Arahan jangpung daejakjeon

Seung-wan Ryoo se v roce 2000 blýsknul vynikající depresivní gangsterkou Die Bad, která jemu i jeho bratrovi Seung-beom Ryuovi (jedna z hlavních rolí) otevřela vrátka do světa velkoprodukcí. Ryoo o dva roky později natočil ještě akční No Blood No Tears a pak se vrátil k bratrské spolupráci, když svého sourozence obsadil do hlavní role akční trikové komedie Arahan. Velký rozpočet, velké ambice a v zemi vzniku i velký úspěch. Na čerstvého třicátníka je to slušně rozjetá kariéra. Ale o čem tedy vlastně Arahan je? S trochou nadsázky by se dalo říct, že Arahan je pro milovníky tai-chi totéž co Shaolin Soccer pro milovníky fotbalu. Vyděsil jsem vás nebo potěšil? Pravda je jako obvykle někde mezi. Hlavním hrdinou je Sang-hwan, totální loser a policajt-zelenáč, který zkazí na co sáhne a navíc ho lokální superhrdinka Eui-jin (fakt ty korejský jména nemám rád ;) omylem sejme fireballem, takže ho musí přivést domů. V tu chvíli se Sangovi paradoxně začne dařit, protože rodinka velmistrů v ovládání chi (skrytých proudů energie, kterými disponuje každá lidská bytost a které mohou být uvolňovány prostřednictvím energetických bodů. Pár lidí si na tom udělalo slušnou živnost ;) při léčebné proceduře zjistí, že Sang je sice kopyto k pohledání, ale skrývá se v něm velká síla a při patřičném tréninku by se z něj dokonce mohl vyklubat Jedinečný. A může se to hodit, protože pracovníci kanalizací při svých okopávkách vypustili ze zazděného chrámu tisíce let starého záporáka, který chce otevřít nebeskou bránu a nechat svět pro svoje vlastní potěšení rozdrtit na prášek. A to se přeci nedělá. Sang zprvu nesouhlasí s tím, aby se nechal ohýbat do krve při náročném tréninku, ale Eui se mu líbí (ostatně při jeho štěstí je to jediná ženská, o kterou kdy zakopne), takže to vydrží (s vidinou možného rande a hlavně by chtěl taky umět ten cool fireball ;) a dospěje až k velkému duelu, v němž mu díky zocelení tréninkem padne do klína nejen osud světa, ale i srdce dívky. Jak to takhle píšu, zní to docela fajn, bohužel realita se nám malinko odklonila. Nelze to vytýkat režisérovi a ani na chvilku mě to nenapadlo, protože některé gagy zvládá Ryoo s očividnou lehkostí a jeho bratr hraje "debila" se stejnou grácií. Jenže scenáristicky má film stejný problém jako většina ostatních korejských komedií, co jsem měl tu čest vidět (výjimku tvoří zatím jen Sex is Zero) - absolutně nevyvážená stavba příběhu a nulová gradace. Arahan je poměrně necitlivě rozseknut na dvě části, ta první sestává z výroby onoho mikrovesmíru v němž se budeme pohybovat, převážně prostřednictvím Sungova tréninku. A ta je hodně nudná. Hned úvodní scéna s komercionalizací bojových umění je sice trefná, ale akci tu zajišťují pouze poněkud příliš ambiciózní triky (korejská triková studia na tom nejsou příliš dobře), se kterými si možná Ryoo ještě příliš nepotykal a velmi střídmě rozhozené gagy v průběhu tréninku. Osobně znám spoustu lidí, kteří se nevyznají v hongkongském stylu humoru, kde je spousta přehraných gagů, záležitostí pro insidery a utahování si ze specifických národních záležitostí (namátkou třeba chcací gagy ;), ale korejský minimalistický humor občas zůstává velkým otazníkem i pro mě. První půlka se dá přežít díky některým parodiím a "západním" gagům, ale nečekejte, že vám snímek prořízne hubu od ucha k uchu. Navíc je tu ještě ta druhá půlka, která je lepší, ale také staví koncept filmu trochu na hlavu. Ze začátku to totiž vypadá na sice korejskou (tudíž obtížně pochopitelnou), ale komedii, jenže jakmile je Sungův trénink dokončen a z kanalizace vyleze jeden ze zneuctěných Sedmi mistrů (obrňte se trpělivostí až uvidíte flashback znázorňující historii Sedmi mistrů, za takové CGI by se styděl i Zdeněk Troška), vrhne se film trochu jiným směrem a vy si přestanete být jistí, jestli to je ještě sranda. Jakoby Ryoo v půlce úplně zapomněl na komediální žánr a točí něco hodně podobného Storm Riders nebo Man Called Hero. Jinými slovy snímek se začne brát ukrutně vážně a dokonale přehodí výhybky. Ten skřípot, který poté nastane naštěstí trochu zakryje příval akčních scén, dokonce velmi dobrých scén. Ryoo si vždy potrpěl na dráty při pádech i kopech a bojová umění najdeme ve všech jeho filmech. Při rvačce v restauraci i závěrečném duelu budou možná fandové dobré akce brečet nad tím, proč raději režisér nenatočil nějaký hardcore bojový film, místo aby se patlal s tímhle, ale to je jedno z tajemství vesmíru, která dnes nerozřešíme. Přejděme raději k půlhodinovému finále, které je mile akční, ale stejně protahované jako souboje ve Volcano High, kdy z neustálého čekání na hrdinovo zakčnění začnete filmu nadávat, protože hrdina pořád dokola dostává přes hubu. Totéž v bleděmodrém, díkybohu za pár velice pěkných drátů, které dokazují, že korejská kinematografie má v oblasti čistokrevných akčních filmů velmi světlé vyhlídky. Jenže tohle je úplně jiné kafe, úplně jiný žánr. Neumím ho pojmenovat, protože Arahan není ani dost akční, ani dost komedie, ani akční komedie, kterou zřejmě měl být. Vždycky mám trochu výčitky svědomí, když podobné filmy takhle zarazím do země, možná si pak říkáte, že hodnocení neodpovídá textu. Ale je to jen nemalým smutkem nad spálenou šancí. Tohle označení berte od člověka, který u My Wife is Gangster (narozdíl od jiných recenzentů, kteří film vynášejí do nebes) zažíval solidní křeče, bohužel to nebylo od bránice, ale od srce. Jak už jsem řekl, korejský humor je pro mě velkou neznámou (zatím), ale dovedu ocenit pár skutečně povedených hrátek s kamerou, slušnou práci s dráty a choreografií, a celkově slušnou technickou stránku, kterou místy podpoří dobří herci a vychytané gagy. Toho posledního je ale na můj vkus trochu málo a snímku chybí výraznější tempo, které by hnalo originální myšlenku "tai chi comicsu" dopředu. Arahan tak v mých očích symbolizuje neuvěřitelnou sílu korejské kinematografie, pokaženou přílišnými ambicemi (triková stránka je zvládnutá jen napůl) a ubitou možná až příliš charakteristickým humorem. Třeba do toho časem vklouznu a uznám, že jsem se mýlil, tentokrát je to "jen" za poctivých šedesát, pokud chcete vidět korejský Matrix nebo Harryho Pottera (i k těmto filmů bývá Arahan přirovnáván), sežeňte si raději Volcano High. 60% (21.04.2017) (méně) (více)