Dravé ryby

Asi nikdy nepochopím to vysoké hodnotenie. Coppolu si ako režiséra veľmi vážim, veď koniec koncov má na svedomí také klenoty ako ságu o Kmotrovi alebo Draculu, no tento jeho počin má veru od chvály ďaleko. Síce tu nejaká obrazová symbolika bola (hlavne co sa týka tých rybičiek), no to ešte dobrý film nerobí. Ani jeho asociácia s nemeckým nemým filmom. Už námet bol pre mňa málo atraktívny (problematika dorastu mládeže kdesi v americkom vidlákove), to však ešte nebolo to najhoršie. Najhorší bol samotný dej, kde sa vlastne nič nedeje a ja som sa tak skoro unudil k smrti. To je len samé pofľakovanie so žvárom v ústach a obsmŕdanie okolo výkladov. A tie reči čo sa pri tom vedú, no páni, až na jeden dialóg s otcom v tej krčme hotová trápna konina. No skrátka, bolo to nudné a banálne až hrôza. 40/100 (13.02.2017)

Vizuální a režijní bomba. Coppola je fakt velký filmař. Z toho filmu, i přes jeho černobílost, čiší neuvěřitelná živost a energie. Mladí herci jsou opravdu draví a celé to žije při těch toulkách městem, po barech a příležitostných bitkách. Hraje k tomu zvláštní, trochu dezrytmická hudba. Mickey Rourke toho legendárního přemýšlivého drsňáka zahrál skvěle, ale rozhodně netlačil na pilu. Diane Lane byla v mládí nádherná a Matt Dillon přesně vystihl všechny znaky těch frajerských "mladších bráchů." P.S. To stylizované prázdno jak tu píše Rob Roy je podle mě zcela úmyslné, protože jde právě jak správně pochopil o stísňující pocit ubíjení života na jednom místě a neschopnost udělat "něco", vypadnout ze sterotypu. Stereotyp je holt prázdný. Coppolu dělá velkým to, že zde to všechno plyne naprosto přirozeně. Ulice a ty lidi na nich jsou uvěřitelní (podobně jak třeba v DO THE RIGHT THING) kdyžto velká většina podobných předměstkých ghetto movies se snaží být přehnaně cool. (28.02.2009)

Zdejší vysoká hodnocení skutečně nechápu... Francis Ford Coppola je dobrý režisér, ale tohle se mu vážně nepovedlo. Je to film absolutně o ničem s poměrně tuctovou zápletkou a bez jakékoli nezapomenutelné scény. Zaujmou snad jen některé výkony tehdy ještě velmi mladých pozdějších hollywoodských hvězd Matta Dillona, Mickey Rourka či Nicolase Cagea. (27.08.2008)

Ve vší úctě k panu Coppolovi, kulturní status tohohle filmu nechápu nebo možná chápat nechci, protože bych musel opět rozvíjet své teorie o stádnosti a snobismu. Dravé ryby jsou totiž podle mého neúnosně zatížené balastem melodramatičnosti, patetického vyhrocování scén a hraní si na těžké psychologično tam, kde to jaksi není na místě. Snaha naroubovat umění na protěžované téma v tomhle případě skončila výsledkem, který by šlo až příliš snadno zparodovat. Je to ze života asi tak, jak odpovídají knihy pana Foglara životu tehdejších chlapců. Zároveň film určitě nechce být běžným dobrodružným nebo akčním filmem, takže příznivce tohohle druhu žánrovek musí zákonitě zklamat. Fanoušci Nicolase Cage můžou ocenit mladičkou vizáž svého oblíbence z doby, kdy ještě nebyl za velkou hvězdu, a pochopitelně se ve snímku objeví celá řada známých herců, kteří se později výrazně prosadili, ale to je asi tak všechno. Kdo chce vidět pouliční gang v akci, ten si může pustit pětiminutový videoklip Beat It Michaela Jacksona a bude to podstatně přesvědčivější... Celkový dojem: 40 %. (03.03.2012)

Film o příslušnících pouličních gangů, jejichž členi by se, pokud by byli osvobozeni ze stísněných prostor čtvrti, kde není do čeho píchnout (kromě nožem), snad přestali žrát navzájem. Mám hodně ráda Rourkea, a podezřívám se, že ani ne tak kvůli jeho schopnostem hrát, jako proto, že ten jeho charizmatickej ksicht je prostě tahoun. Přítomnost mladičkýho Matta Dillona taky potěšila a nezkušenýmu, naivnímu a zapálenýmu vůdci gangu, jenž svůj post zdědil, vtisknul tu pravou rváčskou, leč i citlivou, stále ještě chlapeckou tvář vzhlížející ke svýmu bratrovi. Pátá hvězda je už čistě věc režie, kdy si Coppola s vizuálem a zvukem hodně vyhrál a utvořil po režijní stránce nevídanej klenot. A Diane Lane v prádle na skříni asi potěší nejedno klučičí oko, zvlášť pokud si vybaví vleklou nudu provázející školní docházku. Vzrůstající neklid a nervozitu vedle ujetý, výrazný hudby stupňuje všudypřítomnej tikot dlouhý chvíle. (08.01.2011)