Kamera:
Aleksandar PetkovičHudba:
Kornelije KovačHrají:
Radko Polič, Nebojša Glogovac, Svetozar Cvetkovič, Bogdan Diklič, Marko Nikolič, Dušan Janićijević, Eva Ras, Milena Pavlovič, Bojan Dimitrijevic (více)Obsahy(1)
Srbský film režiséra Živojina Pavlovice byl natočen podle hry "Janez" Siniše Kovačevice, který také spolupracoval na scénáři. Hlavní hrdina je starý voják Janez Krajnc (Radko Polič). 25.června 1991 vyhlásilo Chorvatsko a Slovinsko nezávislost. Rozpoutá se občanská válka a Janez neváhá v rozhodování, na kterou stranu se přidat; stane na straně Jugoslávské federální armády, usilující o zachování celé federace. Samozřejmě musí pryč z rodného Slovinska, kde je považován za zrádce, takže se s celou rodinou se přestěhují do Srbské metropole Bělehradu. Tam ale začíná mít problémy se synem Gorazdem (Nebojša Glogovac), kterého víc než válka zajímají peníze a holky. Jedná se o nevšední pohled na nedávnou Jugoslávskou historii. Režisér Pavlovic zemřel v roce 1998, finální sestřih z roku 2002 je od režiséra Dinka Tucakovice. (Hellboy)
(více)Recenze (2)
Tento film není lehké hodnotit, ukazuje totiž válku v Jugoslávii v devadesátých letech 20.století z jiného pohledu, než jsme zvyklí : z očí Janeze, vojáka Jugoslávské federální armády, který chce bránit milovanou zemi před rozpadem. Není lehké se v něm orientovat. Je to hlavně film, který zobrazuje nedávnou historii státu, který od nás neleží tak daleko. Divák vidí, že vojáci, kteří zabraňovali rozpadu Jugoslávie a odtrhnutí Chorvatska a Slovinska byli také jenom lidé, kteří to navíc mysleli dobře. Důležité ale je si uvědomit, jaká byla skutečnost a prozkoumat i druhou stranu mince. Protože těmto vojákům především někdo dal příkazy, což už film neřeší, příkazy, že odtrhnutí členského státu je protiústavní, což ovšem nebylo. To už ale moc zabíhám do dějepisu. Co se týče samotného filmu, tak zaujme především výkon Radko Police v hlavní roli starého vojáka Janeze, který obětuje vše pro svou vlast - jednotnou Jugoslávii. ()
Poslední film Živojina Pavloviće. Dokončený až po jeho smrti. Už se nedozvíme, jak by vypadal, kdyby jej mohl sám dodělat, každopádně je to (i přes pár nadbytečných scén) důstojné zakončení jeho díla. Pavlović nikdy netočil povrchní filmy pro masy. Vždy zpracovával vážná a těžko uchupotelná témata. A byl v tom dobrý. Málokdo z jeho jugoslávských kolegů dokázal být přesvědčivější a trefnější ve vystižení podstaty problému. A nejinak je tomu i v tomto snímku. Další důležitý střípek do mozaiky zobrazující konec společného státu jižních Slovanů. ()