Reklama

Reklama

Boj o Řím: Část první

  • Česko Boj o Řím I. (více)

Římská říše se rozpadá. Římský patricij Cethegus chce obnovit jeho zašlou slávu a moc, proto se snaží vyvolat spor mezi gótskými kmeny a východní částí Říma, ovládanou Byzancí. Doufá, že pomocí své lsti získá vládu nad celým impériem... (oficiální text distributora)

Recenze (16)

italka63 

všechny recenze uživatele

Musím vzít v potaz dobu natočení. Ovšem je to látka, co se velmi volně mého milovaného Říma týká a historické intriky že světa tehdejších mocných vládců. A tak se dostáváme do doby, kdy Řím byl po třicet let ovládán Góty, zamotáme císaře byzantského, jeho trpasličího generála vojsk, svár o moc dvou sester královen, jednu lásku římanky a Góta, to vše pod dohledem jednoho římského patricije, který svoje město miloval tak, že v jeho záchranu neváhal intrikovat tak, až to poznamenalo celý jeho osud. Velká výprava, slušné exteriéry i interiéry, mně se to líbilo. ()

Scaevola 

všechny recenze uživatele

Sandálový velkofilm ze zajímavé historické éry, kterému vlastně není moc co vytknout, jen jaksi neměl pověstný tah na bránu. Složitá zápletka neodhaluje skutečné motivace hrdinů (byť výtečný L. Harvey dělá, co může) a přes obrovský počet zůčastněných, jejich zápal a různé vojenské promyšlenosti není žádná bitva skutečně strhující. Výprava se také povedla, Gótové i Byzantinci sedí, pouze římské uniformy poněkud přeskočily několik staletí. Film sám by si zasloužil nějakou závěrečnou pointu, bohužel je znát, že se jedná o přepis literárního díla. (Jen varuji před strašlivým českým dabingem z roku 2011 - vyhněte se mu triumfálním obloukem!) ()

Reklama

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Tak jsem si zakoupila další z mých oblíbených filmů, které jsou dějově zasazeny do starověkého Říma. Na tomto snímku již sice zapracoval zub času, ale stále je se na co dívat. Zůstala náročná výprava, krásné kostýmy i bojové scény s početným komparsem. Co se příběhu týče, tak jsem se ve spleti různých intrik a zrady ztrácela v tom, kdo s kým proti komu a proč vlastně bojuje. Děj probíhá v několika liniích, z nichž některé nejsou zcela dotaženy. Jedná se ale o film dobrodružný, nikoliv historický. Herci jsou méně známí a herecké výkony z dnešního pohledu podle mne postrádají dynamiku a emoce. Přes tyto nedostatky na kráse se jedná o film, který stojí za shlédnutí. Rozebírat dneska drobné vady na více než 40 let starém snímku, je asi trestuhodné hnidopišství. Ještě teď si vybavuji z dávného uvedení v televizi kamenné chrliče v římských lázních s přívaly vody, v nichž utopila při koupeli vítězná gótská královna svoji poraženou sestru. ()

Mikino00 

všechny recenze uživatele

Pohled na konec římských dějin z druhé strany, od Gótů. Notně překroucené historické skutečnosti, hlavně vykreslení Gótů jako správných a kladných je zavádějící, nebo třeba Belisaria, nejlepší vojevůdce své doby, mě pobavilo (mimochdem zemřel až stářím, v bitvě o Řím nezemřel a ještě bojoval v mnoha bitvách, jako vždy úspěšně). Bitevní scény za moc nestojí a děj je místy absolutně nelogický, ale jako na oddychový snímek se na to dá dívat. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Je to především německý film, a snad z tohoto důvodu vyznívá celá dvojdílná historická sága velice příznivě pro germánskou rasu, která je zde vyobrazena jako ta nejlepší a nejspravedlivější volba jako vládnoucí elity na Apeninském poloostrově. Z historického hlediska je zde mnoho nepřesností a události, fakta a lidé jsou přeměňovány k potřebám filmařů. Theodorich byl nejvýznamnějším ostrogótským panovníkem, který dokázal pozvednout svůj národ mezi tehdejší evropskou elitu. Po něm přišel už jen pád a zánik národa. A tak film je především ódou intrikánských praktik prohnaných a mocichtivých politických a vládnoucích elit. A je to také pocta lásce, byť naivně zobrazované. Postavou, která hýbe během událostí, je Říman a římský prefekt Cethegus (zajímavý Laurence Harvey). Je hnán především vlastními mocenskými ambicemi. Na straně Ostrogótů jsou zde svárlivé královské sestry Amalaswintha (Honor Blackman) a Mathaswintha (Harriet Andersson), soupeřící o nástupnickou moc. A jsou zde také ostrogótští šlechtici: mladý Totila (Robert Hoffmann), usmiřující Witichis (Florin Piersic), horlivý Teja (Emanoil Petrut), starý a moudrý Hildebrand (Friedrich von Ledebur) a nenápadný Aligern (Mircea Anghelescu). Na byzantské straně je zde vyčkávající císař Justinian (Orson Welles), manipulativní a poživačná císařovna Theodora (šarmantní Sylva Koscina), velký stratég a prohnaný trpaslík Narses (Michael Dunn) a obětovaný vojevůdce Belisarius (Lang Jeffries). Z dalších rolí: Cethegusova mladá a zamilovaná dcerka Julia (půvabná Ingrid Boulting), ostrogótský velitel posádky v Římě Thorismund (Dieter Eppler), či Witichisova oddaná žena Rauthgundis (Ewa Strömberg). Pokud nebudeme lpět na historických faktech a přehlédneme tendenční germánský pohled na věc, tak nám zůstává zdařilý historický příběh o mocenském boji nad Itálií. O intrikách a o velké mezirasové lásce. ()

Galerie (10)

Reklama

Reklama