Nenávist

Silné očakávania ma ako priaznivca horrorového žánru naozaj navnadili na nezabudnuteľný zážitok, keďže tento film mnohí označujú za kult svojho žánru. Musím sa však priznať, že práve ten okamih predtým, než film začal, bol oveľa desivejší (tma, ticho, polnoc) ako čokoľvek v tomto filme. Ak chcem byť veľkorysý, musím povedať, že niektoré pokusy vydesiť publikum sú doslova priemerné. Tvorcovia sa snažia, ale je smutné, že počas celého filmu som nemal zimomriavky. Niekedy nedostatok logiky v hororovom filme môže fungovať v jeho prínos, v tomto prípade bohužiaľ tak nie je. Mám rád ázijské horory všeobecne, ale po tomto filme si naozaj nechám zájsť chuť. 55%. (17.02.2017)

Tak tenhle film pravem nese oznaceni horor. Od zacatku do konce silene husta atmosfera (navic si vse vystaci bez gore efektu nebo podobnejch veci), podporena opravdu vynikajicima a mrazivejma zvukama a misty hudbou. A nektere lekacky a sceny byli fakt tak silny az z nich mrazilo. Ale abych jen nechvalil, tak i kdyz je scenar vcelku promakanej, je to porad o tom samem tj. nekomu se zjevujou bily lidi a hlavne kluk (misty pusobi ty "duchove" trochu komicky). Na jednu stranu je dobre, ze se cely film nevenoval jen jedne osobe, ale jsou tu videt osudy vic lidi, jenze zase na druhou stranu misty sem se v deji a hlavne v casove posloupnosti ztracel a taky jsem misty nevedel kdo je kdo, protoze jsou si japonci dost podobny. Navic to je takove bez zacatku a bez konce, rozhodne bych chtel videt druhej dil. Takle hustej horor jsem uz dlouho nevidel, takze slabsich 5*. Bacha na cerne kocky. (03.09.2005)

Tak toto bola strašidelná snímka.Disponovala strachom,napätím i atmosférou.Príbeh je dobre prepracovaný a dobre sa naň pozerá.Aj keď mal pár chybičiek,srať na to.Film sa ubránil nezmyselnostiam a tak scénar je dokonalý.Aspon som nenašiel žiadne vážne pochybenia.Veľmi strašidelný film,ktorý ma stále držal v napatí a stále sa tam niečo dialo a tak nuda nehrozila.Vo filme nemusia byt litre krvi ale aj tak vie film zaposobit silnom atmosferou aj napatím a to je aj tento prípad. (30.12.2014)

Asi si už musím dát od těch duchařských filmů pokoj. Protože tohle se mi moc nelíbilo. Hodnocení má v současnosti velmi vysoké (74%) - což je z celé série "Ju-on" druhé nejvyšší, a tak jsem čekal opravdu strašidelný horor. Bohužel, nedostal jsem ho. Možná to dělají ti Japonci, jejichž mluva mi přijde místama legrační, a to i ve scénách, kdy se má divák bát. Zkusím zčíhnout USA verzi - třeba bude hororový efekt na mě působit více. Nicméně japonská Nenávist měla pár dobrých momentů, zejména ten chlapeček, který se tu a tam zjevoval, nebo duch zavražděné ženy, který vydával uši-rvoucí zvuky. No...jelikož jsem fanda duchařských hororů a toto nebylo z daleka nejhorší, co jsem v tomto žánru viděl, hodnotím relativně vysoko. 60% (04.06.2012)

Po zhlédnutí všech japonských duchařin se Sadako v hlavní roli jsem se bláhově domníval, že z další duchařiny s dlouhovlasou babicí už těžko budu mít bobky. Mno, Ju-On: The Grudge, první celovečerní snímek z horrorové série Ju-On a v pořadí třetí díl točící se kolem tokijského strašidelného domu a jeho hrozivých původních obyvatel, mne velice rychle vyvedl z omylu. _ Už před vstupem do domu je ve vzduchu cítit něco velice znepokojivého. Uvnitř domu je pěkný svinčík a kdesi vzadu se ozývá šramot doprovázený sténáním. Na věšáku před domem jsou pověšeny pokálené peřiny. Kromě bezvládné stařenky není po obyvatelích domu ani vidu, ani slechu. Na podlaze se válí fotka tříčlenné rodiny. Tváře matky se synem jsou vystřiženy. Ve skříni v pokoji nahoře něco bouchá a mňouká. K pokoji vede úzké schodiště. Dveře skříně se otevřou a na fotce přibude klučičí tvář. Vzduch v domě je těžší a těžší, je v něm cítit cosi nepopsatelně hrozivého. Ozve ae pronikavé krkání a.. _ Dámy a pánové, seznamte se se šarmantní paní domácí Kayako Saeki a jejím nezbedným synáčkem Toshiem, kteří mají ze všeho nejraději ve svém domečku návštěvy, které neváhají poctít svou příjemnou přítomností i kdekoliv mimo dům. Že vám pohled na hrátky této podařené dvojky se svými oběťmi příjemný nebude, to už je vám snad jasné. Tenhle horror není vhodný pro prďoly. Nečekejte žádné potoky krve, toto je duchařina, jež staví na brutálně depresivní a tísnivé atmosféře. Minimálně kopřivka zaručena! Duchové jsou nechutní a s ničím se nepářou, to aby se divák nedejbože nezačal nudit. Malým problémem pro něho může být roztříštěnost filmu do šesti částí, odehrávajících se v horizontu několika let a sledujících osudy lidí, kteří z rozličných důvodů vstoupili do prokletého domu a teď za to slízávají smetanu. Konec předcházející komplikovaný děj moc nerozřeší, ale to mi vůbec nevadilo. Po prvním zkouknutí jsem se rozklepal jako osika, uzamknul pokoj, měl strach vyjít byť jen na záchod a několik dnů měl přes noc rozsvíceno. Opravdový hrůzyplný zážitek. Dnes mi již Ju-On: The Grudge tak strašidelný nepřijde, ale tenkrát jsem byl vskutku podělaný až za ušima. Dodnes ho řadím mezi to nejlepší, co v žánru dlouhovlasých horrorů vzniklo. Z nostalgie musím dát 5 hvězdiček. (02.11.2005)