Útok krabích monster

Tady si nemůžu pomoci,ikdyž monstrum vidítě jen vteřinu,je jasné jako u jiných filmů,že to celé je loutka. Tenhle Cormanův film je opravdu dobrý,jeho fanoušci ho musejí mít rádi,nedá se mluvit o žádných gore scénách to je jasné,ale herci jsou vyjímkou u tohle žánru je,že umí opravdu solidně hrát. Nevím proč se jiní uživatelé starým hororům smějí,když tohle na strašení nebo na pobavení stačilo,zvláště jakou technikou tvůrci museli pracovat. Kdyby jste měli točit s tím co oni a nezanli nové filmy,točilii by jste tohle,protže nic jiného by jste ani točit nemohli. Corman rozhodně natočil dobrou hororvou zábavu. (26.02.2008)

Co do zápletky ukrutná ptákovina... ale to se dalo s tímto názvem čekat, že? Na druhou stranu, vyloženě sympatické jsou herecké výkony, jejich pojetí (vůbec není nějak naivní) a především dialogy... ty by mohlo závidět kdejaké současné áčko, o béčkách vůbec nemluvě. Asi je to o tom, že se nehláškuje, ale věcně, nenabubřele mluví o situaci (a nesmyslná situace se rozebírá jako nesmyslná situace, a jak z ní ven). Výstupy lidí jsou poměrně vtipné, nepřehrané... zdá se, že museli improvizovat, tak si to docela užili. (03.02.2012)

Jako jeden z mála nebudu hanit vzhled krabích monster, protože mi v rámci podobných filmů té doby připadal ještě docela ucházející. Kámen úrazu je však ve scénáři. Ne že by člověk čekal nějaké kdovíco, ale ty mluvící kraby se schopností napodobovat hlas a způsobovat zemětřesení snad nemohl brát vážně ani ten nejnadšenější divák v roce 1957 (a dialogy snad ani nemá smysl zmiňovat). Roger Corman v pozdějších letech nabízel sice stejně naivní, ale daleko zábavnější kousky. (31.05.2018)

Plakátové.info: Z HLUBIN MOŘE….PŘÍLIVOVÁ VLNA TERRORU!!!___V 50.letech to Corman sekal jako Baťa cvičky a tenhle kus patří k jeho lepším. Z celého nízkého rozpočtu, který neumožnil žádné vizuální hody a kdy se herci celý film mrcasí mezi jednou pláží, barákem a jeskyní, nejvíc peněz sežrala asi obří loutka kraba, kde si Corman nedělal velkou hlavu z toho, že jsou krásně vidět ovládací lanka (a jedním z najatého komparzu, který v pozadí rozpohybovával loutku byl i tehdy zcela neznámý nováček Jack Nicholson) a pak ty docela povedené podmořské záběry, jenž sice působí jednotvárně a vzhledem k ději zbytečně, ale jako vizuální oživení, inu proč ne. Scenář, který neváhá kraby komunikovat pomocí telepatie s izolovanou skupinkou vědců na opuštěném ostrově, je samozřejmě strašná kravina, ale zejména ve 2.půli se záběry na kraby nešetří, pořád se něco děje, takže statická nuda nehrozí a ukousnutá hlava a pádem balvanu utržená ruka je takovým bonusem navíc. Dodnes je tento kousek hojně nasazován v rámci monster-marathonů v zámořských TV stanicích. (15.02.2013)

Na začátku května 1948 padl rozsudek v protimonopolním soudním sporu se studiem Paramount, na jehož základě se musela všechna hollywoodská studia vzdát sítí kin, která dosud vlastnila a určovala jim program. Ztráta stabilního odbytiště vedla ke konci éry klasického Hollywoodu a způsobila, že velikáni výrazně omezili výrobu a zaměřili se na nákladnější produkce, které se lépe prosazovaly v novém konkurenčním prostředí. Na druhé straně pád distribučních monopolů vedl k rozmachu nezávislých společností. Ty s sebou přinesly boom braku, když distributorům a kinům nabízely laciné snímky z pokleslých žánrů. Jelikož nemohly disponovat produkčním zázemím srovnatelným s předchozí tradicí studiových filmů kategorie B, musely diváky lákat na přímočařejší atrakce. Vedle zpracovávání aktuálních společenských témat do vyhrocené a šokantní podoby představovaly komerční jistotu především fantaskní žánry. Do kategorie brakových sci-fi a monster filmů značně přispěl také Roger Corman, který v polovině padesátých let vstoupil do filmové branže. Navzdory zvučným názvům a barvitým plakátům s kolportérskými titulky ovšem snímky jako The Beast with a Million Eyes (Stvůra s miliónem očí, 1955), Attack of the Giant Leeches (Útok obřích pijavic, 1959) či The Wasp Woman (Vosí žena, 1959) přinášely pramálo ze slibovaných atrakcí. Útok krabích monster představuje jeden z mála dobových filmů, které naopak v žádném ohledu nezklamou a náležitě naladěným a vnímavým divákům nabízejí nonstop zábavu, ať už tvůrci zamýšlenou či nikoli. Corman zpětně vyzdvihuje, že báchorku o skupině vědců a vojáků, kteří na tichomořském ostrově čelí zmutovaným krabům, záměrně pojal s nadsázkou, protože ho už generické žánrovky unavovaly. Vyprávění tak přichází s takřka nekonečným výčtem absurdních schopností titulních poděsů, které z nich činí jedny z nejhouževnatějších, nejničivějších a nejhůře zastavitelných zrůd v dějinách fantastiky. [psáno pro LFŠ 2016] (03.07.2022)