Noc s nabroušenou břitvou

Zrovna jsem dorazil z kina, takže dodávám ještě teplý komentář. Noc s nabroušenou břitvou se ze začátku jeví jako celkem slibný horor, režisér spolu s hudebním skladatelem ruku v ruce nechají několikrát vygradovat atmosféru, aby ji nakonec mohli nechat zase spadnout, neboť se nic nestane. Je to vlastně film o dvou velikých kamarádkách (Marie a Alexia), které spolu jedou k rodičům jedné z nich (Alexiiným) aby se mohli připravovat na maturitní zkoušku, jedná se ale o horor, takže je jasné, že k samostatnému učení se ani nedostanou. Hned první noc totiž zazvoní na opravený statek neznámý tlustý muž a nejdříve vcelku brutálně odpraví psa a poté i Alexiina otce... v tu chvíli začne být jasné, že tento horor si servítky prostě brát nebude. Krev stříká ze všech stran a divák se začíná pomalu bát. Ano, čtete správně, z filmu jde opravdu strach (bojíme se jak o hrdinky, tak i o sebe)... Režisér je natolik zručný, že napíná diváka dostatečně dlouho... dokonce tak dlouho, až se mu (divákovi) rozbuší srdce a začne se klepat a doufat, že Marie nebude objevena a podaří se jí zachránit Alexiu uvězněnou v rezavé dodávce. Alexandre Aja se ukazuje jako novodobý genius, tenhle film naprosto bere dech. Ač se jedná o horor, je neskutečně dobře natočený, Baxterův střih, Maximova kamera a Eudova hudba - a to vše spojeno do dokonalé podoby díky zručnosti režiséra! Rozplíval jsem se dokonce i nad osvícení scény. Pomalu bych tu ze samotného nadšení mohl vykřikovat nějaká slova o umění, neboť Haute tension se tak opravdu prezentuje. Škoda toho šíleného konce, na který nás snímek celou dobu připravuje (vážně, a některé náznaky jsou GENIÁLNÍ!), neboť snad každá teorie, kterou jsme tu vymysleli má nějakou díru, i když pár z nich se logických věru zdá. Ze všech novodobých hororů patří Haute tension rozhodně k vrcholu ledovce! Dusná atmosféra a nervydrásající podívaná, kterou asi dlouhou dobu nezažijte. Alex je bůh! (08.11.2005)

Je-li jedinou aspirací hororového žánru být hrozný ve smyslu znechucení vyvolávající (nikoliv strach nahánějící), pak ten žánr zřejmě neladí s mým vkusem. Tento způsob filmové hrůzy nezdá se mi být dobrým. Postupné vyvražďování nevinných lidí šíleným maniakem, jenž se kromě svého vyvražďování a sexuální frustrace neprojevuje ničím jiným než svou analytickou myslí nepovažuji za vhodný námět pro film, pokud by tento aspoň velmi, ale opravdu velmi neotřele neexperimentoval se stylem. Noc s nabroušenou břitvou však experimentuje jen s mou trpělivostí. Již v úvodu velmi čitelně naznačí svou závěrečnou "šokantní" pointu, pak různými indiciemi diváka utvrzuje v tom, že na ni opravdu dojde a nakonec na ni opravdu dojde. Jistě, nebýt indicií, mohli bychom si říkat, že nás někdo podvedl, ovšem takhle se na nás spáchal zločin právě opačný... Vlastně jsou ty hrátky s indiciemi jedinou trochu zábavnou složkou filmu a dost možná i obsahují nejeden odkaz, leč nevím. Zdá se mi však pravděpodobné, že páni autoři někde viděli filmík, kde jakýsi vraždícíc maniak odhalí přítomnost oběti teplým topením a mokrým umyvadlem. Jupí, hned ukážeme, že i když na tohle oběť myslí, ani to nestačí! SPOILER - Tak si plivněme do rukou, každou nelogičnost omluvme tím, že jde o subjektivní pohled pomateného šílence, který rekonstruuje vnímání reality tak, aby to hovělo jeho lesbické sexuální frustraci. Každý ví, že takový šílenec vidí, jak pejsek, maminka, tatínek i bráška brání pravému sexuálnímu vyžití. KONEC SPOILERU. Možná bych se mohl rozmýšlet, zda-li je film homofobní nebo naopak hlásá sexuální otevřenost a upřímnost namísto šizení klína. Ale raději na to kašlu. Pokud je můj nej dojem: "Ty jo, vona si udělala kyj z ostnatýho drátu a kůlu," nepůjde asi o přelomové dílo. Krev příště chytřeji nebo zábavněji. Z hororů začíná na mě jít strach... ale některé mám přeci jen rád. Eidt: SPOILER - Nechám si vysvětlit, proč je pointa tak strašně nečekaná, když hlavní hrdinka je přítomna všem vraždám, je při nich nehybná a jindy přitom tak činorodá, když pohled její milované jasně ukazuje, že to jí se bojí, když jí alter ego "čte myšlenky" atd. atd. Dávat pozor! (07.02.2011)

Další horor pro všechny, co to rádi pěkně krvavé. Jdouc ve šlépějích Texaského masakru motorovou pilou, nechává za sebou Noc s nabroušenou břitvou nepřehlédnutelné krvavé šlápoty. Nač se s tím párat, řekl si nadějný francouzský režisér Alejandre Aja a po dvaceti minutách zaplácnutými dialogy o ničem a předvedením jedné neobvyklé a jedné celkem obvyklé sexuální praktiky, přichází první brutální mord, a pak další a další a ještě jeden. Psychopatova břitva je mimořádně ostrá, lidskými krky projíždí jako změklým máslem a zkrátka nepřijde ani požární sekyra nebo kotoučová pila. Jo, je to maso, bude vám fyzicky špatně a budete vděčni za tu katarzi, která přijde s koncem filmu, ale stačí to? Aja je z režisérů, kteří umí natočit krev stříkající na bílou skříň způsobem, ze kterého mrazí a zároveň se na to dobře kouká, umí zrežírovat opravdu napínavé scény, které se nepotřebují shazovat přiblblými vtípky typu, jednoduše je dobrý hororový režisér. Jenom děj je natolik pitomý, plný tolika nepravděpodobných náhod, s pošahaným vrahem jednajícím natolik rozvážně a završený natolik imbecilní pointou že musí urazit každého všímavějšího diváka. 50% Zajímavé komentáře: oli.G, JohnnyD, Cervenak, Triple H, Othello (20.09.2006)

Rok 2003 byl pro filmový horror požehnáním. Dal totiž světu dvě opravdu mimořádná díla tohoto žánru: Dead End a právě Haute Tension. Zajímavé je, že za oběma snímky stojí francouzští tvůrci (i když Dead End je americký film). Haute Tension sice nedosahuje vybroušenosti svého kolegy/konkurenta, přesto vzbudil zaslouženou pozornost. Debut (?) Alexandra Ajy obsahuje mnoho silných scén, místy tak děsivých, že se na ně nedá jen tak zapomenout. Ale jeho největší a nejhrůzostrašnější devizou je, že smrtelné ZLO tentokrát nečíhá na své oběti někde v neznámu, na cizím neprozkoumaném teritoriu, kam za ním musíte přijít, ale právě naopak - najde si vás na vašem "vlastním hřišti", přijde za vámi až do zdánlivého bezpečí domova, a tam si vychutná vás i váš STRACH až do poslední mrtě. Tento obrácený (a v žánru dlouho nevvyužívaný) postup dělá Haute Tension ve srovnání s jeho příbuznými ještě nebezpečnějším. Kontroverzi pak zaručeně vyvolává pointa - možná trochu krkolomná, ale určitě nečekaná. Pro jedny je slabinou filmu, pro jiné jeho kladem. Ať tak či onak, tenhle kousek je ve světě filmové hrůzy jednoznačně Událost. (03.10.2006)

Úvodní běh lesem a s ním i celá první polovina je skvostná. Režisér Aja buduje vcelku sympatické a divácky velmi ztotožnitelné charaktery, atmosféricky pak film pomalu graduje, aby mohlo konečně dojít na „to“. Úvodní psychopatovo řádění jen zvýší už tak velmi dobrý dojem, jenomže po skončení likvidace „povinných“ obětí se film přehoupne do druhé poloviny, v níž všechny další mrtvoly začnou být nemístně samoúčelné a dějové peripetie se omezí na vzájemné nahánění psychopata s hrdinkou. Atmosféra se automaticky začne vytrácet a ani „automobilová honička“ po lesní cestě nezvedne všeobecnou nudu, která ve filmu zavládne. Když pak všechno dojde až k šokující pointě, velmi místným se pak stane výkřik jedné z obětí: „Tohle nedává smysl“. Jako sbírka detailního gorefestu úchvatné, jako horor o psychopatovi s motivem absolutně mimo. (06.11.2005)