Reklama

Reklama

Maska rudé smrti

  • Česko Rudá maska (více)
Trailer

Obsahy(1)

Americký režisér a producent Roger Corman patří mezi legendární tvůrce hororového žánru. Během své dlouhé kariéry proslul schopností natočit osobitý hororový či fantaskní snímek za minimální náklady v rekordně krátkém čase. Začátkem 60. let Corman natočil význačný cyklus sedmi volně navazujících snímků inspirovaných povídkami Edgara Allana Poea. První filmovou adaptací tohoto literárního klasika se stal v roce 1960 snímek Zánik domu Usherů, který pro Cormana představoval první zkušenost s barevným širokoúhlým formátem a začátek dlouholeté spolupráce s charismatickým hercem Vincentem Pricem. Krátce na to následovaly snímky Jáma a kyvadlo (1961), Předčasný pohřeb (1962), Historky hrůzy (1962) a Havran (1963). Po přesunu produkce do Velké Británie v roce 1964 pak vznikla poslední dvě vrcholná díla Maska rudé smrti (1964) a Ligeina hrobka (1965). V Masce rudé smrti představuje Vincent Prince satanistického prince Prospera, krutého tyrana a nejbohatšího muže v kraji, který pustoší děsivá choroba zvaná rudá smrt. Zatímco vesničané umírají v děsivých bolestech, Prospero pořádá na svém hradě opulentní maškarní ples v domnění, že je zde před smrtící nákazou v bezpečí. Na maškarní ples se však dostaví tajemný host v rudé masce a začíná tanec smrti. Závěrečná taneční scéna představuje společně se satanskou mší nezapomenutelný vrchol Cormanova snímku, který vyniká nápaditou kamerou Nicolase Roega, jemuž se podařilo využitím dlouhých kamerových jízd a barevné symboliky vyjádřit barevnou koncepci literární předlohy. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (79)

GigaPudding 

všechny recenze uživatele

Cormanovka úplně typická a dokonce nejspíš s nejbohatší a nejextravagantnější výpravou, což by stačilo normálně nejmíň na tu čtyřku, jenže překvapivě to na mě působilo mnohem vlažněji, než třeba o dost komornější Předčasný pohřeb nebo i Ligeina hrobka. Povídka o masce rudé smrti totiž byla poměrně působivá, ale nebyl to zrovna materiál ke zpracování na hodinu a půl filmu pokud by si autoři nějak zápletku nerozšířili sami, což tady udělali. Dopadlo to ale docela přiblble, protože celá zápletka je tak nějak podivně uhozená a působí hrozně uměle a prvoplánově, aby nakonec ještě zůstala docela nevyužitá, protože i přes obrazovou působivost závěru ta obsahová byla úplně na hlavu a to filmu teda moc nepomohlo. Vincent Price si tu mohl hrát prakticky jak chtěl a čím extravagantněji nebo přehrávaněji to dělal, tím líp, protože celá ta úplně vymyšlená zápletka okolo rudé smrti tu byla jen k zobrazování dekadentního chování na silně dekadentním večírku uvnitř dekadentního zámku dekadentního prince Prospera :). Takže výprava a obraz úplně úžasný, ale zrovna ve filmu, který si vybral povídku těžko adaptovatelnou a ta vlastní adaptace bohužel byla vycucaná z prstu úplně, takže mě to moc nedostalo oproti jiným cormanovkám. A taky pěkný herečky to mělo, protože corman tam furt ve filmech musel mít nějaký zrzavý :). ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Maska červenej smrti bola pre mňa prekvapením hlavne kvôli serióznemu podaniu filozofických otázok a ich hĺbke, čo je v takejto kvázi brakovej kinematografii nie častý jav. Cormanovi sa podarilo vytvoriť temnú atmosféru paradoxne šialenou farebnosťou, ktorá pripomína viac rozprávky, ale myšlienkové vyznenie filmu je omnoho temnejšie. Prospero má vždy na každú kritiku svojich krutých skutkov pohotovú odpoveď, ktorá dáva zmysel a robí tak film menej rozprávkovo čiernobielym. Vo vizuálnej stránke sa podľa mňa vzhliadli aj niektorí tvorcovia čs rozprávok, napríklad takí Princ a večernica boli u Prospera určite na návšteve. Rozuzlenie je síce skvelé, ale Corman akosi zabudol aj na zaľúbencov. Počas filmu som si myslel, že hlavnou postavou je dievča, záver ale ukázal, že ňou bol Prospero. ()

Reklama

liquido26 

všechny recenze uživatele

Vincent Price má to nadání, že je schopen zahrát i toho nejodpornějšího padoucha tak, že je vám sympatický. Další opravdu úžasnou věcí na tomto snímku byly barvy - žlutý pokoj, fialový pokoj, bílý pokoj, černý pokoj a v nich se procházející Hazel Courtová v rudých šatech nebo v jednom záběru krásné modré svíčky za Vincentem. To byla pastva pro oči. Vrcholem snímku byla jasně předposlední scéna, kdy zámek navštívila Rudá smrt. No a závěrečné setkání v lese to byla taková třešnička na skvělém dortu. Trochu mi přišlo divné, že Jane Asherová, coby unesená dívka z vesnice přijala svůj nucený pobyt na zámku docela v klidu, ale na druhou stranu, kdo by se takovému sympaťákovi jako byl Vincent Price nepoddal :-))) Lepší čtyři hvězdičky. ()

Bloody13 

všechny recenze uživatele

Trochu více ukecané, než jsem čekal. Ale chápu, že nepříliš obsáhlou povídku od E. A. Poea musel Roger Corman za účelem celovečerní délky trochu "vyplnit." Každopádně se nepopiratelně jedná o jeden z pilířů gotického horroru, ve kterém exceluje Vincent Price, jenž si kdykoliv získá vaše sympatie i přesto, že hraje sebevětšího zloducha. Nepřehlédnutelná je působivá výprava, sytý technicolor a několik parádních momentů, mezi nimiž vyniká především ten s procházením skrze barevné pokoje. ()

MrCreosote 

všechny recenze uživatele

Z Poeových povídek Maska rudé smrti a Skokan si Corman spolu se scénáristy vybral pouze několik základních témat a spíš než příběhem se Poeovým pracím přibližuje atmosférou plnou mystických prvků a groteskna. K tomu patří i nepříliš bohatá výprava a divadelní kostýmy, což je ale nezbytná součást celku. Veškerou pozornost na sebe totiž strhává Vincent Price jako manipulátorský a k lidskému životu lhostejný princ Prospero, který svého postavení využívá k psychologickým experimentům a zvrácené hře se svými oběťmi. Už jenom kvůli barevnému ladění a závěru bych Masku rudé smrti nepovažoval za laciné béčko, ale naopak za přemýšlivý mysteriózní horor, který i přes omezený rozpočet upoutá vaši pozornost. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (13)

  • Postavy Hop-Toada a Esmeraldy pocházejí z jiné Poeovy povídky "Hop-Frog", která byla inspirována skutečným incidentem. Roku 1393 se na maškarním bále francouzský král Karel VI. a 5 šlechticů oblékli a nechali spoutat řetězi jako divoši. Jejich kostýmy náhodou začaly hořet. 4 šlechtici uhořeli. Incidentu se začalo přezdívat "Bál hořících mužů" (Bal de Ardents). (liquido26)
  • Natáčení trvalo 5 týdnů. Předchozí Poeovské filmy vždy kolem tří týdnů. (liquido26)
  • Pro scény, kdy vězněná Jane Asherová běhá po zámku, byly postaveny 2 míle chodeb. (liquido26)

Reklama

Reklama