Zlo neznámého původu

Spíše psychologický horor, kde Peteru Wellerovi tu zaujatost věříme, a kde myš je skutečně monstrózně inteligentní. Takové ty povinné zbytečné rodinné scény naštěstí brzy odplují a dojde na lámání chleba, v němž je tenhle film nejlepší. Dobrá atmosféra a postupné dávkování napětí, přesně tak, aby film zůstal v paměti. (27.07.2013)

Na první pohled se děj snímku „Zlo neznámého původu“ jeví jako příliš jednoduchý na to, aby z toho vylezlo něco skutečně pořádného, něco, co by mohlo být hororové, co by mohlo diváka celou dobu zajímat, uhranout jej, ale nakonec se ukáže, že tady měli tvůrci skutečně dobrou ruku a s tím minimem, pro co se rozhodli, vytvořili snímek, který je povedený a dovede ve vás vzbudit strach. (31.07.2016)

Robocopovský významný film od herca Welera, ktorý sa perfektne popasoval so svojou hlavnou úlohou a priviedol ma k úžasu a hlavne k významnému koncu. Každého človeka by nikdy v živote nenapadlo, čo ho môže stretnúť za nešťastie v podobe chytrého potkana, schovavajúceho sa v rúre a pritom je taký múdry že by vás napadol aj v záchode. To všetko by ste nečakali, ale pritom vás čaká taký dlhý život plný zdravia, šťastia, spokojnosti a radosti, ale hádam jeden malý potkan vám nemôže zkaziť vaše prekrásne dni v byte. Ale čo robiť ak ste v dome sami, a nemáte sa o koho oprieť? To nič, nejako si poraíte, ale to už nechám na vás! Ale pamätajte si, všetko radšej dvak-rát skontrolujte. Nemôžem dať inak ako 80 percent, 80-roky boli prekrásne. (09.07.2009)

Filmové osmdesátky postavily lidského hrdinu proti nekonečně bizarní škále nepřátel, přičemž zdejší neúměrně vychcaná krysa ještě patří k těm celkem normálním - a to je taky hlavní problém. Snímek je víceméně řemeslně v pořádku a neutápí se v hrdě proklamované trapnosti, ale je většinou hrozně umírněný a nenápaditý. Heroický a drtivě černohumorný závěr naštěstí potvrzuje, že žánrové zařazení ke komedii by bylo na místě, a hodně napravuje předchozí nevýrazné pokusy o tvorbu napětí či vytváření psychického teroru. Sorry jako, ale představa boje na ostří nože mezi dospělým chlápkem a jednou krysou je prostě bžunda, což si Cosmatos stačil ještě včas uvědomit. Slabé 3*. (05.06.2018)

Tohle je, řekl bych, dost nepochopený film. Divák má tendenci to celé "číst" jako jednoduchý horror a tak od toho očekává cosi co se nedostaví (potoky krve, řady mrtvol, atd).. Když na to člověk ale nahlédne z jiného úhlu, tak zjistí, že jde o parádně svéráznou studii dobře situovaného jedince, kterému náhle jakýsi anonimní a neviditelný nepřítel začne nejprve narušovat komfortní zónu a později destruovat pracně nabyté jistoty.. Tento nepravděpodobný nepřítel zabírá stále více a více místa v jeho mysli a domov (jako jeskyně/útočiště v urbanistické džungli) se stává uzavřeným bojovým polem. Stranou jdou jindy veledůležité závazky, sociální vazby a lpění na komfortu či luxusu. Začíná převládat utilitární pud bránit a lovit. Nelze si nevšimnout, že v zápalu boje se Bart Hughes poprvé po dlouhé době cítí zase živý.. Takto nahlíženo to v sobě má něco z Klubu rváčů, nebo knih J.G. Ballarda..... Osobně by mi asi více sedlo, kdyby Weller nestál proti jedné mazané kryse (což působí možná až moc groteskně) ale spíše tomu jevu (máme v domě krysy) jako takovému.. A klidně bych zatlačil na motivy společenského stigmatu (až vyloučení) které přichází s intervencí škůdců do domácnosti (protože: to asi musíte žít ve špíně..), Ale jinak je to pro mě velké překvápko. (28.10.2020)