Hory mají oči

Tady byl Craven ještě ve výborné formě a natočil mix explotation a slasheru. Klasické téma teroru nic netušící a nechápající nevinné skupinky lidí primitivními, agresivními domorodci je v rámci žánru vyloženě typický. Máme tu násilí, znásilnění, vraždy, napětí, akci. Ale je to vyloženě béčková záležitost, která si své místo na slunci vydobila zřejmě celkovou nenáročností na diváka a u nás v ČR ve své době docela značným "VHS-rozšířením". Prostředí je neokoukané a Craven docela ještě drsný. Ovšem Aja z tohoto starého grindhousového flicku udělal kult ... (09.12.2007)

Wes Craven dokázal už i v ranné tvorbě, že je schopný natočit pořádné filmy, které zůstanou navždy klenoty hororové scény. Přesto si myslím, že tohle je zdárný příklad toho, že původní film má stejnou úroveň jako remake přestože je od sebe dělí zhruba třicet let. Oba filmy mají podobnou kostru příběhu a přesto se v mnohém liší jako den a noc. Není potřeba mít desetimilionové rozpočty ani hollywoodské superstar a přesto dokážete divákovi nabídnout přesně to co očekává, a to pořádný útok na jeho mozkové buňky a příjemný pocit mrazení v zátylku. (16.02.2010)

Kdyby Craven udělal lépe jedinou věc a nastavil komunikativnost filmu výhradně na úroveň obětí, mohlo jít o jeden z nejlepších hororů sedmdesátých let. Takhle zůstává zážitek z beznadějného prostředí a různorodých mordů, avšak degradovaný častým znázorňováním směšné kanibalské rodinky a jejích dementních dialogů. Naštěstí alespoň remake Alexandra Aji takřka všechny zdejší slabiny úspěšně odstranil... (06.04.2018)

Wes Craven pokračuje v krutojízdě a po násilnickém THE LAST HOUSE ON THE LEFT valí do diváka další explotační kousek v podobě řádění zdegenerovaných vidloňů kdesi v americké poušti, kde díky plánované zastávce po cestě na Floridu zůstává trčet početnější rodinka Carterových v karavanu s nepojízdným autem. Poušť není žádná sranda a vyrazit pěšky na míle daleko pro pomoc chce trošku kuráže, navíc když se okolo potloukaná banda krvežíznivých zdegenerovanců. Craven diváka nešetří a pere do něj znásilnění, vraždění, náznaky kanibalismu a pestrou snůšku násilností s decentním množství gore scén v podání útočníků, kterým pro diváka nevévodí jejich kápo (otec klanu), ale charismatický Michael Berryman v roli Pluta. Dílko velmi těží z prostředí vyprahlé pouště, která jen umocňuje bezmocnost napadené rodinky. Pomalejší rozjezd tvůrce vyvažuje následnou akcí nejen v podobě útoků vidloňů, ale i houževnatého odporu členů rodiny Carterových, jejíž šance na přežití nejsou nijak valné. Snímek kromě vynikajícího námětu disponuje také dějovou nepředvídatelností, díky níž si drží diváka v pozoru až do samotného finále. Hodnotím čtyřmi poctivými hvězdami. (19.05.2011)

Craven stále ututláva inteligenčnú nízkosť tam, kde začal a neprináša okrem naturalizmu veľké možnosti uplatnenia strachu. Teda jeho teleportné stelesnenie sťa hôr a samoty využíva celá rada béčkových tvorcov a šibrinkovanie s rôznymi kamerovými uhlami je účelné. Hory majú oči je preto ekvivalentom bláznivých psychopatov, ktorý svoju hlúposť a sexuálnu frustráciu odbavujú na nevinnosti zaseklých turistov uprostred sveta nikoho. A protipólom, ktorý pre temné hory predstavuje neistota teritória, ktorá labilnejšieho jedinca obklopuje. Lenže on ju združil a zakčnil, čoho výsledkom je brutálny nárez, miestami ťažko neprístupný. Keď si ale predstavím, čo všetko sa natáča dnes, prižmúrim. (26.08.2016)