Dravé ryby

Reziser Francis Ford Coppola natocil fajny film o grazloch z predmestia, ktori nemaju co na praci, a tak sa tulaju po baroch, sem-tam nejaka ta bitka sa pritrafi ...... Scenar je slaby a pribeh takmer ziadny, ale ako celok film dobre odsypa. A aj ked osobne nemam rad ludi ako Rourke, dokazem sa preniest cez mne nesympatickeho herca /vlastne dvoch : Rourke + Dillon/ a dat filmu vysokych 85 % (29.03.2013)

Matt Dillon s neopotřebeným ksichtíkem jako ctižádostivá a lehce natvrdlá černá ovečka jedné menší famílie a jednoho amatérského gangu školou povinných chuligánů, Mickey Rourke jako jeho zádumčivý starší bratr a zároveň vzor absolutního chlapáctví pro celé město a nakonec ta mladá šukna Diane Lane roztažená pod školními hodinami s dobrými osmdesáti procenty těla tak, jak ho pánbůh stvořil, do kterého se jen a jen po kolínka zavrtat a pak ho nosit jako pláštěnku do sprchy i na lov koroptví. A pak je tu samozřejmě mistr Coppola, který z plátěné režisérské židličky máchá kouzelnou hůlkou a ty dokonalé obrazy se na sebe vrší jako vnitřnosti divokých králíků po nájezdu kombajnu, až se jednomu z té formální nádhery chce plivat dravé červené rybičky ze slzných kanálků. A kde bychom to byli, kdybychom nepřibili pod klíční kost metál tomu starému mazákovi Tomovi Waitsů, který svým andělským chraplákem odduněl další brilantní vedlejšák, tentokrát jako moudrý muž u výčepu s hezoučkým filosofickým monologem o šílenství. (08.03.2013)

Podle mě nejlepší Mickey Rourke. Motorkář je pro mě jedna z nejlepších filmových postav, která by si klidně zasloužila i vlastní film. Skvělí je i Dennis Hopper, taky jednou nehraje parchanta a jak mu to jde. Film je hodně sugestivní, může za to kamera a režie, místy připomíná horory noir, ale jen zpracováním. Jinak celý film je plný myšlenek a atmosféry Ameriky šedesátých let, tvůrci si zřejmě zavzpomínali na svoje začátky a mládí :-) Jak se to říká? Tak jako „Syn Buffalo Billa nestřílí jako jeho otec“ ani Rusty James není jak jeho starší bratr, nebo fašistický polda kontra pouliční bitky a svoboda nad vším ostatním, a i starý opilec co vzdal svůj život a zbyla mu jen láska k alkoholu a synům, to jsou největší lákadla příběhu. Chce si to pustit takový film někdy v noci a nemyslet na nic jiného než, že Motorkář vládne ulicím. Potom se zaručeně dostaví ten pocit: tak tohle je opravdu silný film. Snad jen rvačky připomínají, svou naivitou, muzikálové a možná maličko kazí vše ostatní, komu to ale vadí. (09.01.2009)

Budu sice plavat trochu proti proudu ostatních, ale tento film je moje první setkání s režií FFC. Když jsem se tak, ale na to díval a podíval se jak jsou hodnocené jiné filmy od FFC, tak si říkám, že ostatní budou fakt filmový pecky. Protože tento film se mi dost zamlouval především režijně. Scénaristicky taky dobré a herecky to bylo uplně parádní. Mladý Rourke byl o dost lepší než ten starší, co je teď a s Dillonem teprve mé druhé setkání. Přesto se těším až si pustím další snímky tohoto režiséra. 80% (19.05.2011)

Stylově vytříbená Coppolova studie lidské omezenosti, tuposti a pochybných zásad, které jejich nositele zbavují veškerých šancí o podnětnou sociální interakci. Film je to sám o sobě dobrý (hodnotím-li tedy prostředky čistě filmové: kamera, načasování hudby, vedení herců), nicméně postrádající kvalitnější rovinu literární či, chcete-li, příběhovou. Ne, že by Coppola neuměl vyprávět, na Kmotrech nám ostatně dokázal, že tohle rozhodně mezi jeho slabiny nepatří, zde však o rozvíjení příběhu vůbec neusiluje, koneckonců neusiluje ani o příběh. Proč? Jeho film je v první řadě o nudě a neschopnosti vymanit se z radostí a požitků (touha po boji a vzdoru, kterou hrdinové naplňují při soubojích gangů (tímto motivem je rozvinut jediný náznak děje, který se ve filmu objevuje: konfrontace nezkušeného Rusty Jamese a jeho bratra, který na rozdíl od Jamese již něco prožil, nějakou dobu pobýval v Californii a poznal "svět za zdí" a nyní se snaží svému bratrovi otevřít oči jak vyprávěním a přibližováním nového světa, který poznal, tak už svojí přítomností) a sexuální život, který je ve filmu rovněž vykreslen velmi jednostranně a ploše), které jsou však ve skutečnosti jen imitovaným stereotypem, jenž může nějakou dobu bavit, ale dříve či později se v něm člověk utopí a ztratí coby mentálně smysluplná osoba význam - a to ať už si svoji situaci uvědomuje nebo ne, jelikož snaha cokoli s ní udělat, cokoli změnit, bude takřka bezvýjimečně neúspěšná a bezzubá. Coppola dokonale nastínil podobu takového světa (vizuálně), podařilo se mu své hrdiny uvěznit do nervy drásajících kulis a černých mračen, nepodařilo se mu ovšem vytvořit pro tento svět sdostatek bezvýchodných situací a neřešitelných momentů. A zde se opět dostáváme k příběhu, který zkrátka chyběl. Cokoli ve filmu vykonaného bylo totiž poměrně donebevolající, vizuální preciznost nestačila k tomu, aby hrdinové vzbudili u diváka jakékoli emoce. Všechno bylo prázdné, zbytečné. Takříkajíc nicneříkající. (17.04.2011)