Hory mají oči

Tady byl Craven ještě ve výborné formě a natočil mix explotation a slasheru. Klasické téma teroru nic netušící a nechápající nevinné skupinky lidí primitivními, agresivními domorodci je v rámci žánru vyloženě typický. Máme tu násilí, znásilnění, vraždy, napětí, akci. Ale je to vyloženě béčková záležitost, která si své místo na slunci vydobila zřejmě celkovou nenáročností na diváka a u nás v ČR ve své době docela značným "VHS-rozšířením". Prostředí je neokoukané a Craven docela ještě drsný. Ovšem Aja z tohoto starého grindhousového flicku udělal kult ... (09.12.2007)

Zhodnotím to z opačnej strany. Alexandre Aja sa pri svojom remaku, až na nejaké tie výnimky, celkom verne držal tejto predlohy. Avšak zavalil ju ešte prašnejšou a horúcejšou atmosférou, drsnejšími a brutálnejšími scénami a nápaditejšími postavami ústredných mäsiarov. Táto pôvodná verzia tieto vecičky podáva v miernejšom podaní, zachováva si však znepokojujúci pohľad a intenzitu, ktorá vo svojej dobe mala určite viacnásobný účinok. Podobne ako TEXASKÝ MASAKER MOTOROVOU PÍLOU. (08.02.2011)

Niektoré lakačky ma naozaj dostali a pri jednej fuj ha skoro mi cvrklo ale dobehol som ale o fúz. Zaporáci vyzerali drsno ani tak škarado a niekedy aj zábavne.Hlavne narážam na starú indiánku.Tak asi prvá polovica je svižná,drsná a veľmi atmosferická a už v tej druhej polovici filmu dochádzala šťava.Aj tak 4* musím dať,lebo remake bol vynikajúci ale asi aj preto,že inšpiráciu čerpal práve z tohoto filmu. (19.02.2015)

Wes Craven je tak trochu packal, ale nutno uznat, že občas má výborné nápady. V každém z uplynulých desetiletí měl alespoň jednu světlou chvilku, kdy se mu podařilo výrazně zaujmout vskutku široký okruh publika. V 90. letech to byl Vřískot, v 80's Noční můry z Elm Street, a v 70tých právě Hory mají oči. Ty disponují výborným námětem, což ostatně potvrdil i úspěšný Ajův remake, v němž bylo znovu dobře zúročeno hned několik silných scén. Např. působivé přepadení karavanu je v obou zpracováních takřka totožné (a v žádném z nich nechybí papoušek :-). Hory byly jedním z největších horrorových kasaštyků amerických kin druhé poloviny 70.let, a lebkoun Michael Berryman se stal díky nim nadlouho velice populárním maskotem. (Zvláště mezi rockery se Berryman těší dodnes mimořádné oblibě: Mötley Crüe ho prostě nemohli nemít ve videoklipu Smokin' In The Boys Room, a shock-rockový šílenec Rob Zombie zase ve svém filmu Devil's Rejects.) Na Horách, co mají oči, jsou pěkně vidět Cravenovy hlavní neduhy i klady: Ochotnická topornost a diletanství, které je současně přebíjeno obrovským nadšením pro věc, a nesmírnou odvahou vyhýbat se zaběhaným postupům, u podobných snímků běžným. Nejlepší filmy Wese Cravena totiž disponují jedním velkým kladem: Uměním nepředvídatelnosti. Jak ve Vřískotu, tak v Nočních můrách, ani tady nikdy dopředu nevíte, co vás v následujících chvílích čeká, a jakými podivnými zákruty se bude příběh ubírat. Víte, že něco se dít určitě bude, to ano. Ale kdy, jak a co, kdo přežije, a kdo zemře, to vskutku nelze spolehlivě předpovídat. Jsou horrory které nestárnou. Cravenovy Hills Have Eyes k nim bohužel nepatří. Jak ale ukázal úspěch Wrong Turn (jedné z novějších variací stejného tématu), příčina tohoto zestárnutí určitě nespočívá v samotném námětu. Ajova nová (mnohem bombastičtější) verze zase dokazuje, že problém není ani ve scénáři. Problémem je určitá levnost podání filmu, a jeho nechtěné diletanství. Tyto mouchy však rozhodně nevadily tisícovkám spokojených diváků, které v 70. letech udělaly z tohoto snímku hit, jenž se stal kultem. Jak už bylo řečeno, geniální diletant Wes Craven později ještě několikrát prokázal, že úspěch Hor nebyl náhoda, a že dobré (i když ne úplně originální) nápady obvykle dojdou ocenění. A to přesto, že jejich zpracování může být všelijakých (klidně i pochybných) kvalit. (30.09.2007)

Pět let trvalo, než Wes Craven po dodnes znepokojujícím The Last House on the Left natočil druhý film. Stejně jako svůj debut, i Hory mající oči nejen režíroval, ale také k nim napsal scénář a sám si je sestříhal. Fabule by nemohla být jednodušší: americká střední třída je uprostřed pouště konfrontována s něčím, čeho existenci si v bezpečí svých domů nepřipouští. Rodinu republikánů (což se projevuje jejich vřelým vztahem ke zbraním a pokryteckou vírou v Boha) čeká intimní seznámení s rodinou zdegenerovaných kanibalů. Film je o poznání méně šťavnatý a zneklidňující než námětově podobný Texaský masakr motorovou pilou. Chybí mu zejména ošuntělost Hooperova kultovního hixploitation, dokonce i kanibalové zde vypadají v nejlepším případě jako banda loupežníků z české televizní pohádky. Nejde z nich strach a z jimi konaného násilí toho tolik nevidíme. Není důvod se bát, v důsledku čeho Hory fungují lépe v „nastavování zrcadla“ společnosti než v navozování pocitu hrůzy. Za pozornost stojí, že Craven neužil tradiční rozdělení na společnost technologickou a před-technologickou, neboť moderní technologie používají i divoši. Jednoduše se naučili ovládat civilizační vymoženosti, jakkoli sami civilizovaní nejsou. V užívání technologií navíc dosahují lepších výsledků než hrdinové, jež jindy spolehlivé hračky opakovaně zrazují, nejvíce v okamžiku, kdy jimi chtějí někoho zabít. To se jim podaří až s použitím barbarštějších prostředků vyžadujících bezprostřední fyzický boj tělo na tělo (sekera, dýka). Jinými slovy, chceš-li přežít v divočině, musíš se sám stát divochem. Právě v okamžiku odhalení tohoto monstra uvnitř nás, v okamžiku přímého útoku na kameru, psychoanalyticky hutný (ztráta otce, matčin strach z hadů, Plutova frustrace po odepření sexu) snímek končí. Žádný doslov, který by navrátil status quo. Poper se s tím, jak umíš, milý diváku. Hlavní obětí, zbaveno stejně jako celá filmová rodina pocitu bezpečí, jsme nakonec mi. Velmi zneklidňující, velmi cravenovské. 65% Zajímavé komentáře: tron, Mr.Apache (20.09.2012)