Němý film

Místy povedené (hlavně scény s hollywoodskými hvězdami), místy se vtipy často stávaly trapnými. Byla to opravdu odvaha natočit neogrotesku 50-60 let po skončení éry němých filmů. Možná kdyby Brooks "omladil" i vtipy a nepoužíval humor 20.let, líbilo by se to všem více. Přeci jen se dnes většina lidí zasměje u novodobější komedie než u grotesky. Koupelnovou scénu s Burtem Reynoldsem nebo honičku na invalidních vozících s Paulem Newmanem by si ale neměl nechat ujít nikdo. (15.07.2008)

Finální honička s filmovým kotoučem už je trochu přitažená za vlasy, ale jinak jde o nesmírně chytrý, zábavný a hlavně originální film, se spoustou geniálních vtípků v druhém plánu, kterých si napoprvé ani všech nevšimnete. V tomhle filmu je prostě dostatek všeho co šlo Brooksovi vždycky nejlíp, hlavě satyra a zdravá nadsázka. Navíc čt vyprodukovala kvalitní titulky od dany hábové název firmy Urval a Schramst nemá chybu:) (06.10.2006)

Ne vždy je výsledný produkt adekvátní nápadu a odvaze, s níž se pustíte do jeho realizace. Natočit v 70. letech barevnou němou komedii lze vnímat jako milou provokaci, obsazení několika největších hvězd té doby (Paul Newman, Burt Reynolds, Liza Minnelli) jako vydařený vtip, absenci alespoň trochu ucelené dějové linie pak jako podraz na diváky. Film, reflektující v druhé rovině pozření velkých studií klasického Hollywoodu nadnárodními konglomeráty, je sledem skečů (často snímaných "postaru" statickou kamerou), jež s větší či menší nápaditostí odkazují především k němým groteskám. Jak už tomu u Brookse bývá, některé gagy jsou podařené, jiné trapné. Totéž dnes platí také o spoustě grotesek, zvolená forma tím pádem funguje zejména jako omluva režisérova sklonu k nestydaté dětinskosti. Cameo Marcela Marceaua a honička na kolečkových křeslech patří k vrcholům komedie jinak spíše úsměvné než směšné. 80% (02.10.2006)

Nevím, jestli je Mel Brooks zakladatelem filmové parodie, ale dost bych tomu věřil. Jeho snímky jsou hodně zvláštní a ne každému sednou, ale Němý film se podle mého musí aspoň trošku líbit každému. Je to totiž krásná vzpomínka na grotesky s haldou lepších i horších vtipů, které dohromady tvoří neopakovatelnou mozaiku. 80% (26.02.2017)

To geniální, co v Němém Filmu je, je způsob jakým si jedny z největších hvězd let sedmdesátých let tropily řiť samy ze sebe. Některé scény mě smíchy málem shodily ze židle. Jenže pak tam byly i scény jiné...jednak některé slabší vtipy "současné" (viz Pong na monitoru EKG a dementně se ksichtící producent), a pak také scény groteskoidního charakteru, kterým nelze upřít vysokou kvalitu provedení, ale v dnešní době (pokud už ne v době vzniku Silent Movie) nefungují jako v době největšího lesku a slávy němé grotesky a ve srovnání s oslňujícími mezihrami - například s narcistním Reynoldsem ve sprše nebo Anne Bancroftovou, před níž je třeba se sklonit a udeřit čelem o zem - jen natahují stopáž a celý snímek shazují. Ve výsledku to ale nic nemění na vysokém hodnocení, které si tahle banda komediantů rozhodně zaslouží. 80% a velký dík a respekt paní Daně Hábové, ženě, která rozumí své práci a má k tomu i smysl pro humor. (17.12.2007)