Open Water
Otvorené more
VOD (1)
Obsahy(1)
Daniel Kintner a jeho přítelkyně Susan Watkinsová si konečně našli pár dní volna, aby odjeli na dovolenou. Zejména Susan byla v poslední době hodně vytížená a ještě těsně před odjezdem řeší problémy s filmovým štábem …Když Susan s Danielem dorazí na exotický ostrov, začnou si chvil volna užívat plnými doušky. Procházejí se po tržišti a těší se, že se druhý den budou potápět. Ráno je nádherné počasí a Davis, instruktor, dává rekreantům, účastníkům potápěčského kurzu, poslední pokyny. Daniel se Susan se pak plně věnují pozorování podmořského světa. Když se konečně vynoří nad hladinu, přesně v určený čas, zjistí ale, že jejich loď už není nablízku. Na obzoru sice zahlédnou dvě plavidla, žádné ale nereaguje na jejich mávání a volání a Daniel nedoporučuje, aby se k nim pokusili doplavat, aby příliš nemrhali silami. Výstroj, zejména láhve naplněné kyslíkem, je udržují nad vodou a oba mladí lidé začínají prožívat hrozivé hodiny uprostřed vodní hladiny, zcela bez pomoci a odkázáni jen jeden na druhého. Susan má žaludeční potíže a tak jí Daniel radí, aby se na chvilku natáhla na vodu a zdřímla si. Když se dívka probudí, nikde Daniela nevidí. Málem se jí zmocní panika, ale nakonec se oba opět setkají: když usnuli, rozdělily je vodní proudy, které jsou v těchto místech, jak se zdá, velmi silné. Po chvíli oba požahají medúzy a Susan kousne do lýtka nějaká ryba. Horší ale je, že kolem neustále plavou žraloci. Zatím se sice agresivně nechovají, ale jejich přítomnost je více než hrozivá. Tak pomalu plynou hodiny a přichází noc... (TV Prima)
(více)Recenze (206)
A víte co? Já se bál a tu krátkou dobu filmu jsem byl napjatý jak struna. Mám rád žraloky a osobně se mi líbí ten pocit stísnění. Co na to, že to je levné. Takže to má mít produkci jak Bayovi filmy? No ták. Mě se film líbil a splnil co měl. Zajímavý nápad + žraloci + žádný happyend. Za každý tento bod je hvězda a ta navíc? Za to jak to akorát velká většina shazuje a hledá jen to špatné. ()
Na základě skutečné události? A on tam s nima na tom moři někdo byl, aby mohl podat svědectví o průběhu? Shrňme si fakta: dva se šli potápět a zůstali na moři (jak ožralá musela být posádka lodi, aby nechala zákazníky plavat domů "po svých"?), zbytek jsou jen scénáristovy divoké domněnky. Ale natočit hodinu a čtvrt o tom, jak se dva hádají, až umřou vysílením, by asi nebylo tolik dramatické jako medúzy, žraloci a... počkat... kde sakra zůstala obří chobotnice? Vlažný snímek - bez postav, které by přirostly k srdci, napětí minimální, hezké záběry na nebe, rybičky celkem normální. Ošklivá situace, jakou by nikdo nechtěl zažít na vlastní kůži... a dívat se na to taky nedá - nikoliv z důvodu praskajících nervů, ale pro nezáživnost zpracování. 41% ()
Potápěčská noční můra to teda byla. Dívat se přes hodinu na dva lidičky, jak leží na hladině moře, jak se hádají, usmiřují a čekají na pomalou smrt, přitom se kamera houpe ze strany na stranu společně s vlnami a divák získává pocit autentičnosti. Pak přijdou žraloci, pak přijde konec... Divné a stísněné. Na druhou stranu je to vlastně všechno a nic víc v tom člověk nenajde. ()
Ťažko povedať, čím sa vyhrabal ultra nízkorozpočtový film z hlbín nezáujmu na plátna multiplexov. Žeby námet? Žeby akýsi post blair witchovský syndróm ručnej kamery? Žeby opätovná chuť na žraloky na veľkom plátne? Asi by to bolo zaujímavejšie ako pol hodinový hraný dokument, kde by sme sa nemuseli zapodievať hádkami manželov a sústredili sa iba na atmosféru a strach. Experiment, ktorý sa dá raz zkusnúť, ale ktorý vás nijako neobohatí. ()
„Uprostred mora v pohodičke nájdeš koralový útes, ale v meste k mojej mame netrafíš.“ – „Musím mať motiváciu.“ Zastávam teóriu, že kvalitný žraločí krvák vznikne každé desaťročie. V 70. rokoch ČEĽUSTE, v 80. rokoch... no, vtedy vzniklo veľa žraločích hororov, ale nenapadá mi žiadny vyložene kvalitný (každá teória má diery)... v 90. rokoch Harlinova ZRADNÁ HLBOČINA. A v prvom desaťročí 21. storočia? OTVORENÉ MORE - dokumentárnym štýlom nakrútená voľná adaptácia udalosti, ktorá sa priamo takto asi/možno/zrejme/ktovie nestala, ale režisér (a scenárista a strihač a kameraman v jednej osobe) Chris Kentis naznačuje, že zabudnutie klientov uprostred mora nie je až taká nečastá vec, ako by sme si mysleli/priali. Nemám k dispozícii žiadne záznamy, takže mi nezostáva nič iné, ako mu veriť. No ako fanúšik hororov a niekto, kto sa žralokov veľmi bojí, mu to zhltnem aj s navijakom. Snímka je kratučká. To je vzhľadom na námet (dvaja turisti si objednajú potápanie uprostred mora, sú tam „zabudnutí“ a s prichádzajúcim večerom sa horizont kalí nacecanými ťažkými mračnami... začína sa blýskať... fúkať vietor... a neďaleko zašpliecha prvá plutva žraloka) logické. No už 79 minút „iba o tomto“ by bolo veľa, takže tvorcovia naťahujú čas dovolenkovými zábermi. Snímka si drží pôsobivú, realistickú atmosféru, na čom majú podiel nielen sympatickí ústrední hrdinovia (čo je dôležité, pretože v monotónnom prostredí s nimi strávime celý film), vynikajúca práca (so ŽIVÝMI) žralokmi a pochmúrna výprava (more a nízko visiaca daždivá obloha vyzerá podobne antiromanticky, ako v STROSKOTANCOVI). Miestami VEĽMI nepríjemný film, ktorý sa síce nejaký čas rozbieha, ale ku koncu mi fakt bolo až nepríjemné sa pozerať na to, čo sa okolo hrdinov vo vode a kúsok nad hladinou robí. Fuj. Fuj, fuj a ešte raz fuj. Nie dokonalé, ale mrazivé áno. ()
Galerie (44)
Photo © Lions Gate Films Inc.
Reklama