Režie:
František FilipScénář:
Otto ZelenkaKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Karel SkleničkaHrají:
Jiří Vala, Slávka Budínová, Vladimír Ráž, Gabriela Vránová, Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Miloš Nedbal, Jiřina Šejbalová, Jaroslav Vojta, Nataša Gollová (více)Epizody(5)
Obsahy(1)
Pětidílná sága dvou podnikatelských rodů z vrcholného období našeho národního obrození na motivy románu Vladimíra Neffa začíná v roce 1859 a končí otevřením Národního divadla v roce 1881. Tento pamětnický seriál patří mezi nejcennější díla archivu České televize. U jeho zrodu stáli dva významní televizní tvůrci - scenárista Otto Zelenka a režisér František Filip. Práce na scénářích začala ještě před jarem 1968 a diváci viděli seriál poprvé na podzim téhož roku. Zasaženi a poníženi srpnovými událostmi a posrpnovým vývojem nacházeli v historickém seriálu útěchu, povzbuzení a naději. V roce své premiéry seriál překvapil kvalitou, dokonalým řemeslným zpracováním a nádhernou přehlídkou hereckých výkonů. Dnes po sedmatřiceti letech se Jiří Vala jako Martin Nedobyl, Slávka Budínová jako Valentýnka, Iva Janžurová a Jiřina Jirásková jako "Přeslice"- Hana a Bětuše Váchovy, Vladimír Ráž a Gabriela Vránová jako Born a Líza vrátí k divákům jako představitelé důvěrně známých a oblíbených postav. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (107)
Takřka neuvěřitelně geniální věc po všech stránkách. Celé jsem to viděl hodně dávno a při reprízách vždycky jen kus, co jsem náhodou natrefil. Letos (2017) jsem se ale začal znovu dívat naplno a je to skutečně mistrovské dílo. Herecká sestava, scénář, všechno dokonalé. Vystižení člověka jako jednotlivce i jako příslušníka své skupiny, tendence vřící Evropou i českou kotlinou 60. a 70. let 19. století. Ty hovory v Paříži odhalující nicotnost francouzského veřejného života, který projde zakrátko stejnou zkouškou (a stejně neúspěšně) jako předtím Rakousko, ty hovory u Bornů na téma zisk z toho něco vyrábět vs. zisk ze spekulací, to všechno je tak skvěle aktuální i po 150 letech, že bych slzel. Spolu s F. L. Věkem a Byl jednou jeden dům svatá trojice českých seriálů. "Maminko, to nebyla obyčejná nevěra, on byl básník... Je vnitřně rozerván." ()
Něco tak poctivého, kvalitně udělaného, skvěle zahraného už nikdo nenatočí, a pokud by ano, tak určitě ne u nás. Kdo by tam proboha hrál? Hlavně role mladých? Až na pár výjimek už nemáme herce, ale hráče a někdy bohužel ani to ne, stačí vidět ukázky z televizních seriálů Primy a Novy. Jeden nesympatický ksicht vedle druhého, afektované herectví typu Koukněte, jak jsem civilní a nenucenej (a skvělej), s herečkami je to ještě horší. Obávám se, že by nepomohla by ani tak kvalitní předloha, jako u Sňatků z rozumu..... ()
Když Československá televize poprvé vysílala pentalogii Sňatky z rozumu, psal se rok 1969. Tematiku národního obrození a vlastenectví tehdy diváci vnímali obzvlášť citlivě. Ale nejen tím se seriál nesmazatelně vepsal do naší televizní historie. Děj románu Vladimíra Neffa, který byl předlohou pro vznik seriálu, začíná v roce 1859 a končí otevřením Národního divadla v roce 1881. Na osudech podnikatelských rodin Nedobylů a Bornů představuje tehdejší hospodářskou a politickou atmosféru devatenáctého století. Neffova rodinná sága je historickým románem, za historický počin by se však dnes mohlo považovat i natáčení samotného seriálu. Pro televizní podobu bylo potřeba provést určité úpravy a krácení a je jasné, že takovou práci vytváří lépe nestranný tvůrce než samotný autor. Otto Zelenka se musel vyrovnat s epičností vyprávění, stárnutím postav, velkou časovou rozlehlostí příběhu a takřka neexistujícími historickými kulisami. František Filip, který se ujal režie, měl před sebou nádherné téma, jehož realizaci však komplikovala řada úskalí. Vzhledem k nedostatku financí a složitosti natáčení exteriérů vznikla většina seriálu v barrandovských ateliérech. V případě konkrétních pražských lokalit, které už dávno měly jinou podobu, si tvůrci vypomohli dobovými rytinami a zejména komentářem Václava Vosky. Silnou stránkou seriálu bylo skutečně hvězdné herecké obsazení. Obě hlavní postavy jsou zcela paralelní typy českých dříčů, kteří z ničeho vybojují prosperující existenci. Born Vladimíra Ráže je uhlazený elegantní řečník se smyslem pro národní vlastenecké ideály, jehož síla spočívá především ve slovu. Naproti tomu Nedobyl v podání Jiřího Valy je pragmatický a tvrdý škudlil, jehož peníze nakonec připraví o poslední zbytky citu. Co postava, to legenda. Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Slávka Budínová, famózní Miloš Nedbal, Jiřina Šejbalová, Radovan Lukavský, Vladimír Menšík, Dana Medřická, mladinká Daniela Kolářová. Pozornost si ovšem zaslouží i kostýmy a bohatá výprava. Vysílání seriálu, které začalo symbolicky pohledem na sochu svatého Václava a Národní divadlo, nemohlo být načasováno lépe. Sňatky z rozumu byly příběhem z české historie z doby ohrožení, uvědomování a růstu českého národa. V bolestném roce 1969 v něm diváci nacházeli útěchu pro své ponížení a se zvýšenou citlivostí vnímali slova jako národ a svoboda. Konfrontace minulosti s přítomností bylo to, co na něm diváka přitahovalo nejvíc. A zdá se, že přitahuje i dnes. ()
Ona: Milosrdenství Boží je nekonečné... On: Babské tlachy! Krásně odvyprávěný, a jakkoli se to při současném boomu kvalitních seriálů (jako 1864, který stejné období nahlíží z jiné perspektivy) může zdát neuvěřitelné, i po 50 letech syrově, realisticky vyznívající seriál se skvělými dialogy. Mrazivě neromantické 19. století plné přetvářky, diskriminace, špíny a pastí sešněrované "morálky". Ano, je to ošklivé, když se děvče vdá, ale ono to jinak nejde a časem si zvykne... Nikdo se přeci nevdává z lásky, to je jen taková vymyšlenost. ()
Jen si tak říkám, jestli by dnes neposlal Born do polepšovny celý národ. Sňatky z rozumu jsou nádherným vyprávěním Vladimíra Neffa o obrozencích. Laskavá ruka Františka Filipa provedla řadu báječných herců k závěrečnému dílu, který je opravdovým vyvrcholením seriálu. Rážův Born prožívá duševní otřes kvůli synáčkovi, na tu scénu koukáte a čekáte, kdy vám Ráž jednu vlepí. Bornová Jiřiny Jiráskové projevuje svůj humor i laskavost. Bětuše Váchová Ivy Janžurové elegantně odkopne nápadníka, neboť byla uražena její čest dcery z dobré rodiny. Slávka Budínová si na ty pouhé tři díly, v nichž se objeví, Valentinku tak vymazlila, že bych ji chtěla mít doma. Jiří Vala, milovník a znalec klasické hudby, posadil svého Nedobyla do Bornova salonu a udělal z něj burana, kterého by nejradši profackoval i největší kliďas. A ta scéna, kdy si Světla Svozilová alias matka Pecoldová pohovoří s Jiřím Valou coby Martinem Nedobylem, by se měla vystřihnout a spolu s rozhovorem Dlaska s Hrachovou po smrti Hracha z Byl jednou jeden dům pouštět v rámci akce "Takhle se točí emoce". ()
Galerie (25)
Photo © Česká televize / Miroslav Mirvald
Zajímavosti (15)
- Poslední díl mohli diváci dle slov režiséra Filipa zhlédnout až po roce 1989. (sator)
- Filmový materiál se musel převážet přes Vltavu na lodičkách. „Filmový materiál jsme museli vozit ze střižny na Vltavu na lodičkách, protože na mostech byly ruské tanky a ti hoši občas kontrolovali, co se převáží. Kdyby přišli na filmovou surovinu, tak by nám ji jako kontrarevolucionářům okamžitě vzali,“ uvedl režisér František Filip. (SONY_)
- Role vypravěče se ujal Václav Voska. V pokračování Zlá krev (1986) jej nahradil Martin Růžek. (SONY_)
Reklama