Reklama

Reklama

Ve dne má Popelka tváře umouněné od sazí, ale v noci se mění v pohádkově krásnou princeznu v plesových šatech z kouzelných oříšků. Krásný princ se do Popelky zamiluje, ale zbyde mu v rukou jen ztracený střevíček... Jak to ve správné pohádce bývá, všechno dobře dopadne. Poslední Popelčin oříšek totiž skrývá šaty svatební... (Bontonfilm)

(více)

Recenze (186)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Existence dvou českých filmových POPELEK si nutně vynucuje, když ne srovnání, pak určitě porovnání. Filmová barevná verze s Libuší Šafránkovou v titulní úloze a Gottovým rozevlátým tenorem je rozvinutější, viditelně ovlivněná vkladem východoněmecké kinematografie a bohatší či štědřejší výpravou, přesto však jasně česky svá. O několik let starší televizní pohádka je o poznání "popelkovější" a popelkově skromnější už svým černobílým zpracováním. Tehdy mladičká Eva Hrušková upoutává právě svým mládím a odlišnou, snad více rodinnější polohou pojetí Popelky. Tulák-trubadúr v Třískově romantickém a současně civilním podání je vedle dalšího zpívajícího herce Jiřího Štědroně dalším hudbotvorným prvkem tohoto neobvyklého pohádkového muzikálu s krásnými melodiemi Angelo Michajkova a něžnými texty Ivo Fischera. Za pozoruhodné považuji i výkony Ladislava Peška v roli krále a Dany Medřické jako Popelčiny macechy. Nezapomenutelná líbeznost této pohádky ji činí nezapomenutelnou i po desetiletích. A tak lze výsledek porovnání, jehož potřebnost jsem prezentoval v úvodu tohoto komentáře, shrnout do věty, že jedna z nejvýraznějších představitelek princezen v našem filmu prezentovala moderní pohádku více blízkou dospělým, zatímco druhá, důvěrnější a jakoby ztišenější a v dobrém slova smyslu tradičnější pohádka televizní, natočená ne náhodou ženským tvůrčím týmem Božena Němcová-Jarmila Turnovská-Vlasta Janečková, je bližší dětem a bukolicky idylické náladě klidu rodinného krbu. ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Dle mého nejvíce zapomenutá a přehlížená pohádka. Zapomenutá tím, že o pár let byla natočená novější verze, dnes možná nejslavnější česká pohádka TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU, a každý si už vybaví především právě ji. A to se právě odrazilo i v tom, proč je zároveň přehlížená. Určitě za to může i fakt, že tato Popelka je černobílá, a tak moc děti neupoutá jako kdyby byla barevná. Dále je to především televizní pohádka, a to je na ní hodně poznat. Ačkoliv se jedná hned po ZLATOVLÁSCE o nejslavnější a nejlepší pohádku Vlasty Janečkové, naší přední režisérky televizních pohádek. Jenže když se natáčí jen na dvou místech, a to v interiérech, ve skromných podmínkách, tak se nemůže prostě rovnat s Vorlíčkovou verzí. Leda tak jen kostýmy jsou srovnatelné, možná i ještě bohatší. A podle mne je to i ten důvod, proč je tato Popelka kolikrát odsunuta v televizním programu hned na brzké ráno po šesté hodině ranní. Dalším pro nás Čechy je netypickým znakem Popelka coby blondýna. Sice v té nejslavnější verzi, kreslené od Walta Disneyho je právě blondýnou, tak podle mne se k Popelce více hodí bruneta, tak jak to bylo se Šafránkovou. Navíc blonďaté vlasy a až příliš mírumilovný výraz Evy Hruškové, dělají z této Popelky až moc líbeznou holčičku. Nepovedla se ani forma muzikálu. Především princ Jiří Štědroň je podle mne největším zklamáním. Štědroň je zpěvák, ale hrát prostě neumí. Na prince byl až příliš moc toporný. Jediné, co se mi na celé Popelce líbilo, byl zpívající Tříska s mandolínou. Ten mě opravdu překvapil. [6706. hodnocení, 147. komentář, 80%] ()

Reklama

Wiluna 

všechny recenze uživatele

Detskému divákovi nebude toto prevedenie „Popelky“ nikdy blízke, pokiaľ mu však rodič nepomôže odhaliť jej skutočné čaro (ďakujem za to mojej mamine). Paradoxne mi hlavná predstaviteľka nikdy nesadla z dôvodu, že pri princovi (ktorý mi teda sadol až veľmi), pôsobila nadmieru detsky, aj keď je veľmi zlatučká. To ale nezmenilo môj vrúcny vzťah k rozprávke ako takej. Je pretkaná krásnym inteligentným humorom (ktorého je dnes už tak žalostne málo), hviezdne obsadenie jej dodáva dôstojnosť a tak spanilé vyznanie lásky, ako predviedol princ Mojmír v podaní J. Štědroňa Popoluške, by chcela zažiť asi každá z nás. „PANI“ herečka Dana Medřická v úlohe Macochy bola fantastická a jej hlášku "VY HUSY!!!" používam ako životnú, bezhlasnú mantru v práci.😁 ()

Billie777 

všechny recenze uživatele

Klasická černobílá Popelka, která u mě nemá na Tři oříšky ale i tak dávám 4 puntíky. Popelka Evy Hruškové je roztomilá a sympatická, Jiří Štědroň bohužel není tak charismatický, jak by měl princ být. Ale moc se mi líbil Jan Tříska (proč jeho neudělaly princem?) a macecha Dana Medřická. Písničky byli, až na ty Třískovi, trochu nudné. ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Klasické zpracování příběhu o Popelce, kde je v roli trubadúra komentujícího dění skvělý Jan Tříska. Mladičká, vlastně ještě nezletilá, Popelka se potká s princem, kdo by to neznal a kdo by se netěšil na dobrý konec? I když se tahle pohádka nějakou dobu právě kvůli přítomnosti trubadúra, resp. kvůli jeho představiteli, dlouho vysílat nemohla, písničky z téhle pohádky si žily vlastním životem a zpívaly se. Při prvním povoleném vysílání se pak nově odrostlá generace setkala vlastně se starou známou Popelkou. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (15)

  • V závěru pohádky lze vidět nenápadnou záměnu střevíčku. Sestry Popelky (Eva Hrušková) si zkouší střevíček se světlou podrážkou a malým podpatkem, kdežto když si bere ke zkoušení střevíček Popelka, má vysoký podpatek a černou podrážku. V celém filmu se však objevují tři odlišné střevíčky vydávané za jeden a ten samý. Když princ Mojmír (Jiří Štědroň) odlepuje střevíček ze schodu, zvedá střevíček s brokátovou (třpytivou) podrážkou. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama