Občanská výchova

Moc se mně líbilo jak to mládí a rebelství bez příčiny pomalu střídalo dospívání a rebelství z příčiny. Och ty neměcké filmy jsou tak hezky vyspělé. První divočejší část střídá inteligetní vztahová dialogovka, která vynikajcí divácký vývoj. Daniel, Julia a Stipe v jednom z prvních svých velkých filmů s ohledem na zdejší přirozený a suverenní herecký projev bylo jen otázkou času, kdy z nich vyrostou herecké superhvězdy evropsko-německého formátu. (19.08.2017)

Stockholmský syndrom v perníkové chaloupce? Kdyby měl Weingartner víc nadlhelu, mohla by být jeho "výchova" zajímavou ukázkou, kterak se odpor "čtvrté generace" totálně vyprázdnil do telenovelového kýče: Baaderovo "fucking and shooting are the same" transponované do "chtěla bych žít divoce a nespoutaně". Bohužel, formální neohrabanost, dějová schématičnost a tendenční utvrzování společenských stereotypů finální revoluční gesto (managerova hra na ideové spříznění a neoblomnost novopečené trojky) přes svůj cynismus vyznívá naprázdno. (07.03.2013)

Ta myšlenka není vůbec špatná – vloupat se nějakému zbohatlíkovi do bytu, nic neukrást, pouze vnést do stávajícího pořádku trochu chaosu. Zpracováním má ale Občanská výchova daleko ke skutečně rebelujícímu filmu jako Klub rváčů. Neustále se něco řeší, řeší se to slovy a bez invence. Bez přiměřené agresivity a z velké části i bez samotných činů. Jako akademická debata na téma kapitalismus funguje film výtečně. Argumenty obou stran jsou vyvážené, nikomu není nadržováno a konec navzdory napsanému vzkazu vyznívá jako „žádní lidé se nikdy nezmění“. Nijak se neřeší, že si mladí revolucionáři pravděpodobně oblékají džíny z Číny, což ještě neruší tolik jako nijak netlumený idealismus jejich počínání. Sympatie těch, kteří své názory dávají rádi najevo tričkem s podobiznou Che Guevary, si jistě získají, ale povedou jejich výtržnosti v mezích zákona k nějakým trvalým změnám? Tři mladí herci zapadli do svých rolí, do svých neuspořádaných životů perfektně, nepoměrně křečovitější byl mezi nimi vyvolaný milostný trojúhelník, vedoucí k jednomu důležitému poznání, ne ovšem k již zmíněným trvalejším změnám. Tu čtvrtou hvězdičku si každopádně nemohu nechat pro sebe už kvůli songu Hallelujah, z něhož jdu vždycky do kolen. 75% Zajímavé komentáře: Nathalie, tangerine1, JanHá (17.06.2009)

Nic jsem od toho nečekal a dobrý. Především uvěřitelný, bez americkoromantických blábolů a skečů. Jsou mladí, jsou idealističtí, jsou levicoví a naivní. Mají svého nepřítele. Myslí si, že kamarád jim s holkou nebude šukat a on ano. Myslí si, že buržoust nemohl mít hipísácké mládí plné trávy a on ano. Stejně nikdy nikomu nevěř...a pokud možno nikoho nezabíjej. Doporučuji! (28.01.2009)

Naprosto diletantsky natočená, ideově závadná báchorka s totálně pitomými postavami a ještě pitomějšími dialogy. Žvásty o revoluci, aniž je jasné, jakou tu revoluci vlastně chtějí udělat, boj proti systému, horním deseti procentům a soucit s čínskými dělníky. Toto je matrix. To jsou lidé vážně tak hloupí? Za poslední roky mě nic tolik nevytočilo. (18.03.2010)