Prozacový národ

Natočeno podle stejnojmenné knihy Elizabeth Wurtzel. CITÁT - Zamrazit tak tuto chvíli - navždycky........ Příběh Elizabeth Wurtzel (Christina Rici) je, dá se říci, jako každý jiný, ale věřte, je to jen zdání. Příběh povedený, zajímavě natočený a s nádechem noir - protože si vlastně celý příběh hlavní hrdinka odvypráví. CITÁT - Psaní mě nezachrání......... Christina Rici skvěle zahrála rozpolcenou Liz a dá se napsat, že nejen že ji to bavilo, ale ona se částečně do své role vžila. Příběh je založen na dialogu, opouštění, odpouštění a životě. CITÁT - Budu v pohodě......... Zajímavá a mrazivá je věta - CITUJI - Žijem v Amerických státech Depresivních, jsme Prozacový národ. Prozac = anti-depresivum. (01.04.2013)

Film, který jde úplně mimo mne. Po přečtení několika komentářů jsem se na film těšil, ale strašně mě zklamal. Kromě hereckého výkonu Christiny Ricci (i když je naprosto nesnesitelná), nevidím na filmu žádný klad. Jen další příběh o rozmazlené holčičce, který musí za každou cenu své rodině působit potíže. (15.05.2010)

Smekám nad výkonem Christiny Ricci, ta holka dovede být až neuvěřitelně přesvědčivá a umí se do své role naprosto vžít....Žasla jsem a nechápala....byla jednoduše úžasná!!! Pro roli psychicky nevyrovnané mladé holky, věčně v depresích si vybrali vážně tu nejlepší, v té se opravdu blýskla. Nemluvě o spoustě dalších velice známých a u mě navíc oblíbených herců jakými byli Michelle Williams, Jonathan Rhys-Meyers a Jason Biggs kteří taky předvedli nadstandartní herecké výkony. Moc by mě zajímalo jaká je ta autobiografická knížka podle niž byl film natočen, tu musím sehnat :) 95% (15.05.2012)

Prozac Nation...United States of Depresion. Zajímavá studie depresemi trpící dívky (skvěle zahraná Christinou Ricci). Původní autobiografická kniha by mohla být ještě lepší, ale i bez její znalosti musím říct, že převedení na plátno (vlastně jen na televizní obrazovky, film se překvapivě nikdy nedostal do kin) se vcelku povedlo, včetně vyprávění hlavní hrdinky na pozadí děje, které je typicky knižní, ale v dobrém poměru k samotnému příběhu. Taková chuťovka, která stojí za namáhávé vypátrání... (20.07.2008)

O depresích ale studené jak psí čumák. Z režisérského pohledu naprosto nezvládnuté (čti odfláknuté) zpracování nám ani v nejměnším nedávám možnost ztotožnit se s emocemi hlavní postavy. Bylo mi jedno, jak to s Lizzie dopadne, jestli se zabije nebo ne, co vlastně prožívá. Celou dobu sem si řikal, že si za to ta koza může sama. Přitom téma antidepresiv poskytuje velmi silný podklad pro scénáristy. Dalo se zabrousit více do sociálních problému současných "United states of depresion" a zkritizovat, třeba i satiricky a nadčasově, tehdejší generaci Bruce Springsteena. Nemůžu si odpustit srovnání s Requiem for a dream. Tam deprese z obrazovky doslova sálá, divák prožívá všechno s hlavními postavami a na konci je tak emocionálně rozcupován, že do sebe musí kopnout pořádnýho panáka. Zde se absolutně netlačí na pilu, přitom právě u tohohle typu filmu je toho zapotřebí. No a drogové opojení v doprovodu skladby Perfect day od Lou Reeda bylo fakt už tím největším WTF momentem celého filmu. (11.12.2009)