Dealer

Rozdíl mezi českou a maďarskou kinematografií spočívá především v tom, že v Maďarsku dělají filmy umělci - u nás řemeslníci. A stejně jako sádrové trpaslíky nelze vystavovat jinde než jen podél cest a v zahradách, na český film lze koukat jen s lahváčem a brambůrkama s co nejšustivějšími sáčky. A já děkuji Benedeku Fliegaufovi, že u mne zase oživil zájem o artový film. Dealer je průvodcem ponurým vyprázdněným světem, mrazivým peklem, zpovědníkem, důvěrníkem, mlčenlivým soudcem, vazalem, mučedníkem i poslední instancí, dokud neustálá rotace, nedostatek pevné perspektivy, stísněnost záběru a těkavost fokalizace stejně jako nejasné, stísněné a unikavé konfrontace po čtyřiadvaceti hodinách nakonec neobkreslí i prázdnotu a bezvýchodnost jeho vlastního života s trajektorií vortexu. Čekání na proměnu. Na událost, na které stejně nesejde. Čekání na nadpozemský zásah. Ducha ve stroji, který je nakonec objeven jako efektivní nástroj změny: "Bůh slunce. To je frajer. Ne jako ten, kterejmu tady stavěli všecky ty chrámy - to byl jenom nějakéj malej démon. ... Jednou jsem tam byl a byl tam i bůh slunce. ... Jen musíme být potichu, jinak bůh slunce nepříjde a příjdou jen ti zasraní malí démoni." Ad Marigold: Scéna, v níž se snaží přesvědčit otce, svědčí o nedůvěře v duchovno, které nicméně hlavní hrdina s otcem zvláštním způsobem sdílí. Kamera si dává na počátku filmu záležet na tom, aby zachytila, že dealer pečlivě objede všechny kaluže ... Rozpad (jakéhokoliv) duchovního světa, stejně jako absence víry v sebe a v jiné, a následná sociální atomizace, je psychologickým leitmotivem celé kompozice. Dealer je bývalý narkoman, který jakoby procházel očistcem, který sestává z neustálého horror equi - v tomto případě strachu z podobnosti mezi jím a postavami, s nimiž je konfrontován a s nimiž nechce navázat žádný lidský kontakt. Mimoto se domnívám, že bychom film mohli chápat i mnohem šířeji, v rámci generační výpovědi. Existenciální nejistota, v níž se lidé uchylují k sektářství (duchovní vůdce), esoterice (Bůh slunce) a náboženskému primitivismu (louže) totiž svědší o krizi celé společnosti, v níž droga je jen jednou z možností úniku. (25.07.2014)

Což o to, má to hezky ponurou atmosféru, ale je to vvveeellliiiccceee nnnaaatttaaahhhooovvvaaannnééé!!! Samozřejmě je to úmysl, ale ať se pak režisér nediví, že mu to distributoři nechtějí distribuovat. Pokud máte rádi dialogy svištící tempem jedné repliky za minutu a pokud milujete pět minut dlouhé záběry podkreslené pouze ambientním hučením, pak je to film pro vás. Vy ostatní si to sežeňte na videu a pusťte si to rychloposuvem (o nic nepřijdete). (06.07.2004)

Film Dealer mi, bez môjho dovolenia, vpálil jednu dávku.. Moja drogou omámená myseľ v tomto momente iba ťažko hľadá slová a ešte ťažšie formuluje vety.. Z hĺbky drogami zruinovanej komunity sa vynorí díler drog ktorého sledujeme počas jeho "bežného" pracovného dňa. Obchádza svojich zákazníkov a prežíva s nimi ich každodenné problémy ktoré sa často krížia s jeho súkromným životom. Skazené a beznádejné životy v šedej pochmúrnej atmosfére tu vykresľujú v pomalom a ťažkom tempe. Divák ktorý sa vžije s príbehom sa oddá dávke heroínu.. Benedek Fliegauf to do vás proste vpáli a už niet úniku.. (17.09.2014)

Život dealerov drog je veru ťažký, mali by sme im prejaviť predsa trochu úcty, no nie? A tie dlhé zábery, no skoro ako Tarkovskij, to je potom automaticky umelecký a hlboký film.......Je mnoho zaujímavejších tém ako príbehy dealerov, ale toto je predsa cool zamestnanie, takže sa tvorcom ich tendenčnosti nečudujem. Inak ťažká nuda. No a určite sa dá natočiť o nich aj film rovnako divákov baviaci, ako hodnotný aj svojim posolstvom. (02.08.2009)

Autentické, ťaživé, vyčerpávajúce. Z každej snímky a minipríbehu s jednotlivými postavami, s ktorými sa postupne díler cez deň stretáva cítiť hnilobu a špinu. Špinu, ktorá po chvíli preniká aj do vás a postupne sa usídli v každej jednej bunke vášho tela. Bezduché rozhovory trosiek s minimálnou šancou na zvrátenie osudu. Zvuky, čo privádzajú do šialenstva. Díler, ktorý len vykonáva svoju prácu a životné príbehy svojich klientov prijíma bez akejkoľvek emócie, sú mu úplne ukradnuté. Pocity sa postupne z tela vytratili spolu s heroínom. Otec, ktorý sa denodenne prihovára odtlačku v betóne. A to všetko podchytené skvelou kamerou. (20.10.2017)