Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý hochštapler jménem Boon (Steve McQueen) prožívá s rozpukem 20. století na venkově v Mississippi vcelku bezstarostný život. Vše se změní, když během parného léta roku 1905 lokomotiva přiveze do města jeden z prvních sériově vyráběných automobilů. Indiánský míšenec Goon se do čtyřkolové krásky zamiluje natolik, že si přibližovadlo od nic netušícího majitele „vypůjčí“ a vydá se spolu s afroamerickým kumpánem Nedem a hošanem Luciusem na dobrodružnou výpravu do Memphisu. Za humny čekají nejen lákadla velkoměsta, ale také vábnička v podobě lásky k nevěstce jménem Corrie… (Česká televize)

(více)

Recenze (38)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Bejt v jedenácti pořezanej při rvačce v bordelu se nepoštěstí každému. A na tom, že poznat život z různých stránek se může člověku dost hodit, něco jistě je. Zvláště pokud se jedná jen o čtyřdenní výlet, který na jednu stranu představuje pouze malou exkurzi realitou okolního světa, zároveň ale zřejmě definitivně ukončí období sladkého a nevědomého dětství. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

I v rámci specifické kategorie dobrodružno-poetických klukovských příběhů na plátně bych viděl tento film jako zcela průměrný. A může být natočený podle oceňované předlohy autora s Nobelovou cenou, může si tam hrát velká hollywoodská hvězda, laťce spřízněné evropské tvorby této doby, např. maďarským Chlapcům z Pavelské ulice (1969) nebo Kachyňovu Už zase skáču přes kaluže (1970), se tvůrci v čele s Markem Rydellem tady dle mého názoru ani vzdáleně nedokázali přiblížit. Žluté veteránské auto bylo sice krásně nablýskané a ani zde nechyběly pěkné dobové kostýmy, ale dobová výprava se mi zdála jinak nevýrazná a z té atmosféry amerického venkova šlo určitě taky vytěžit mnohem víc, než několik country popěvků či pískání během polonudné road movie. Mitche Vogela bych zrovna neoznačil za přeborníka mezi dětskými herci, ale pořád mi ten klučina připadal atraktivnější, než představitel ústřední dospělácké postavy. Je mi líto, ale Steve McQueen coby svéráz zblázněn od hlavy až po paty do čtyřkolových mašin neměl tady pro mě vůbec žádné charisma, nedokázal ve mě vzbudit žádné sympatie, jeho výkon v tak zajímavé postavě mi připadal nezáživný, nebavil mě... je to sice teprve druhý film s McQueenem, který jsem viděl (po Sedmi statečných, kteří ve mě vzbudili podobně chladný dojem) a pár zásadních filmů (zejména akčních) s tímto hercem ještě určitě v plánu mám, ale zatím mi zůstává jeho obrovská popularita záhadou. V tomto filmu mě z částečné letargie dokonale probudil až napínavý dostihový závod. Pak na mě ještě zapůsobil závěr s dědou, který měl v sobě i přes svůj moralistický ráz kus nadčasovosti. [55%] ()

Reklama

kubilov 

všechny recenze uživatele

Po dramatické stránce Reivers těžce prohrávají a po té komediální to těch několik málo vtipů o moc nevylepší. Jen Steve McQeen je vlastně ta druhá hvězda, bez něj by to bylo až zoufale nekoukatelné. Navíc Mitch Vogel byl zoufale tragickej, raději než dívat se na tenhle film podruhé bych si vybral něco od Trošky. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Není to čistá komedie, dramatický prvek je tu znatelný a rozhodně dobře koření parádní podívanou natočenou na základě díla W. Faulknera. Steve McQueen zde opět herecky kraluje, děj se odehrává v dobrém prostředí, ostatní postavy jsou zajímavé a sympatické, hudba dobře dokresluje scény a ideální stopáž nenechá diváka se nudit. K dokonalosti chybí málo. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Skoro jsem zapomněl tuhle kravinu ohodnotit. Pustil jsem si to kvůli McQueenovi, ale vylezla z toho podivná groteska, která mi přišla spíš určená pro děti. Akorát se to teda z velký části odehrává v bordelu a je to o kurvách, takže asi ani pro děti to tak úplně nebude. Nevim, pro jaký diváky je tento film určen. Pro mě teda rozhodně ne. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (5)

  • „Pobertové“ jsou posledním románem amerického autora Williama Faulknera, který byl vydán v roce 1962 a podle něhož je natočen tento film. Za knihu „Pobertové“ získal v roce 1963 Pulitzerovu cenu. Kniha vyšla i v češtině pod stejným názvem v roce 1965. (Zetwenka)
  • Memphiský nevěstinec ve filmu podle knihy Williama Faulknera nese název Binford´s. Je to Faulknerova pomsta známému memphiskému vrchnímu cenzorovi Lloydu T. Binfordovi. (Sinecod)

Reklama

Reklama