Režie:
Petr ZelenkaScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Miro GáborHudba:
Karel HolasHrají:
Ivan Trojan, Zuzana Šulajová, Miroslav Krobot, Nina Divíšková, Karel Heřmánek, Petra Lustigová, Jiří Bartoška, Zuzana Bydžovská, Jana Hubinská, Jiří Bábek (více)Obsahy(1)
Co to znamená „být normální“ ve světě plném bláznů? Petr (I. Trojan) je třiatřicetiletý letištní skladník, co žije ve světě, kde se v každém člověku ukrývá kousek toho bláznovství, nebo se každý vykazuje jistou odlišností, co někomu nemusí připadat úplně normální. Jemu samotnému občas doma ožívá nábytek a přivydělává si jako „voyer“ soulože svých sousedů Jiřího (J. Bartoška) a Alice (Z. Bydžovská), kteří by jinak nedošli uspokojení. Petrův otec (M. Krobot) je zase vyhaslý hlasatel týdeníků ze sedmdesátých let, pro něhož je jedinou životní zábavou pozorování objevujících se bublin na hrdle láhve piva. A matka (N. Divíšková), co z těchto důvodů neustále analyzuje duševní stav svého manžela, posílá přes Petra s patologickou touhou všemožné balíky humanitární pomoci do katastrofami postiženého světa. Petrovi o nic nejde, jen žít normálním životem a být šťastný. A byl by jím, kdyby se mohl opět vrátit ke své bývalé přítelkyni Janě (Z. Šulajová). Ale aby ji získal zpět, přichází se zcela ztřeštěnými nápady, kvůli kterým se pak dostává do jedné absurdní situace za druhou… Za vznikem snímku stála stejnojmenná divadelní hra Petra Zelenky, která měla premiéru na prknech Dejvického divadla v roce 2001 a byla přeložena do pěti jazyků. Režisér se ji poté rozhodl s téměř totožnou hereckou sestavou převést do filmové podoby a v roce 2005 vznikla divácky úspěšná hořká komedie oceněná dvěma Českými lvy – za zvuk a za vedlejší roli pro Miroslava Krobota. Autoři pak o díle, v němž se rozdíly mezi normálními lidmi a blázny stírají, říkají: „Skutečné šílenství je stejně vzácné jako genialita nebo absolutní sluch.“ (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (495)
Môj život niekto vzal, nastrihal, premietol na plátno - ja som tam sedela, dívala sa a smiala sa udalostiam, nad ktorými z opačnej strany kamery plačem. Neviem, či je toto obyčajné šialenstvo, obyčajní ľudia alebo obyčajné príbehy, ale mne sa to celkom páčilo. Nevadilo mi, že to nie je dokonalé, ani že to nemá tempo. Ale chýbalo mi niečo, čo by tie kúsky spájalo v homogénnejší celok. Zábery prírody /hoci aj letecké/ sú na to málo. Preto je to 3 a ½ *, ktoré budú ako štyri – aby ma neomíňali. ()
No rozhodne jeden z lepsich soucasnejch filmu, ale ani tenhle nevybocuje z rady zajimavejch filmu prakticky o nicem. Vtipu tu je dost a jsou hodne dobry a do toho nekolik smutnejch momentu a nekolik dojemnejch, ale cely by to potrebovalo nejakej vyraznejsi pribeh, kterej by film tahl kupredu. Takle se moc dlouho pohybuje na stejnym miste, na zaver se sice neco vyresi, ale presto to dej predtim nezachrani. Hodne se mi libily herci. Trojan tu hraje zatim snad nejlip, co jsme ho videl a jeho hlasky typu "No, nevim." proste nemaj chybu. Ale presto me vic zaujal jeho otec v podani Miroslava Krobota. Nevim, kde ho Zelenka vyhrabal, ale taky nemel chybu. Ostatni herci jsou taky dobri, ale nestoji za pozornost, zas tak velky role nemaj. Dobre jsem se bavil, ale na 5* to nebude. ()
Já ty dvě hvězdičky nedávám proto, že bych byla z Příběhů nějak znechucená. Ve skutečnosti ve mě totiž nezanechaly žádný dojem. Postavy jsou švihlé (ale ne tím sympatickým způsobem) a těžko uvěřitelné, příběh trochu moc plochý a nezajímavý a chladně odvyprávěný. Líbila se mi jen kamera a hudba. A to u mě na tři nestačí. PS: Nemám nic proti slovenskému přízvuku, ale Jana Hlubinská ho má tak silný, že stejně nikdo neuvěří, že je Češka. Tak proč jí nenechat mluvit krásnou slovenštinou místo aby (kolegové Slováci mi odpustí) prznila češtinu? To snad česká postava nemůže mít slovenskou tetu? ()
Ivan Trojan je nepochybně největší český herecký talent posledních let. Zdá se mi ale, že na jeho herectví byl postaven celý Zelenkův film. Také jsem se neměl koho chytit (kromě Trojanova filmového tatínka) a vžít se do bláznivého sledu událostí. Pro mě byly mnohé scény (příběhy) neobyčejně šílené. Divadelní hru jsem neviděl. ()
Osobně bych nad filmem ještě dýl poseděl ve střižně, konkrétně bych usekl velkou část poslední dvacetiminutovky, kde film ostře přeřadil z přetáčené čtverky na laxní dvojku (což se dalo na mém obličeji explicitně pozorovat - z výsostně pobaveného šklebu přešel v mírně znuděný kukuč). Nejsuverénější zbraní filmu jsou zcela bez debat herecké kreace, které jsou bez výjimky vynikající - od trochu macháčkovsky stylizovaného Trojana, přes všechny roztomilé Heřmánky a Kroboty až k fantastické paní Divíškové. Příjemné překvapení, kterému ty čtyři hvězdy dám rád a to ani nezohledním, že se jedná o náš film, kterým normálně přidávám. 70% ()
Galerie (23)
Zajímavosti (29)
- Vítání Fidela Castra (největší komparzní scéna ve filmu) se točilo na Evropské třídě a ve filmu je kombinována s dobovými dokumenty. Archivní záběry, které jsou součástí snímku, jsou z dokumentu Sedm dní s Fidelem Castrem (Česká televize, 1973). Objevily se také v Československém filmovém týdeníku (od r. 1954), v č. 4/1973. (Cheeker)
- Snímek po zaváhání České televize film spoluprodukovala TV NOVA, která měla po úspěšném seriálu Pojišťovna štěstí (od r. 2004) či další sérii Redakce (od r. 2004) ve své stáji i Renčův Román pro ženy (2004), natočený podle předlohy Michala Viewegha. (imro)
- Provozní letiště (Karel Heřmánek) říká: „Myslím, že to byl Einstein nebo Bakelit, kdo říkal, že plasty mají budoucnost.“ Bakelit je ale název plastu, nikoliv jméno vynálezce, za toho je považován Leo Henricus Arthur Baekeland, belgicko-americký chemik, vynálezce a průmyslník. Proslul především vynálezem umělé hmoty, přesněji syntetické pryskyřice z fenolu a formaldehydu, která byla po svém autorovi nazvána bakelit. Byl nazýván otcem plastového průmyslu. (sator)
Reklama