3:15 zemřeš

Rámcovaním v úvode a závere pristupuje remake k svojmu originálu rovnako ako Nispelov The Texas Chainsaw masacre k svojmu Hooperovmu predobrazu. Oproti nemu si podľa mňa ale oveľa lepšie vedie v budovaní atmosféry ako aj v ústrednom hereckom podaní Ryana Reynoldsa. Žiaľ škoda, že v celku to už nie je tak konzistentné ako v jednotlivých sekvenciách. Badateľné to je hlavne v poslednej dvadsaťminútovke - je síce najakčnejšia, ale to práve paradoxne filmu najviac ubližuje. (13.05.2005)

Netuším, jaký byl původní film, ale remake je dosti pitomý. Bez atmosféry, napětí, zajímavého nápadu, v podstatě bez čehokoliv, co by člověka vyburcovalo z letargie. A taky si mohli coby závěrečné rozuzlení vymyslet něco lepšího, než onu tisíckrát použitou klišoidní rekvizitu, na kterou nakonec došlo. Naštěstí si je film vědom toho, co je zač a nesnaží se předstírat něco víc. (19.01.2007)

„Domy ľuďom neubližujú. Ľudia ubližujú ľuďom.“ Zapáčilo sa mi to, už keď som to videl prvý raz v atmosférickej tme kina na jeseň 2005. Okrem zručnej réžie a očakávane pôsobivej výpravy obrovského starého domu na samote pri jazere, v ktorom sa kedysi dávno odohrala desivá, obludná tragédia, sa snímka môže pýšiť niekoľkými vydarenými scénami (šatník, strecha, exorcista Philip Baker Hall), ľakačkami, ktorých sa prekvapivo zľaknete hoci ich do jednej čakáte a príjemne ma prekvapili „dospelé“ herecké výkony sympatického Ryana Reynoldsa a jeho austrálskej partnerky, Melissy Georgej. (21.11.2005)

Nechápu co si od tohoto veledíla tvůrci slibovali. Zase ta stále stejná tisíckrát ohraná písnička. Idylická rodinka ve které všechno klape se nastěhuje do tajemného domu, kde se to jen hemží zlem. Všechno jde ze začátku hladce a všichni jsou spokojení, jenže zhruba tak po třiceti minutách se to začne zamotávat. Nejdříve jsou to jen podivné zvuky, pak duchové, nějaké ty chodící mrtvoly, spousta imaginární krve, rituální vraždy a další a další nesmysly. To nám tvůrci efektně zabalí do moderního audiovizuálního hávu (šíleně zmatený střih) a předkládají krásně načančané a voňavé. Přitom je to sračka galaktických rozměrů. Tuna klišé, naprostá předvídatelnost, nevěrohodné postavy a takhle bych mohl ve výčtu všeho toho zlého a nedobrého pokračovat až do večera. Jen další příspěvek do brutálně upadajícího žánru. (21.06.2006)

Solídny haunted-house horror. Pôvodnú verziu z roku 1979 prekonáva nielen technickým spracovaním, ale aj niekoľkými scenáristickými nápadmi. Aspoň pokiaľ sa bavíme o prvotnom psychologickom stupňovaní stiesnenosti. Záver totiž akoby vypadol z priemernej non-brain vyvražďovackej. (28.09.2005)