Zkrocená hora

No, nebudu řešit, jestli si film nějakou tu zlatou sošku zasloužil, nebo ne a jestli ho kritici vychválili do výšin a diváci přijali vlažně s nedůvěřivou grimasou ve tváři. Já jsem viděl velice dobře natočený, zahraný a ohudebněný snímek o nenaplněné lásce dvou mužů, který se nesnažil zbytečně emočně útočit a přitom nenudil. Říkejte si co chcete, ale já plně oceňuju odvahu a poselství/myšlenku pana režiséra, protože by se asi nenašlo moc tvůrců, kteří by si na takový film troufli. Samozřejmě by se dalo diskutovat o tom, jestli se té homosexuální lásce dá věřit, ale já takovou nepoznal (alespoň zatím :-D) a tudíž nemám potřebu ji zpochybňovat. A když se podívám na film jako na celek, tak mu můžu vytknout jen a pouze jeho délku a natahování některých scén. Hodnotím 4*, zhlédněte a přeberte si to sami. (02.01.2009)

Zkrocené rektum, nebýt to film na tabuizované téma "jak TO spolu dělají dva chlapi", asi by tolik nadšení nevyvolal... Ve své podstatě frustrující snímek, což byl zřejmě záměr. Čekala jsem prostě (já hloupá, kritikou a zlatými plešouny zmatená), že to bude zajímavější - film je na jednu stranu příliš dlouhý a plný rozvleklých scén, na druhou stranu zkratkovitý v tom, jak rychle se přeskakují celá desetiletí. Vím, jaké pocity měl tenhle Leeho počin vyvolat, bohužel u mě účast a pohnutí přebila nuda a nezájem. Odvážný, nicméně přespříliš korektně, opatrně natočený námět, místy krásná výprava a slušné herecké výkony, to je asi tak vše. Nemám zájem si tenhle film někdy zopakovat. 59% (11.02.2009)

Zapomeňte na růžové boa, kroutění zadkem, přehnanou gestikulaci, ukňouranou intonaci a vůbec na vžité archetypy, jak má vypadat homosexuál. Přesto, že u přátel Ennise a Jacka nic z toho neplatí, dojde k lásce. Ang Lee ji zasadil do krásné přírody podmalované libozvučnou hudbou, dal nám vědět, že lásce není přáno, ať už dobou, předsudky, nechutí nebo strachem s tím vyjít na světlo boží a čelit světu. Láska "přikrytá" sňatky a dětmi ale nehasne, přestože jak u jejího zrodu, tak v průběhu let chybí k jejímu potvrzení a našemu přesvědčení o ní události s velkým U, protože vzájemná přitažlivost, fajn kamarádství a kočkování uprostřed divukrásné přírody ještě lásku na věky věků nedělá, a to je ta 1* do maxima. Než jsem k filmu sedala, říkala jsem si, jak jsou oba chlapi dobře vybraní a byla jsem fakt hodně zvědavá, jak se s tím poperou, a zatímco Heath mi přivodil mírné rozčarování, tak "Donnie"........ :-)) (07.02.2006)

"Vy jste tam nechodili na ryby. Vy jste..." A je to venku. Zkrocená hora evidentně není snímkem natočeným pro mé uspokojení. Nevinil bych z toho svou předpojatost, neboť nemám nic proti lásce osob stejného pohlaví, ani jejich registraci a znám i jeden takový pár, kterému bych klidně svěřil výchovu dětí. U mne je problém s uvěřitelností. Mohu to srovnat se svým nedobrovolným pobytem ve slušivé zeleni, kdy mne obklopovali pouze druhové ve zbrani a ženu žádný z přítomných radarů celou věčnost nezachytil. Přesto jsem žádný náznak přítulnosti mezi osamocenými muži nezaznamenal a vše se řešilo nenápadnými pohyby pod dekou doprovázenými lehkým vrzáním postele v tichu po večerce. Samozřejmě vím, že mé přirovnání je poněkud blbé a určitě uráží poetiku snímku, ale já, ze své prosté podstaty bytí, zkrátka spíše uvěřím v existenci Klingonů, maxipsa Fíka či funkčního preparátu na hubnutí, než lásce mezi kovboji. (05.10.2011)

Zkrocená hora je nádherný snímek. Navíc je však jedním z těch několika zásadních filmů americké filmové historie, jedním z těch několika demýtizačních děl, které nejsou natočeny jen kvůli zábavě, ale kvůli čemusi vyššímu, kvůli zboření přežitého mýtu, jenž symbolizuje nějakou éru americké historie. Ang Leeho opus v sobě spojuje hned několik kontroverzí. Demýtizace hrdinného kolonizování amerického západu již proběhla v několika filmech (vzpomeňme kupříkladu Tanec s vlky...), o tom, že cowboy coby ztělesnění pýchy a hrdinství americké historie je pouhý přelud, jsme se již na plátnech kin také několikrát přesvědčili (Půlnoční kovboj...), ale Ang Lee nyní demýtizuje další bolavé místo puritánské konzervativní Ameriky - přesvědčení o přirozenosti až jakési vyvolenosti heterosexuálního vztahu. Není náhoda, že oba hlavní hrdinové, američtí cowbojové, patří v šedesátých letech na úplné sociální dno a jejich práce je mírně řečeno společensky nedoceněná. Ve světě naprostého dlouhodobého odloučení, bez žen a civilizace, pomalu odbourávají svůj kulturně vytvořený heterosexuální stereotyp a v panensky čisté Wyomingské přírodě zažívají milostnou romanci. Pro mě jakožto heterosexuála bylo místy také těžké přijmout tuto premisu, chápu tedy, jak bolestné to musí být pro diváka amerického, když je homosexualita (či možná přesněji bisexualita) přítomna právě ve světě americky čistých bílých hrdinů, navíc hrdinů - symbolů spojených s mýtickou érou osidlování Ameriky... Na příkladu tohoto nádherného emocionálního snímku je nejlépe vidět, jakou pouť, co se týče emancipace a svobody, Spojené státy za těch několik málo desítek let urazily. Vznik takovéhoto díla byl ještě před desítkou let zcela nepředstavitelný a nemožný... (příznačné je samozřejmě i to, že ho nyní iniciuje umělec - imigrant) (25.04.2007)