Medvěd

Dojemný příběh osiřelého medvíděte a jeho adoptivního ochránce - jako přecitlivělé kinder jsem si u toho pobrečela, zasmála se, rozněžnila a chvilkama nedýchala napětím, byla jsem okouzlena krásnou přírodou a znechucena lidmi. Dospělost sebou přináší cynismus a tak se sledování tohoto Annaudova snímku už tucet let úspěšně vyhýbám, abych film nedegradovala sarkastickými průpovídkami... Některé věci je lepší ponechat sladkým vzpomínkám, neničit si dětské dojmy a moct udělit těžce nostalgických 5 hvězdiček. (02.09.2010)

Dojemné přírodopisně-sociální drama o chlupaťoučkém uličníkovi, medvídkovi s roztomilým čumáčkem a šibalským výrazem (navzdory tomu, že medvědi, jak známo, nemají mimické svaly). Úchvatná divočina, osiřelej malinkej míšánek, starej míša velkej jako kráva a v ohrožení zuřivej jak bejk, a k tomu lovci, se smečkou psů velkých jak telata, kteří ale naštěstí neumí moc dobře střílet (ti lovci, ne psi). Jó, zvířátka... Jak v Českém nebi říká Babička Boženy Němcové: "Já jsem vždycky kolem sebe měla ráda zvířátka, každé jaro byly housátka nebo káčátka." A praotec Čech odpovídá: zvířata jsou fajn, ale nesežrat všechno hned! Něco nechat na zimu! :-) Ale zpět do brlohu a k filmu. Knížku Král šedých medvědů jsem jako klučina hltal s pusou otevřenou a očima vyvalenýma, stejně jako v dospělosti Annaudův film. (21.03.2013)

No to je ale milé překvapení!!! Legas (to jako já) objevil Ameriku (tedy Medvěda/y) teprve v roce 2005. Jak jen jsem mohl chodit kolem takového skvostu bez povšimnutí? Kam se hrabou všechny rodinné disneyovky o zvířátách, které mají tu drzost falešně hrát na divácké city a které jsou mnohdy znásilňené animací, lidskou řečí apod. Příběh Medvědů je také smyšlený (a místy až mírně pohádkový), ale je pevně ukotven v realitě nekompromisního potravinového řetězce, lovců kožešin a nepředvídatelné matky přírody. Narozdíl od naprosté většiny filmů, kde jsou karty rozdány ve stylu méďa-dobrák a lovec-lump (nebo lovec-dobrák a méďa-lump), tu platí, že zvířata se chovají opravdu jako zvířata, a lovci, i když prahnou po kožešině, tak mají také docela rozum (a lidskost - ovšem nijak kýčovitě přehnanou). K tomu si připočítejte dobrou dramatizující hudbu, velkolepé horské prostředí a samotný režisérský um J.J. Annauda a máme tu snad nejlepší zvířecí film (ještě bych snad vzpomenul slavné Volání divočiny). (24.11.2005)

Filmy o zvieratách majú vačšinou za účel tváriť sa milo a sympatický, aby tomu diváci podľahli. A presne tak je tomu aj tu. Akurát tu to na mňa zapôsobilo veľmi prirodzene. Ten malý medveď je proste génius. Za to by som mu dal oscara. Je tak roztomilý a sympatický, že od neho nemôžte odtrhnúť oči. Čo na to povedať, je to proste skvelo zrežírované. Jednoznačne jeden s najlepších filmov o zvieratách. 89% - 4* (01.06.2011)

I v případě většiny mých úplně nejoblíbenějších snímků, které mám za geniální, chápu a respektuji jejich kritiku. Ale tento film je tak neuvěřitelně krásný, roztomilý a dojemný, že jakékoliv nižší hodnocení považuji tak trochu za osobní urážku. Výkony medvědů jsou naprosto fantastické a dokonalé, záběry na přírodu si v ničem nezadají s dokumenty BBC a herci nedostanou tolik prostoru, aby stihli něco pokazit. Bezchybné a památné finále pak vše korunuje. Takových filmů by se mělo točit více. 100% (01.09.2011)