Režie:
Elie ChouraquiScénář:
Didier Le PêcheurKamera:
Nicola PecoriniHrají:
Andie MacDowell, Diane Baker, Adrien Brody, Gerard Butler, Alun Armstrong, Marie Trintignant, Brendan Gleeson, Caroline Goodall, Christopher Clarke (více)Obsahy(1)
Uznávaný fotoreportér Harrison Llyod se rozloučil s nebezpečným povoláním válečného zpravodaje, aby se konečně mohl věnovat svým dětem a manželce Sarah. Ambiciózní mladý kolega ovšem Harrisona přemluví, aby s ním naposledy vyrazil zachytit pravdivou tvář války, která přávě vypukla v Jugoslávii. Když dorazí zpráva o Harrisonově tragické smrti, neváhá Sarah ani minutu. Milující žena se vydává s několika Harrisonovými kolegy do pekla jugoslávské války pátrat po jeho osudu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (55)
Důstojná pocta umírajícím fotoreportérům.. aneb konflikt v Jugoslávii na počátku devadesátých let se rozhořel naplno. Žádné šarvátky, ale skutečná válka. Hlavním lákadlem pro mě jednoznačně byla účast Andie MacDowell, v roli pro ni relativně nezvyklé, přesto silné ženy, která respektuje práci svého muže Harrisona – válečného fotografa a zpravodaje. Pravdivá informace, respektive fotografie tu má cenu zlata a to i v případě, že Harrison uprostřed válečné vřavy pochopil, že milující Sarah a dvě děti mají v jeho životě tu skutečnou cenu a rozhodl se, že následující „šichta“ bude tou poslední. Jenže osud tomu chtěl a v jugoslávském Vukovaru padá dům a Harrison pod jeho sutinami tragicky umírá. Nebo je všechno úplně jinak? Sáru zpráva nezlomí a rozhodne se k nebezpečnému kroku. Komorní zpracování, autentická kamera Nicoly Pecoriniho, věrné reálie a etnické čistky v bývalé Jugoslávii jsou tím hlavním, co bere dech. Drama se vedle výtečné a za lásku urputně „bojující“ MacDowell opírá i o tehdy širokému publiku prakticky neznámého „pianistu“, tady suverénního Adriena Brodyho. 80%. ()
Příběh, který na psychiku člověka dopadá o to více, o co jsou nám tyto události bližší jak časově, tak vzdálenostně. Realisticky zachycená občanská válka, smrt na panelákových sídlištích ne nepodobným těm z našich měst, to vše působilo mrazivě autenticky. Ústřední příběh ženy, která milovala svého muže natolik, že za ním šla i do pekel, dokonce (pro mě trochu nezodpovědně) opustila své děti je velmi silný a dojemný. ()
HARRISONOVE KVETY sú pomerne menej známym alebo lepšie povedané menej medializovaným filmom, od ktorého som očakával skôr rutinnú komornejšiu záležitosť, no vo výsledku ponúka veľkú vojnovú drámu a poctivý filmový zážitok. Na kvalite filmu sa okrem iného podpísalo aj herecké obsadenie, dá sa povedať, že každú dôležitejšiu postavu hrá kvalitný herec a mne osobne sa na filme páčilo aj to, že zobrazuje filmom nepresýtenú vojnu v Juhoslávií a vzdáva zaslúženú poctu odvážnym fotoreportérom. A už len kvôli niekoľkým silným scénam sa oplatí venovať HARRISONOVÝM KVETOM našu pozornosť. ()
Kurva! Nebýt těch úvodních čtyřiceti minut plných keců, asi bych si dával Harrisoonvy květy do TOPky, protože v mnohém překonaly i nepřekonatelné Válečníky. Jugoslávie v tom nejhorším obraze, jaký kdy někdo mohl natočit a který mě, netečné hovado, bolelo sledovat. Hlavní příběh tam vlastně vůbec není důležitý, jde o pozadí celého konfliktu. Jednoznačně jeden z pěti nejbrutálnějších filmů, které jsem kdy viděl. 90% ()
Velmi působivý snímek, který mě překvapivě nezaujal ani tak příběhem, jako zpracováním a věrohodností. Eliemu Chouraquivi se podařilo dát dohromady skvělý tým "kulisáků", kteří vytvořili válku tak přesnou, až vám nažene husí kůži. Bez jakýchkoli rozpaků, bez skrývání smrti, krve a násilí, prostě snažit se zobrazit vše co nejvíc syrové a podobné realitě. Sarah Liyod v podání Andie MacDowell navíc vytváří svou křehkostí velmi silný kontrast, a přestože předem tušíte, jak asi hledání jejího manžela a válečného zpravodaje Harrisona v jugoslávské válce dopadne, necháte se vtáhnout do prostého příběhu. A to jak jsem již zmínil, ne proto, že by šlo o tak strhující drama, ale pro to peklo, které se před dvaceti lety jen pár set kilometrů jižně od našich hranic odehrávalo. Hrůzy války si dnes dokáže představit jen hrstka pamětníků a takovéhle filmy dokonale připomínají zlo, kterému je třeba se vyvarovat. Poetika spojená s názvem Harrison's Flowers je pak poněkud našroubovaná a v této oblasti film asi ztrácí nejvíc. Přesto příjemné překvapení a co neříkám často, francouzský film, co stojí za vidění. (70 %) ()
Galerie (15)
Photo © 2000 Universal Focus
Zajímavosti (1)
- Velká část filmu se natáčela také v Čechách, kde se simulovaly válečné scény a vesnice v Chorvatsku. Konkrétně probíhalo filmování v bývalém vojenském prostoru u Milovic, v Čachovicích a na severu Čech v Teplicích, konkrétně v ulicích Dubská, Brožíkova a Hornická. (Sifaka)
Reklama