Hory mají oči

Cravenův nenápaditý odvar z Texas Chainsaw Massacre. Nic drsného ani zajímavého se nekoná, atmosféra řekněme trochu ze začátku na staré opuštěné pumpě uprostřed rozpálené pustiny, než se protivník odkope, zato nudné postavy a kecy, byť s fajn sedmdesátkovou patinou. Dneska už pro mě nekoukatelné. Cravenův první pořádný film byla až NOES. (24.02.2021)

No jo není nad klasiku co? Ovšem tady musím přiznat že pozdější remake mě bavil více a to neodvolám ani když mě vysadíte v poušti. Jasné Wes to celé odstartoval nápad dobrej vše super a bla bla bla...ALE...všechno klapalo jen dokud se neobjevila rodinka kanibalů nebo spíše kaniblbů. Jeden trapnější než druhej to vám povím a upřímně jsem plešouna podezíral že má zácpu podle toho jak valil oči (sorry kámo v jiných filmech z tebe šel respekt tady fakt ne). Ono je vůbec u hororu docela špatně když máte z hrůzných kaniblbů výbuchy smíchu takže atmosféra udělala po cca půl hodině pá pá a odešla asi do té slunečné Californie kam se původně mělo jet dokud Velkej Bob nechtěl za každou cenu do stříbrného dolu. Ale co...ta první půl hodinka byla super a film vydělal na tu dobu balík a to se počítá (13.01.2013)

Wes Craven je tak trochu packal, ale nutno uznat, že občas má výborné nápady. V každém z uplynulých desetiletí měl alespoň jednu světlou chvilku, kdy se mu podařilo výrazně zaujmout vskutku široký okruh publika. V 90. letech to byl Vřískot, v 80's Noční můry z Elm Street, a v 70tých právě Hory mají oči. Ty disponují výborným námětem, což ostatně potvrdil i úspěšný Ajův remake, v němž bylo znovu dobře zúročeno hned několik silných scén. Např. působivé přepadení karavanu je v obou zpracováních takřka totožné (a v žádném z nich nechybí papoušek :-). Hory byly jedním z největších horrorových kasaštyků amerických kin druhé poloviny 70.let, a lebkoun Michael Berryman se stal díky nim nadlouho velice populárním maskotem. (Zvláště mezi rockery se Berryman těší dodnes mimořádné oblibě: Mötley Crüe ho prostě nemohli nemít ve videoklipu Smokin' In The Boys Room, a shock-rockový šílenec Rob Zombie zase ve svém filmu Devil's Rejects.) Na Horách, co mají oči, jsou pěkně vidět Cravenovy hlavní neduhy i klady: Ochotnická topornost a diletanství, které je současně přebíjeno obrovským nadšením pro věc, a nesmírnou odvahou vyhýbat se zaběhaným postupům, u podobných snímků běžným. Nejlepší filmy Wese Cravena totiž disponují jedním velkým kladem: Uměním nepředvídatelnosti. Jak ve Vřískotu, tak v Nočních můrách, ani tady nikdy dopředu nevíte, co vás v následujících chvílích čeká, a jakými podivnými zákruty se bude příběh ubírat. Víte, že něco se dít určitě bude, to ano. Ale kdy, jak a co, kdo přežije, a kdo zemře, to vskutku nelze spolehlivě předpovídat. Jsou horrory které nestárnou. Cravenovy Hills Have Eyes k nim bohužel nepatří. Jak ale ukázal úspěch Wrong Turn (jedné z novějších variací stejného tématu), příčina tohoto zestárnutí určitě nespočívá v samotném námětu. Ajova nová (mnohem bombastičtější) verze zase dokazuje, že problém není ani ve scénáři. Problémem je určitá levnost podání filmu, a jeho nechtěné diletanství. Tyto mouchy však rozhodně nevadily tisícovkám spokojených diváků, které v 70. letech udělaly z tohoto snímku hit, jenž se stal kultem. Jak už bylo řečeno, geniální diletant Wes Craven později ještě několikrát prokázal, že úspěch Hor nebyl náhoda, a že dobré (i když ne úplně originální) nápady obvykle dojdou ocenění. A to přesto, že jejich zpracování může být všelijakých (klidně i pochybných) kvalit. (30.09.2007)

Na jednej strane poctivé remeslo hororového guru Wesa Cravena (v tom čase majúceho za sebou len podobne nízkorozpočtový šok POSLEDNÝ DOM NAĽAVO), zlovestná atmosféra a nepopierateľný fakt, že sa jedná o jeden z hixploitation pilierov (ďalej napr. STRAW DOGS, VYSLOBODENIE alebo TCHM). Oproti tomu nepresvedčiví herci, zastaralý vizuál (fakt sa mi na to až "zle" pozeralo), blbé rozhodnutie zbaviť monštrá tajomstva (= ukázať ich v slnečnom svetle), občasná nudná stagnácia a otázka, či má tento film v dobe dravého Ajaovho remaku z r. 2006 zmysel vidieť aj z nejakého iného dôvodu, ako len na doplnenia si základného hororového vzdelania. V rámci žánru zásadné dielo, ale ako TCHM, aj toto zostarlo. (07.01.2009)

Fungující horor nejen po atmosférické a gore stránce, ale i po reflexi, kterou doboví režiséři chtěli tvořit. Navíc k mrtvolám vyjadřují postavy nějakej cit, lítost, smutek a ne sebestřednej strach a řev, kde si jenom uvědomujou, že jsou další na řadě. I mi to přijde logické a rozumné, těžko uvěřit těch 62% tady. (17.06.2012)