Dravé ryby

Directed by Francis Ford Coppola, známe ho, Ford prostě umí. Tenhle film se mi naprosto trefil do noty, zamiloval jsem si ho. Protože film nepřináší jednoznačný příběh, či zápletku, ale jen jakýsi pohled do života pár postav (bylo to o Rusty Jamesovi nebo spíše o Motorcycle Boyovi?), měl jsem podezření, že je to režisérova zpověď, jenže není, je to totiž podle knihy. I tak, je to metafora, metafora o vyprázdněnosti. Výtečně se na dívá, Diane Lane je tak krásná, a tolik mladých hvězd. Film si pohrává s existencionalismem. Všechno to chození po barech, černobílá slast, tak parádní hudba, pára, měl jsem u toho pocit jako po kopnutí panáka dobrého chlastu. A ještě jednou zmíním tu hudbu, úůů. Je to kousek života na plátně. (24.08.2014)

Coppola se tady podle mě trochu utápí v tom, jak chce aby ten film byl odlišnej a přemýšlivej narozdíl od jiných s tématikou gangů a pro mě to jaksi postrádalo nějakou větší příběhovou zajímavost, nicméně Matt Dillon s Rourkem skvělý a potěší mladičkej Nicolas Cage, kterej to je ještě takovej vychrtlej chudáček a v malý roli se tu objeví i Sofia Coppola (03.12.2009)

Slabší příběh, ale dalo se na to celkem dívat díky černobílosti. Starší bratr byl tak tajemný, že se kolem něj chodilo téměř po špičkách. Téměř nesmrtelná legenda. Rourke vypadal k nepoznání, celkem sympatický a pohledný chlap. Škoda, že Nicolas Cage si moc nezahrál, měl dobrou řepu na hlavě:-) Matt Dillon neměl v hlavě, kompenzoval to silou. (15.03.2010)

Mam z toho smíšené pocity...někdy mě film i nudil,ale jindy zase bylo vidět,že chce mí snímek přesah v tom smyslu,aby si mladý lidé vzali ponaučení,že nic není černobíle a vše je lepší promyslet a vybrat si svojí životní cestu,tak jsem to alespoň pochopil já....jinak asi se úplně do toho vžít nedá,protože je vidět,že je to režisérova vzpomínka na bratra.Chtěl jsem to vidět kvůli N.Cageovi a ten tu má prvně pár minut prostoru.Za mě 75%. (19.08.2014)

Stylově vytříbená Coppolova studie lidské omezenosti, tuposti a pochybných zásad, které jejich nositele zbavují veškerých šancí o podnětnou sociální interakci. Film je to sám o sobě dobrý (hodnotím-li tedy prostředky čistě filmové: kamera, načasování hudby, vedení herců), nicméně postrádající kvalitnější rovinu literární či, chcete-li, příběhovou. Ne, že by Coppola neuměl vyprávět, na Kmotrech nám ostatně dokázal, že tohle rozhodně mezi jeho slabiny nepatří, zde však o rozvíjení příběhu vůbec neusiluje, koneckonců neusiluje ani o příběh. Proč? Jeho film je v první řadě o nudě a neschopnosti vymanit se z radostí a požitků (touha po boji a vzdoru, kterou hrdinové naplňují při soubojích gangů (tímto motivem je rozvinut jediný náznak děje, který se ve filmu objevuje: konfrontace nezkušeného Rusty Jamese a jeho bratra, který na rozdíl od Jamese již něco prožil, nějakou dobu pobýval v Californii a poznal "svět za zdí" a nyní se snaží svému bratrovi otevřít oči jak vyprávěním a přibližováním nového světa, který poznal, tak už svojí přítomností) a sexuální život, který je ve filmu rovněž vykreslen velmi jednostranně a ploše), které jsou však ve skutečnosti jen imitovaným stereotypem, jenž může nějakou dobu bavit, ale dříve či později se v něm člověk utopí a ztratí coby mentálně smysluplná osoba význam - a to ať už si svoji situaci uvědomuje nebo ne, jelikož snaha cokoli s ní udělat, cokoli změnit, bude takřka bezvýjimečně neúspěšná a bezzubá. Coppola dokonale nastínil podobu takového světa (vizuálně), podařilo se mu své hrdiny uvěznit do nervy drásajících kulis a černých mračen, nepodařilo se mu ovšem vytvořit pro tento svět sdostatek bezvýchodných situací a neřešitelných momentů. A zde se opět dostáváme k příběhu, který zkrátka chyběl. Cokoli ve filmu vykonaného bylo totiž poměrně donebevolající, vizuální preciznost nestačila k tomu, aby hrdinové vzbudili u diváka jakékoli emoce. Všechno bylo prázdné, zbytečné. Takříkajíc nicneříkající. (17.04.2011)