala teroristka (07.08.2007)

"Takže tohle je muzeum starých dobrých časů ??" Tak to ani náhodou !! Jen další (polo)šílený magor na soupisce rolí skvostného démona Walkena - Byť ten si tentokrát s Helen Mirren nemá co vyčítat..;) - ve velmi velmi zvláštním snímku šíleného génia Paula Schradera.. Ve snímku s úplně jiným vyvrcholením, než by jeden od erotického thrilleru čekal..;) Velmi bizarní film s až děsivou atmosférou, z něhož by měl jistě perverzní básník Ian McEwan velkou radost.. (03.06.2016)

Vskutku velmi podivuhodný a zvláštní film. Zároveň také místo mého prvního setkání s hereckou osobností jménem Rupert Everett, jehož jméno jsem si doposud spojovala s filmem s okouzlujícím názvem "Dellamorte Dellamore". Tím nejkrásnějším, uprostřed toho labyrintu podivností, italských uliček, jednoho velkého, krásného domu a historek o otci, pro mne byla andělská Natasha Richardson. (29.05.2009)

Natasha Richardson bez podprsenky. Tím pozitiva zase končí. Podivnost, které nijak nepomáhá nepasující dabing (Vašinka na Walkena, bože, Jagelka...). Atmosféře se nějak nepodařilo vyhrabat, a motivace postav je trochu zastřená. Hodně zastřená. Pokud tvůrci chtěli něco naznačit nebo dokonce říct, měli to udělat. (03.10.2015)