Harrisonovy květy

Kurva! Nebýt těch úvodních čtyřiceti minut plných keců, asi bych si dával Harrisoonvy květy do TOPky, protože v mnohém překonaly i nepřekonatelné Válečníky. Jugoslávie v tom nejhorším obraze, jaký kdy někdo mohl natočit a který mě, netečné hovado, bolelo sledovat. Hlavní příběh tam vlastně vůbec není důležitý, jde o pozadí celého konfliktu. Jednoznačně jeden z pěti nejbrutálnějších filmů, které jsem kdy viděl. 90% (18.08.2017)

STV 1 tento film zaradila ako zmenu programu (hlavný vysielací čas, 23. 1. 2006). Reagovala tak na Štátny sviatok, pripadnúci na toho dňa. 19. 1. 2006 sa totiž zrútilo slovenské vojenské lietadlo AN-24 so štyridsiatimi tromi vojakmi, vracajúcimi sa z mierovej misie v Kosove. Lietadlo sa zrútilo desať kilometrov od maďarskej dediny Hejce. Prežil jeden vojak. Dôsledkov bolo viacero, vrátane dobrovoľnej abdikácie ministra obrany SR, Juraja Lišku (27. 1. 2006). HARRISONOVE KVETY je strhujúci, mrazivý film, ktorý nie že musí byť, ale má byť v „červených číslach“. Pretože spoločnosť, ktorá dopustí jeho pád do priemeru, sa mení na živočíchov bez pamäte. (08.02.2006)

Příběh, který na psychiku člověka dopadá o to více, o co jsou nám tyto události bližší jak časově, tak vzdálenostně. Realisticky zachycená občanská válka, smrt na panelákových sídlištích ne nepodobným těm z našich měst, to vše působilo mrazivě autenticky. Ústřední příběh ženy, která milovala svého muže natolik, že za ním šla i do pekel, dokonce (pro mě trochu nezodpovědně) opustila své děti je velmi silný a dojemný. (07.10.2011)

Silný příběh z jugoslávské války, který zobrazuje nejdůležitější kapitolu a to bitvu o Vukovar, kde zvítězili srbové. Dnes je to chorvatské město ve východním cípu Chorvatska, velice mě šokovala scéna kdy A.MacDowell přijíždí do války, a jejího spolucestujícího zastřelí bez milosti. Rád sem ve filmu viděl takové herce jako je Adrien Brody nebo Elias Koteas... celkově silné podání velké lásky a skutečné události. Nelze jinak než za 5 hvězd. (02.05.2011)

Důstojná pocta umírajícím fotoreportérům.. aneb konflikt v Jugoslávii na počátku devadesátých let se rozhořel naplno. Žádné šarvátky, ale skutečná válka. Hlavním lákadlem pro mě jednoznačně byla účast Andie MacDowell, v roli pro ni relativně nezvyklé, přesto silné ženy, která respektuje práci svého muže Harrisona – válečného fotografa a zpravodaje. Pravdivá informace, respektive fotografie tu má cenu zlata a to i v případě, že Harrison uprostřed válečné vřavy pochopil, že milující Sarah a dvě děti mají v jeho životě tu skutečnou cenu a rozhodl se, že následující „šichta“ bude tou poslední. Jenže osud tomu chtěl a v jugoslávském Vukovaru padá dům a Harrison pod jeho sutinami tragicky umírá. Nebo je všechno úplně jinak? Sáru zpráva nezlomí a rozhodne se k nebezpečnému kroku. Komorní zpracování, autentická kamera Nicoly Pecoriniho, věrné reálie a etnické čistky v bývalé Jugoslávii jsou tím hlavním, co bere dech. Drama se vedle výtečné a za lásku urputně „bojující“ MacDowell opírá i o tehdy širokému publiku prakticky neznámého „pianistu“, tady suverénního Adriena Brodyho. 80%. (15.08.2008)