Hartova válka

Má-li někdo výhrady k zde zpodobněným podmínkám v německém zajateckém táboře, nemá proč, protože Němci se ke svým protivníkům na západní frontě chovali poměrně gentlemansky, stejně jako spojenci vůči nim. Nejprve jsem se domníval, že hlavním filmovým záměrem je pokračovat v tendenci amerických filmů o diskriminaci a následné emancipaci barevných, tentokrát dokonce ve vojenském prostředí, což bylo samo o sobě nedokonale a zjednodušeně provedeno, avšak co následovalo dokázalo překonat dokonce i tento ohraný prvek mnohých filmů. Na co asi tak američtí vojáci v zajetí myslili? A jak se zachovali ve vypjatějších okamžicích? No, jak! Předháněli se v tom, kdo se nechá dobrovolně obětovat za záchranu svých kamarádů, čekal jsem už jen, jak se nakonec německý velitel tábora zastřelí sám! Fuj! (06.01.2005)

Mě se film velmi líbil. Ukazoval na rozdíly zajatců. Jak zacházeli Němci s Rusy a jak s Američany. Germanská rasa k sobě má blíže, anebo už Němci předpokládali a priori, že teda ty Amíky budou velmi brzo potřebovat, neboť válku měli "pros..nou" (Pardon !) A Rusů se báli jako čert kříže. Věděli proč. Za ta svinstva a zvěrstva, která v Rusku napáchali na bezbranných lidech. Když film vidíte jenom jednou, tak vám unikne spoustu věcí z dialogu. Musíte znát dobře válečné dějiny, abyste filmu uvěřili a hlavně, abyste si vychutnali skvělé dialogy mezi Colinem Farrellem a německým plukovníkem velitelem tábora. Báječný film i bez střílení a bojových akcí. A závěr ? To víte, že jej nechtěl odstřelit ! Plukovník plukovníka ! Ale pohrozil tím ve vzteku a ztratil by před vojskem tvář kdyby to pak neudělal. To jsou, bohužel, zákony války. Schválně nepíšu kdo koho, abych úplně nevyzradila pointu tohoto filmu. (02.12.2007)

Jakmile mi chtějí Američané vykládat o tom, co je to čest, vždycky to stojí za starou belu. Ani tento film není výjimkou. Po formální stránce velmi dobré, ale ten obsah...no prostě zase jeden z těch filmů o amerických vojácích, jejichž morální vlastnosti jsou na výši a neztratí nic ze své cti ani v zajateckém táboře. Chvílemi má čověk pocit, že ho z toho sežere kopřivka. (10.04.2011)

První půlka filmu je naprosto kulervoucí. Postupem času ztrácí rychlost a mění se ve vyčkávací a vykecávací soudní drama. Willis je docela prkenný, přijde mi, jako kdyby se při hraní nudil. Naopak Farrell svým výkonem táhne většinu filmu. Iures je také výborný. Nicméně nějak si nedokážu představit, že v 2.sv. válce by se Němci ke svým zajatcům chovali takhle "gentlemansky" jako se nám tenhle film snaží vnutit... (31.05.2009)

Film mnoha tváří – syrové válečné drama plynule přechází ve drama soudní, které se ukáže být pouze zástěrkou k provedení velké tajné akce. První část patří díky své snaze o autentičnost zároveň k té nejlepší. Vystřelený mozek sem, do masa omrzlé nohy tam, všude mráz a karikatury zlých německých vojáků. K pohodové atmosféře takového Velkého útěku má nálada panující ve Stalagu A VI pěkně daleko. Jenže po necelé hodině nastane zásadní zvrat, s nímž se na nás začnou ze všech stran valit „velké“ dialogy o důležitosti cti, odvahy, popř., o nesnadném postavení černošských amerických vojáků. Z tvrdého velitele tábora je naráz ke všemu svolný „tatíkovský“ typ, naopak americký kapitán se ukáže být pěknou sviní. To už však soudní proces směřuje k vynesení rozsudku, film nabírá na napínavosti a jednotlivé figurky si zase zpátky „vydobývají“ své předem určené pozice – zlí zůstanou zlými, hodní se zachovají jako hrdinové a ti, od kterých se to obecně očekává nakonec taky odhalí svou „správňáckou“ povahu. Jinými slovy - to nejoblíbenější americké klišé. Patříte-li ke „sběratelům“ dobře zahraných nácků, stojí vám za zapamatování jméno Marcel Iures. 80% za část první, 40% za druhou a 60% za finále po zprůměrování dává čistou obrácenou devadesátku. 60% Zajímavé komentáře: StarsFan, Květula, Pisoarec (25.07.2005)